Zaorálek se vyjádřil také k prezidentské kandidatuře Jiřího Drahoše. Tento akademik se prý bude muset vyrovnat s tím, že je známý jen relativně úzkému okruhu lidí. Vědecká komunita ho zná, jenže v prezidentské kandidatuře bude muset oslovit i lidi, kteří o něm zhola nic nevědí. I Zaorálek přiznává, že Drahošovy politické názory moc nezná a profesor bude mít hodně práce v představování se veřejnosti.
„Jinak si myslím o panu Drahošovi, že to je úctyhodný chlapík a respektuji ho a přeji mu, aby se mu to podařilo. Je od nás z Jablunkova a tak má dobrý základ,“ smál se Zaorálek.
Současně však věří, že na základních otázkách směřování státu se dokáže shodnout s prezidentem Milošem Zemanem, pokud mandát obhájí. Dokázali to ostatně už v prvních pěti letech Zemanova mandátu. Ministrovi se však nelíbí, že Zeman nehodlá dorazit do debat prezidentských kandidátů.
Ing. Miloš Zeman
„Za to jsem ho kritizoval a řekl jsem i jemu, že se mi to nelíbí. Protože mi připadá, že každý kandidát se má veřejně představit, odpovídat na otázky a podstoupit debaty. ... To není jen Miloš Zeman. I Andrej Babiš řekl, že bude kandidovat, ale až na posledním místě kandidátky. To zase znamená, že se vyhne debatám,“ zlobil se Zaorálek.
Ministr věří, že ČSSD může vyhrát volby, byť příliš nechce prozrazovat jak, protože za největší zbraň předvolební kampaně považuje překvapení. V obecné rovině jen dodal, že roky 2017 a 2018 budou pro Česko klíčové. „Bude se totiž rozhodovat o postavení a roli ČR v Evropě a o tom já budu v kampani s těmi lidmi mluvit,“ řekl Zaorálek.
V tuhle chvíli bude jak pro nás, tak pro celou Evropskou unii důležité přežít evropskou krizi, která se projevila třeba brexitem. Ukázalo se, že lidé na Západě jsou rozladění z toho, jak k nim přicházejí stále noví a noví lidé z východu. Než jsme vstoupili do EU my, Poláci a další země, přesuny lidí v rámci EU nebyly problém, ale s rokem 2004 a našim vstupem do EU se to změnilo. Pokud chceme, aby Evropská unie přežila, musíme se s tím naučit pracovat. To platí pro obě strany – jak pro západ EU, tak pro východ EU.
„Některé země nás vnímají jako břemeno. Věcně to přitom není pravda, východní země vstoupily do EU a tehdy zachránily její růst. Zkuste ale Britům říct, že ti Poláci, kteří přišli, jim pomohli. protože někteří by si bez nich ani neopravili koupelnu. Oni mají pocit, že přišly miliony, které je připravily o bydlení, zlevnila se kvůli nim práce, snížila se životní úroveň,“ podotkl ministr.
To je jeden problém. Ale pak je tu další problém. Východní země EU se snaží těm západním zemím vysvětlit, že mezi tím, když po EU cestují její členové a tím, když do EU přicházejí lidé z jiných kultur, je rozdíl. Česko a další země vidí třeba na příkladu Francie, že se integrace lidí jiných kultur příliš nedaří a nemají zájem opakovat francouzskou chybu.
„Já jsem se snažil vysvětlit, že je špatné, aby, když se nějaké zemi něco nelíbí, se musela podřídit s odkazem na vyhlášky, a když se jim nepodřídíte, tak vás pošlou k Evropskému soudnímu dvoru. To není politika. Nebo vám vyčtou, že nesdílíte evropské hodnoty, protože máte prokázat solidaritu a když ji neprokážete, tak k Evropě nepatříte. Chceme-li udržet Unii, musíme ji renovovat,“ pokračoval člen české vlády.
Musíme se vyrovnat také s tím, že svět prošel ekonomickou krizí. Pravda, už to bude deset let. Krize tu byla v roce 2008 a blíží se nám rok 2018. Ale krizi jsme tu měli i v roce 1929 a za deset let poté byla válka. Podle Zaorálka bychom si měli dát pozor na to, aby se nezopakoval podobný scénář. Rezidua ekonomické krize z roku 2008 jsou v mezinárodní politice stále přítomná a my bychom si na to měli dát pozor. Střední třída chudne, zatímco bohatí dál bohatnou. To je problém.
Musíme vyřešit i i brexit. Velká Británie si ho podle Zaorálka představuje tak, že se manželé rozvedou, ale manžel si nechá klíče od bytu exmanželky a kdykoli se staví. Manželka však stejné právo mít nebude. Oním manželem, resp. exmanželem je Británie, zatímco EU je tou manželkou. Na tohle by prý EU přistupovat neměla.
Na druhé straně Zaorálek odsuzuje řeči o tom, že Británii potrestáme. V EU by měly státy zůstávat kvůli jejím výhodám, ne proto, aby se baly, co se stane, kdyby náhodou chtěly odejít.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
