Co je největší hrozba pro naši bezpečnost?Anketa
Ferdinand Peroutka. Kolem jména tohoto známého českého novináře se v posledních dnech točí část veřejné debaty, která je mnohdy silně protkána emocemi. Prezident Miloš Zeman totiž ve svém projevu na konferenci o holocaustu mluvil o selhání intelektuálů a jako jeden z příkladů použil Ferdinanda Peroutku, který podle Zemanovy citace v pomnichovské době chválil hitlerovské Německo.
Prezident Zeman v proslovu hovořil o tom, že v jisté době se také svět Hitlera neobával a nepovažoval za nutné proti němu zakročit. Stejně tak jako dnes v případě Islámského státu. Podle Miloše Zemana nám dnes hrozí superholocaust, při kterém mohou zahynout i stovky milionů lidí.
V té souvislosti hlava státu hovořila o selhání intelektuálních elit a uvedla několik příkladů, mezi nimi právě Peroutku. "Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem 'Hitler je gentleman'. Tentýž novinář po Mnichovské dohodě napsal: 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky',“ citoval Miloš Zeman v projevu na konferenci Let My People Live!.
Ing. Miloš Zeman
Netrvalo dlouho a ozvali se příznivci Ferdinanda Peroutky s tím, že slavný novinář nikdy nic takového nenapsal, prezident republiky si to vymyslel a měl by se omluvit. Za strany komentátorů zaznívala ostrá slova. Novinář a historik Petr Zídek v LN dokonce použil termín "hradní superdebilita“.
Nyní se však ukazuje, že nic nemusí být tak jednoznačné. Po sociálních sítích začala kolovat část ofoceného článku Ferdinanda Peroutky z časopisu Přítomnost z prosince 1938, tedy po zabrání čsl. pohraničí. Z útržků článku například vyplývá Peroutkovo ubezpečení Němcům, že po zabrání Sudet jim od nás nehrozí žádné nebezpečí a že budeme loajální.
"Zachováme slib loajality k Německu právě tak, jako jsme chtěli zachovat své spojenecké smlouvy. Po stránce věrnosti danému slovu nejsou s námi špatné zkušenosti,“ psal tehdy Peroutka.
Dále pak například novinář Ferdinand Peroutka mluvil o tom, že nacistické Německo nyní pěstuje svoji údajnou národní filozofii. "V loajálním styku s Německou říší chceme pracovati pro další život svého národa na prostoru, který nám zůstal. Němci, kteří zejména nyní pěstují národní filozofii, jistě uznají, že hodláme přitom zachovat svou svébytnost a že i v nové situaci učiníme vše, abychom se neproměnili v národ bezcharakterních jedinců. Proto je možno i radno nové vztahy k Německu hned od počátku založit na upřímnosti,“ stálo v Peroutkově článku "Nový poměr k Německu“.
Co přesně napsal Ferdinand Peroutka v článku Nový poměr k Německu v prosinci 1938:
Také Německo nechť vezme na vědomost, že se pokládáme za odzbrojené proti němu. Nebude žádného českého spiknutí. Český národ bude v sousedství zesílivšího Německa bojovat o sebe tak, jako o sebe bojoval po celé devatenácté století v Rakousku: prací a knihou. Kdyby někdo v Německu nyní, když jsme pozbyli svých spojenců i svých přirozených ochranných hranic, a když ze všech stran by mohlo německé vojsko volně proudit do Čech, ještě předstíral, že se Německo cítí námi ohroženo, nepočínal by si upřímně. Nejsme na to dost silní, abychom mohli ohrozit; a nejsme dost pošetilí, abychom tak chtěli učinit a nést důsledky toho. Zachováme slib loajality k Německu právě tak, jako jsme chtěli zachovat své spojenecké smlouvy. Po stránce věrnosti danému slovu nejsou s námi špatné zkušenosti.
Ať nás cokoliv od Němců dělí, jedna věc nás s nimi spojuje: byli jsme, oni a my, v září jediní dva národové, kteří byli ochotni pro svou věc bojovat. U národa s morálkou tak bojovnou, jako mají Němci, to není bez významu. Zasloužíme snad v jejich očích všeho, ale ne opovržení. Myslím, že to bylo také vidět na styku mezi postupující německou armádou a naší ustupující.
V loajálním styku s německou říší chceme pracovati pro další život svého národa na prostoru, který nám zůstal. Němci, kteří zejména nyní pěstují národní filosofii, jistě uznají, že hodláme při tom zachovat svou svébytnost a že i v nové situaci učiníme vše, abychom se neproměnili v národ bezcharakterních jedinců. Proto je možno i radno nové vztahy k Německu hned od počátku založit na upřímnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
