Čaputová věří, že se hlavě státu může podařit změnit náladu a atmosféru ve společnosti. „Myslím, že může přispívat k tomu, aby se ta atmosféra optimalizovala, zklidnila, nebo naopak ji může ještě víc hecovat,“ uvedla s tím, že prezident a média jsou spoluzodpovědní za náladu v zemi.

Moderátora pořadu poznamenala, že Petr Pavel a Zuzana Čaputová vypadají jako „pěkně sladěná dvojice“, zajímala se proto, zda existujeí témata, na nichž se společně neshodují. „Absolvovali jsme první krátké setkání, mám silné podezření, v dobrém smyslu, že shoda je mezi námi velká. Myslím tím hodnotová. Možná, že budeme mít názory na některé věci jiné, ale zatím to tak nevnímám,“ uvedla.

„Pravděpodobně budeme dávat důraz na některá témata víc a na některá méně. Pro mě je například velmi důležité téma klimatických změn a ochrany klimatu. Uvidíme, do jaké míry bude prezident v tomto tématu aktivní. Ale žádné zásadní rozpory tam zatím nevnímám,“ dodala slovenská hlava státu.

Následně popsala, jak Pavla vnímá: „Především ho vnímám jako suverénního člověka s vlastními názory, s vlastní agendou,“ uvedla. Ke kritice opozice, která Petra Pavla během předvolební kampaně označila za vládního kandidáta, podotkla: „Je absolutně přirozené, že má průnik s představiteli vládních stran nebo jinými stranami. I na Slovensku od samého začátku čelím různým nálepkám čí prezidentkou jsem. Nejparadoxnější na tom je, že představitelé opozice říkají, že jsem prezidentkou vlády a minimálně jeden vládní představitel zase říkal, že jsem představitelkou opozice,“ uvedla. A dodala, že z toho vyplývá, že není prezidentkou žádné politické strany, ale prezidentskou občanů.

Popsala ze své zkušenosti výhody nadstranické hlavy státu: „Nezávislý prezident je osamocený. Kolega říkal, že jsem politický bezdomovec,“ smála se Čaputová tomu, že za sebou nemá stranu, která se za ni postaví v rozhodnutí, jež je politicky náročné a nepopulární. Vyvažuje to podle jejích slov ale vysoká míra nezávislosti.

Následně se pozornost přesunula k Ukrajině. Pavel i Čaputová počítají s cestou na Ukrajinu, prezident v Bratislavě zpochybnil efektivitu visegradské skupiny. Jak toto téma ovlivní chystané předčasné parlamentní volby na Slovensku? „Je to legitimní téma voleb v daném čase. Vnímám ale jistá rizika, to téma je zásadním způsobem už dost zneužívané, především pokud jde o šíření dezinformací a vyvolávání strachu, lidé jsou pak snadno manipulovatelní. Jde o nástroj populisty - vylekat lidi a pak jim nabídnout radikální zkratku,“ řekla ke klíčovým tématům jako je ruské invaze a obrana před ní.

Zmínila jaké konkrétní dezinformace se v souvislosti s válkou na Slovensku šíří: „Už se zde šířily informace o mobilizaci, o tom, jak budeme mladé chlapce posílat bojovat na Ukrajiny. Úplně absurdní lži, vy jste si něčím podobným možná prošli v rámci prezidentské kampaně. Mám obavu, kam až to může zajít při šíření nepravd a lží. A v předvolebním období budeme jako země zranitelnější i pokud jde o šíření těchto nebezpečných narativů právě z Ruska,“ sdělila slovenská prezidentka své obavy. Předčasné volby Slovensko čekají 20. září.

Prozradila, jaký vidí potenciál vstupu Ukrajiny do EU a do NATO. „Pokud jde o vstup Ukrajiny do Evropské unie, byla jsem jedna z hlav státu, které se angažovaly v tom, aby Ukrajina dostala kandidátský status. Evropská perspektiva pro Ukrajinu je silné a potřebné politické gesto, které jsme chtěli, udělali, jsem za to velmi ráda. Pokud jde o vstup do Severoatlantické aliance, myslím, že ta situace pro každého rozumného člověka je jasná - pokud je Ukrajina ve válce, tak se o vstupu do NATO nedá uvažovat, je tu článek 85,“ uvedla a dodala, že pokud by podmínky byly příznivé, podpořila by vstup Ukrajiny do NATO.

Zdůraznila, že je nutné, aby Západ Ukrajinu podporovat, aby byla silná a měla silnou vyjednávací pozici. Mírová jednání s Ruskem podle ní nejsou možná, protože je Putin nemyslí vážně. „Vojenskou pomoc považuji za správnou a legitimní. Podporuji dodávky letounů Mig-29, téma je na Slovensku ale zpolitizované, pro nás jsou ale nevyužitelné. Nemáme piloty, kteří by s nimi létali,“ vysvětlovala Čaputová.

„Snažím se na Slovensku vysvětlovat, že díky vojenské pomoci se válečný konflikt drží co nejdále od slovenských hranic. Považuji to za férové a spravedlivé,“ doplnila.

Spolu s Petrem Pavel vyjádřila Čaputová skepsi k visegrádské čtyřce. Má nadále smysl? „Dnes není V4 už vnímaná jako jednotný politický blok. Jsou tam jasné rozdíly při tématech právního státu, vojenské pomoci Ukrajině, pokud jde o Maďarsko. Nemáme shodu v důležitých tématech,“ míní slovenská prezidentka.

Mimo Ukrajinu by další společně kroky Čaputové a Pavla mohly vést i do dalších evropských států: „Naše společné cesty mají smysl, pokud máme společné zájmy. Společnými silami a cestami ty zájmy můžeme efektivněji prosadit,“ věří Čaputová v regionální spolupráci, pro níž je klíčové, že „sdílíme společné dějiny i hodnoty".