V souvislosti s operací, kterou nyní Penc prodělal, se rozpovídal také o českém zdravotnictví. „Medicíně bych vyčetl hlavně špatnou diagnostiku a nezájem o pacienta. Když nenarazíte na lékaře, který umí hned z prvních vyšetření odhadnout, co by to mohlo být, jste v háji,“ řekl.
Penc v současné době žije z invalidního důchodu, jehož výše není nikterak vysoká. „Naštěstí se najdou i dobří lidé, kteří jsou ochotni mi občas zaplatit nějakou složenku. Ale já si nestěžuju, někteří jsou na tom mnohem hůř než já,“ dodal.
„Mě jako člověka se zájmem o věci veřejné na tom zajímá, že tu máme obrovské ministerstvo sociálních věcí a ministryni, která všude říká, jak je třeba pomáhat lidem v nouzi, která vymýšlí programy za stovky milionů, ale když něco opravdu potřebujete, stejně vám nikdo nepomůže. Přitom to, co mě, může potkat každého, i socialistku Marksovou,“ podotkl v narážce na současnou ministryni práce Michaelu Marksovou (ČSSD).
A jak hovoří o Straně zelených? „Vstup do Strany zelených bylo jedno z nejblbějších rozhodnutí mého života, protože jsem totálně přišel o iluze. Očekával jsem, že tam bude spousta idealistů, ale moc jsem jich tam nenašel. Většina lidí tam byli sabotéři a jeden z těch, kvůli nimž jsem odešel, byl Matěj Stropnický, který tu stranu rozvrátil ve chvíli, kdy byla ve Sněmovně a ve vládě. Ale nešlo jen o něj,“ vzpomněl také na doby, kdy byl asistentem Martina Bursíka.
V současné době podle něj chybějí skuteční politici, kteří chtějí něco dělat pro druhé. „Proto je poptávka po těch, kdo alespoň mají nějakou ideu. Mně se nelíbí idea Le Penové, Donalda Trumpa ani Miloše Zemana, ale tu ideu prostě mají. I když je založená na tom, co se líbí lidem, kteří o věcech kolem nás méně přemýšlejí,“ zmínil Penc.
Závěrem se pak vyjádřil k období před rokem 1989. „Byla tady Státní bezpečnost s obrovskou mocí, přitom nikdo od Srpa přes Nohavicu po Bohdalovou nepřiznal – ano, zlomili mě, donášel jsem. Přitom by to byla obrovská berná mince, kdyby třeba Bohdalová řekla: Zmáčkli mě, nevydržela jsem to, ale už se to nesmí nikdy opakovat. Bagatelizovat minulost, poplácávat se s Jakešem a popíjet s ním kořalku, to je scestné. Pokud minulost bagatelizují i ti, kdo ji zažili, pak se může klidně opakovat. K nové antichartě nemáme daleko, ta tu může být jedna dvě, stačí stanovit nepřítele, ukázat, kdo nám rozvrací republiku, a umělci už jsou připraveni a půjdou jako vždycky v jednom šiku,“ uzavřel však se slovy, že v Česku nikdy nebylo líp.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef