Frýbort je českým čtenářům znám především jako respektovaný publicista a tvůrce analýz současné společnosti. Zároveň také jako autor knih, mimo jiné i historických románů. Nyní ale napsal román „Pod znamením půlměsíce – příběhy z Evropy pod vládou islámu“. Na otázku, proč tuto knihu začal psát, odpověděl: „Je před námi budoucnost nekonečného množství eventualit. Chceme-li přežít, musíme vzít na vědomí nejen optimální variantu, která je nám nyní nabízená oficiálními sdělovacími prostředky, politiky a intelektuálními elitami. Ale musíme počítat i s eventualitami nepříznivými,“ uvedl.
Ve druhé polovině tohoto století se vůdčí silou v Evropě možná stane islám
V románu prý může rozehrát jednu z možných eventualit naprosto nevyloučených, že někdy v druhé polovině tohoto století se vůdčí silou v Evropě stane islám. Jde ovšem o to v jaké podobě. „Jestli v umírněné, nebo v radikální podobě. To my dnes nemůžeme posoudit, ale určitě roli hrát bude. Proto jsem v knize nastínil na různých časových úrovních, v různých částech Evropy a na různých osobách alternativu mocenského převládnutí islámu a z toho vyplývající důsledky až do fáze, kdy se islám na základě své vlastní vnitřní slabosti začne rozpadat,“ řekl Frýbort o knize, kterou začal psát před 8 lety.
Začátek rozkladu islámu už začal
Dříve prý bral islám jako mohutnou jednotnou sílu, která vše převálcuje. „Dneska vidím, že začátek rozkladu islámu už nastal. Je vidět jeden rozkližující se islámský stát za druhým. Nejsou to státy, ale je to zmatek, ve kterém provozují vládu nejrůznější milice, radikální, méně radikální a nejradikálnější,“ poznamenal Frýbort s tím, že právě v tom vidí začátek rozkladu islámu na jeho vlastních základech.
V patnácti přišlo okouzlení vším arabským a islámským
Jak se k tomuto tématu vůbec dostal? Prý už jako patnáctiletý kluk byl velmi okouzlen vším islámským a arabským. Díky tomuto zájmu začal islám studovat a přicházel při tom na partie, které jsou neslučitelné s naším západním, křesťanským myšlením. „Je to především násilí, zabíjení a předpoklad získání moci nad veškerým světem,“ vysvětlil.
Na námitku, že většina našich arabistů naopak říká, že islámů je mnoho a že extremismus není pouhé důsledné uplatňování Koránu, uvedl že islám je jen jeden. „Islám je poselství boží, které existovalo již před stvořením světa. Ve vhodné chvíli bůh, tedy Alláh, seslal svého posla archanděla Džibríla, my říkáme Gabriela, k proroku Mohamedovi,“ řekl. Islám je prý tak dokonalý, že už na něm není co doplňovat, ani reformovat a nelze ho vykládat jinak, než jak je podán.
Většina muslimů je mírných, protože jsou příliš pohodlní
Na námitku, že ohledně tohoto tématu různí odborníci říkají různé věci, pak Frýbort řekl, že to je tím, že tito odborníci nečetli Korán. „U nás se zdůrazňuje velká většina rozumných, smírných muslimů, kteří nestojí o nějaké střety. To chápu a to taky potvrzuji,“ konstatoval s tím, že v muslimských zemích, které navštívil, a bylo jich prý dost, se setkával s přátelským přijetím, s ochotou a vlídností. Pokud se ale vyhýbal hovorům třeba o Izraeli, protože by to jinak „nedopadlo dobře“. „Ovšem my nemůžeme mluvit o jakési sekulární většině, nýbrž jenom o většině, která nebere příkazy tak doslova. Nebo jsou příliš pohodlní na to, aby se v tom angažovali. Ale když se dostaneme s muslimem do debaty, tak samozřejmě bude stát za tím doslovným zněním,“ upozornil.
Islám je víc než náboženství
Islám je podle jeho názoru víc než náboženství. „Islám je soustava jednak náboženská, ale vedle toho právní, mocenská, politická, společenská, rodinná, to všechno zahrnuje islám. Islám nenechává mezerku, která by nebyla obhospodařena,“ podotkl.
Na islámu mu vadí, že člověk nemá svou vůli. „Když já vezmu tuhle skleničku a ucmrndnu z ní kapku, tak ne já, ale ruka Alláhova mě vedla. Když pojedete, dejme tomu v Turecku, což je celkem ještě dost rozumný stát, autobusem, tak uvidíte, že před řidičem bimbá ozdobná cedulka a na ní je napsané Allah korusun – Alláh řídí. To je míněno doslova. Ten pán za tím volantem se ho jen tak drží. Ten autobus řídí ruka Alláhova. Jestliže se ze zatáčky vyřítí tři náklaďáky vedle sebe a ono to řachne, tak to chtěl Alláh,“ uvedl.
Poukázal na to, že muslimům nedělá žádný problém vzít zajatce a podříznout mu krk. Na to se dá namítnout, že to dělají extremisté, zatímco řadový muslim toto nikdy neudělá. „Řadový muslim by to neudělal, ale ten extremista jen naplňuje doslovné znění,“ upozornil.
Není to extremismus, je to naplnění islámu
Nejhrůznější na tom všem podle Frýborta je, že se tady střetáme s naukou, která člověku bere vůli, zodpovědnost a svědomí. „A to všechno pramení z doslovného pojetí islámu. To není extremismus, to je naplnění,“ řekl a vysvětlil to poněkud obšírněji: „My, když se nám něco nepovede, tak se zamýšlíme, říkáme si, kde jsem udělal chybu. To muslim nemůže. Jeho veškeré pohnutky řídí bůh. A kdyby se ptal sám sebe, kde jsem udělal chybu, tak by se ptal, kde udělal chybu bůh. To je naprosto nepřípustné. Takže on se ptá jinak. On se ptá, kdo nám to způsobil? Který nepřítel, satan, křižák, sionista. A má jedinou odpověď, a to je boj.“
Podle Frýborta se v každém případě rozvoj islámských společností nesmírně zbrzdil a dodneška se rozevírají nůžky mezi civilizací západní a civilizací islámskou. „Což tedy muslimové pokládají za křivdu právě proto, že nemohou připustit, že to je jejich nedostatečnost. Čili hledají viníka,“ upozornil. Základní chybou byl podle něj pokus o vývoz našich hodnot. „Šlo zejména o hodnotu demokracie a hodnotu lidských práv,“ podotkl vysvětlil, že „každý ptáček se musí vylíhnout z nějakého vajíčka“. „Kdyby tam do půdy těchto civilizací bylo sneseno vajíčko demokracie, tak za těch 5000 let by se už ten ptáček vylíhl. Ale on se nevylíhl a nikdo ho tam nemůže přenést,“ domnívá se.
A když dojde k pokusu do muslimských zemí zanést demokracii, stane se z toho prý fraška. „Muslimské režimy, dejme tomu třeba Osmanská říše ve svém závěru, když zjišťovala, že zaostává za západem ve všech směrech a hlavně ve vojenství, tak tehdy povolala evropské generály a admirály, a dokonce vojenskou muziku z Itálie. Taky přemýšleli, jestli by třeba demokracie nebylo to pravé. A zkusili to a ono to zase nešlo. Čili se to nepovedlo ani těm, kteří se sami snažili o import demokracie. Je to dáno jejich způsobem myšlení,“ dodal Frýbort.
Celý text i zvukový záznam je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
