Rusínská organizace podle ruské agentury oslovila kromě českých i slovenské a maďarské zastupitele a zároveň zaslala svůj požadavek Radě Evropy, Evropské komisi, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a OSN. Odvolává se přitom na referendum v roce 1991 o "zvláštní samosprávě", v němž se prý většina obyvatel Zakarpatska vyslovila pro autonomii. Ten ale Kyjev Zakarpatsku nikdy nepřiznal a Rusíny považuje za Ukrajince.
Kyjev pohlíží na snahy o posílení zakarpatské samosprávy s nedůvěrou
V parlamentech v Česku a na Slovensku zatím o podobné inciativě nic nevědí. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) prostřednictvím mluvčího Jiřího Nováčka zároveň ohledně statusu Zakarpatska uvedl, že jde o záležitost ukrajinského státu.
Kyjev pohlíží na snahy o posílení zakarpatské samosprávy s nedůvěrou, mimo jiné i proto, že část Rusínů hledá oporu pro své politické plány v Moskvě. Vůdce zakarpatských autonomistů Petro Gecko, který se označuje za "předsedu vlády Podkarpatské Rusi", je stíhán ukrajinskou policií kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti státu. Ukrajinská média publikovala řadu odhalení, v nichž prezentovala rusínské aktivisty za agenty ruské tajné služby.
Letos na jaře vytvořili na západě Ukrajiny představitelé národnostních menšin Rusínů, Maďarů a Rumunů Shromáždění zakarpatských národností, které má sjednotit snahu o prosazení jejich menšinových práv. V ukrajinských médiích se však vzápětí objevila dementi údajných účastníků schůzky, kteří nejenže popírali svou účast, ale i to, že by o schůzce věděli, anebo že by se akce odehrála.
Dnešní Zakarpatská oblast byla nejvýchodnější částí předválečného Československa
Podobně nyní zakarpattya.net o údajném jednání "koordinační rady" v Mukačevu tvrdí, že šlo jen o "virtuální akci" a "imitaci" činnosti rusínských organizací v podání kremelských struktur. Údajní rusínští předáci jsou prý jen "loutky" a v "kremelském projektu" si obstarali živobytí - avšak místo avizovaných masových akcí dosud nedokázali dát dohromady víc než pár desítek vůdců a aktivistů. Úspěch, anebo zmaření plánů Kremlu v regionu, kde prý Moskva postupuje ruku v ruce s Budapeští, požadující autonomii maďarské menšiny, podle serveru nadále záleží na samotných obyvatelích Zakarpatska.
Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. I rusínská Národní rada přijala prohlášení, v němž podporuje kurz Kyjeva na integraci s Evropou, na demokratizaci a decentralizaci země.
Dnešní Zakarpatská oblast nesla mezi lety 1918 a 1938 název Podkarpatská Rus a byla nejvýchodnější částí předválečného Československa. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk, mp
