Všichni pláčou nad spadlým letadlem a mezitím se ve světě dějí tyto strašné věci. Uznávaný britský deník spekuluje, čemu to slouží

19.07.2014 8:57

Britský novinář Jonathan Freedland se ve svém komentáři publikovaném v deníku The Guardian zamýšlí nad tím, jak rozdílně čtenáři vnímají izraelskou ofenzivu a sestřelení letadla malajsijské společnosti MH17 nad Ukrajinou. Každý z nás podle jeho názoru hledá jinou cestu, jak se s podobnými negativními zprávami vyrovnat.

Všichni pláčou nad spadlým letadlem a mezitím se ve světě dějí tyto strašné věci. Uznávaný britský deník spekuluje, čemu to slouží
Foto: Archiv
Popisek: Palestina

Anketa

Kdo podle vás sestřelil civilní letadlo nad Ukrajinou?

hlasovalo: 712534 lidí

„Osmnáct ze dvaceti nejčtenějších článků na Guardianu se týká MH17. Článkům, které se zabývají posledními událostmi v Gaze, však patří až jedenadvacátá pozice. Není samozřejmě příliš složité přijít na to, proč tomu tak je. Většina z nás si nedovede představit, jaké je to žít v tak vzdálené oblasti jako je Gaza. Naopak téměř každý z nás někdy letěl letadlem. Jsme morbidně fascinováni dojemnými příběhy pasažérů, kteří na poslední chvíli změnili svůj let a ošálili tak smrt či těmi, kteří bohužel učinili pravý opak a šli tak smrti sami naproti," pozastavuje se Freedland nad uvažováním konzumentů médií.

Články týkající se střetů v Gaze podle Freelanda vzbuzují ve čtenářích odlišné pocity a zmiňuje při té příležitosti smutný text svého kolegy Petera Geaumonta, jenž popisoval smrt tří Palestinců, kterým spadla do ložnice bomba. „Při čerpání takových informací o Gaze se samozřejmě bojíme smrti úplně stejně. Tyto události však zároveň bereme jako věc, která se nám nemůže nikdy stát. Nežijeme v Gaze, nemůžeme rozumět každodenním problémům, které tíží Palestince. Naše reakce není zaměřena dovnitř, ale ven," míní Freedland.

„Jistěže se s oběma zprávami se vyrovnáváme obtížně. Naučili jsme se však používat strategii, která nám vše ulehčuje. Sestavíme si obvykle příběh tak, abychom sami sebe přesvědčili, že svět není jedno velké neštěstí, které může potkat i nás osobně. Základním stavebním kamenem takového příběhu je hledání viníka. Pokud víme, kdo dané neštěstí zavinil, můžeme si oddechnout. Existuje však i mnohem bolestivější varianta, která říká, že ve dnešním globalizovaném světě může takové neštěstí potkat kohokoliv z nás a viník nemusí být nikdy nalezen," přemítá Freedland.

Podle Freedlanda patří mezi takové případy i Gaza, kde není tak úplně jasné, komu „držet palce". Pozitivní vnímání jedné strany konfliktu se podle něho odvíjí od toho, co vidíme v médiích. Pokud média častěji ukazují zemřelé Palestince, jsme na jejich straně. V případě mrtvých izraelských civilistů je tomu zase naopak. „Obvykle se hrdina nazve obětí, podle toho, kdo v tu chvílí více trpí. Vždycky nám jde o to, aby ti správní vyhráli. Lhostejno, že v některých konfliktech není tak snadné určit, kdo je skutečná oběť a kdo viník," popisuje Freedland svůj pohled na věc.

„V případě Gazy klasický model hledání viníka a dobra či zla prostě nefunguje. V posledních hodinách sice zemřelo 300 Palestinců, což je bezpochyby velká lidská tragédie. Izrael však na případné nesouhlasné názory na současnou ofenzivu může argumentovat tím, že izraelší občané jsou raketami Hamasu ohrožováni 24 hodin denně. Pokud útrapy svých občanů dokumentuje fotografiemi a osobními lidskými příběhy, na kterou stranu se potom přiklonit?" pokládá si řečnickou otázku Freedland.

Někteří čtenáři si hodnocení i těchto nejednoznačných případů ulehčují tím, že ze všeho obviňují velké mocnosti typu Spojených států a Velké Británie. „Podle takového vidění světa jsou Američané zodpovědní i za to, že Rusko anektovalo část území svého souseda. Stejně tak hodnotí i potíže Izraele s Hamasem a vůbec s celou Palestinou. Může za to podle nich fakt, že je Izrael tak okatě podporován právě USA a Británii. To tyto dvě mocnosti jsou tedy za vše zodpovědné," poukazuje Freedland na zajímavý jev a dodává, že i tito lidé mají částečně pravdu, a dodává, že jejich argumenty jsou ovšem v mnohem zjednodušené.

„Ještě existuje jedna účinná varianta, jak se vypořádat se všemi těmi hrůzami světa. Jednoduše se dívat stranou a dělat, že se nic špatného neděje. Takovým příkladem je bezpochyby Sýrie, kde jen ve čtvrtek zemřelo 115 lidí, z toho 25 civilistů. Ale nikdo z nás to neviděl v televizi, takže se to vlastně nestalo. Příklad se sestřeleným civilním letadlem nad Ukrajinou nám však ukazuje, že vždy tato varianta nefunguje. Válka na Ukrajině k sobě přítáhla naši pozornost. Proto musím zopakovat výrok jednoho analytika, který řekl, že válka dorazila do našich domovů, i když se nás bezprostředně netýká," uzavírá své zamyšlení Freedland.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pro

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

22:30 Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

Víte, že konferenci konzervativců Viktora Orbána nebo Nigela Farage zakázal v Bruselu komunální star…