„První máj byl vždy a zůstává stále svátkem slušných a pracovitých lidí. Není náhoda, že v současné ČR je to především KSČM, která organizuje prvomájová setkání občanů. Jsou zde desítky a stovky mítinků všech těch, kteří považují ideu sociálně spravedlivé společnosti za hlavní stavební pilíř při budování socialistického státu. Už 127 let si připomínáme to, co pro nás v nedávné minulosti bylo samozřejmostí – tedy právo na práci osm hodin denně s odpovídající mzdou. Tedy to, čeho se v dnešní kapitalistické společnosti stále ještě nedostává. Oslavy svátku práce zde probíhaly za Rakouska-Uherska a staly se stejně jako ve Spojených státech velice vážně míněným protestem proti vykořisťování lidí a zároveň oslavou jejich každodenního boje za jejich sociální a ekonomická práva a v neposlední řadě za důstojné životní podmínky,“ uvedl na úvod Jiří Valenta.
Vzpomínky na minulost
„Mezi světovými válkami, v době světové hospodářské krize, šlo především o organizovaný boj proti vysoké nezaměstnanosti a za právo na práci. Protesty organizovali především komunisté, neboť sociální demokracie často hájila spíše práva majitelů firem a velkostatkářů. Ne nepodobně jako je tomu dnes,“ zdůraznil Valenta za přikyvování řady občanů. „Po druhé světové válce se význam prvního májového dne jistým způsobem vzdálil svému původnímu odkazu, neboť právo na zaměstnání se u nás stalo samozřejmou součástí života… Každý, kdo chtěl pracovat, práci měl a mnoho a mnoho dalších vymožeností, bydlením počínaje a bezplatnou lékařskou péčí či třístupňovým školním vzděláním konče. Lze konstatovat, že lidé bohužel začnou vnímat skutečnou hodnotu věcí až tehdy, když o ně přijdou. Jak deprimující pro ně asi muselo být, když se jim takovýto zlý sen vyplnil. A to přes lákavé, ale vychytralé, vylhané sliby rádoby bojovníků za demokracii a lidská práva, jako byli Václav Havel či Václav Klaus…“
Lidé se podle komunisty Valenty začali kategorizovat podle ekonomického statusu. „Domníváte se, že toto na náměstích v osmdesátém devátém chtěli? Zcela jistě ne! Globalizovaně propojené kapitalistické hnutí s efektivně se podporujícími kamarády z bývalé charty a s pravicovými lídry v čele přineslo u nás kromě rychle rostoucí nezaměstnanosti a likvidace vymožeností reálného socialismu jako celku i spoustu nových ‚výdobytků‘, o kterých jsme se předtím dozvídali ze západního světa – terorismus, bezdomovectví, statisíce exekucí, masivní nárůst konzumace drog a vzestup kriminality a v neposlední řadě i bídy. Podle aktuálních statistik žije každý desátý z nás pod hranicí chudoby. K tomu všemu byl rozkraden majetek, který byl dříve poctivě spravován v hodnotě pohybující se kolem 1 500 miliard,“ pokračoval poslanec Jiří Valenta.
„Zbylo jen pár podniků ve státním vlastnictví, které sice stále ještě generují nemalý zisk do státního rozpočtu, ale již i ty se nalézají na nenasytné privatizační tapetě. Nelichotivý je i stav státního rozpočtu a státního dluhu, který aktuálně činí 1,61 bilionu korun. To znamená cirka 160 tisíc korun na každého z nás včetně důchodců, kojenců či dětí. Nelze se divit, když obrovské prostředky, a jde nyní o 200 miliard korun, odtečou na dividendy společnostem do ciziny. Zahraniční kapitál již Českou republiku plně ovládl. Dalších 100 miliard korun je vyvedeno z veřejných rozpočtů prostřednictvím veřejných zakázek a korupce. A aby se pomyslný kruh uzavřel, nesmíme zapomenout ani na zadlužování domácností, jednotlivých občanů, které dnes činí více než 1,5 bilionu korun a za poslední rok se zvýšilo o 200 miliard.“
Milionáři, paraziti, oligarchové
Pravicové strany všem podle Valenty sugerují, že je u nás vysoká cena práce, že je potřeba ponížit její vedlejší náklady, a to třeba sociální výdaje. „Tím by měla – podle nich – celková cena práce klesnout. Je to ovšem velice nebezpečná demagogie, protože snížením výšky povinných odvodů vznikne okamžitě deficit na důchodovém účtu i v jiných odvětvích jako například v sociálních službách nebo ve zdravotnictví. A to se pak bude hodit v debatě, kdy je nutné všechno zprivatizovat, neboť stát nebude moci vše ufinancovat. Roste počet exekucí, bývá zabavován osobní majetek, mzda a často i střecha nad hlavou. Z lidí se stávají bezdomovci a končí na samém společenském dně, ze kterého je velmi složitá cesta nazpět. V přímém protikladu stojí takzvaných horních deset tisíc, tedy dolarových milionářů, oligarchů, lobbistů a zbohatlíků různých typů. A nebojím se říci i parazitů na poctivé práci, kteří svůj kapitál zhodnocují především vykořisťováním středních a nižších tříd, popřípadě tunelováním čehokoliv. Více než čtvrtstoletí vládnutí střídavě pravicových nebo středopravých a bohužel i středolevých vlád zavedlo naši zemi ke zhoršení sociální situace, zvyšování zdravotnické spoluúčasti. KSČM neměla od roku 1989 možnost podílet se na státní exekutivě. Je však důstojnou opozicí, bez které by byl život ještě mnohem a mnohem horší.“
Zmar a amorálnost
„Ekonomicky zbídačené občany nadmíru oslovilo populistické hnutí ANO 2011 miliardáře a oligarchy Andreje Babiše, které následně razantně vtrhlo i do nejvyšších pater politiky. Začalo urychleně produkovat množství polovičatých řešení, kompromisů a dovytvořilo systém politického trafikantství u nás. Nejvíc to odnáší sociální demokracie, která zcela rezignovala na svou dřívější snahu o uskutečnění referenda o církevních restitucích. Amorální dar církvím – nemovitý majetek o objemu 75 miliard korun, který církve a náboženské společnosti před rokem 1948 někdy ani nevlastnily a měly jej pouze ve správě, a vyplacení dalších 59 miliard korun v hotovosti v příštích třiceti letech za majetek, který nemůže být vrácen, byl především úlitbou koaličním partnerům – lidovcům,“ rozohnil se Valenta a pokračoval.
„Dnes KSČM navrhuje alespoň zdanění těchto náhrad. Přesto je některým takzvaným společenským elitám toto proti srsti. Církve tedy zase bohatnou a stát a jeho lidé chudnou. Vrcholem tohoto zmaru je, že se naše obce ze svých skromných rozpočtů stále ještě podílejí na provozních nákladech církve a opravách jejího majetku. A církev si v této době spokojeně podniká. Plzeň není výjimkou – ba právě naopak.“
Svátek práce v Plzni. Foto: Václav Fiala
Za migraci může Amerika
„Je otázka, jaký má vláda podíl na současném, metodicky vylepšeném výsledku nízké nezaměstnanosti a nakolik se sama svým přičiněním zasloužila o tento stav… Bydlení se pro většinu mladých, ale i sociálně slabších a starších spoluobčanů stalo luxusem, který si mohou dovolit jen za cenu celoživotního zadlužení a obrovského uskromňování. Sociální bydlení, které by měl primárně zajišťovat stát, jako tomu bylo dříve dobrým zvykem, se dostalo do fáze tržních spekulací,“ pustil se do další kritiky Valenta.
Poté nevynechal ani zahraniční problémy: „Kapitalismus společně s jeho protagonisty v personifikaci velkobyznysmenů, skomírající šlechty a nyní restitučními miliardami oživovaného kléru začíná mít existenční problémy nejen u nás, ale po celé planetě. Jeho stále oddalovaný krach se již blíží. Po konci studené války a východního bloku začaly USA hledat po celém světě imaginárního nepřítele. Přímo či zprostředkovaně vojensky zdevastovaly takové tradiční společnosti, jako jsou Afghánistán, Irák, Libye, a z doby poslední se o něco podobného, byť nepřímo, snaží také v Sýrii. V dalších desítkách zemí jejich ‚demokratizační snaha‘ stále probíhá, a jak jinak než proti vůli místního obyvatelstva. Uměle vyvolaná vlna masové migrace, nasměrovaná do Evropy, tak aby došlo pokud možno co nejdříve k devastaci a rozpadu národních států prostřednictvím likvidace jejich zdravotních či sociálních systémů. Jde o to, aby zde mohl být jeden evropský superstát, přirozeně pod diktátem západních velmocí, jako jsou Německo, Francie či Itálie. Velká Británie již naštěstí na tyto nebezpečné snahy rezignovala. S takovýmto uměle vytvořeným státem by již byla snadno nadiktována transatlantická dohoda,“ argumentoval Valenta a připomněl lídra ANO:
„Tak jako Babiš tvrdí, že jeho přítomnost v české politice je vyvolána zlodějnami ODS a TOP 09, tak i Američané argumentují, že hájit jejich práva po celém světě jsou oprávněná. Není potom divu, že se některé méně ideově poddajné komunity radikalizují. To nejhorší, co dnes můžeme v tomto směru registrovat, je Islámský stát. Měli bychom zvažovat své členství v NATO, které zatím nepřineslo Evropě nic dobrého a je zcela falešně označováno jako nezbytná bezpečnostní aliance. Kdo by potom ale chránil evropskou smetánku před vlastním obyvatelstvem, že?“
KSČM slavila 1. máj v Plzni. Foto: Václav Fiala
Do dalšího marasmu už ne!
Na závěr svého vystoupení pak Jiří Valenta dodal: „Apeluji na vás přispět k budování lepších zítřků, věřím, že ještě není pozdě. Komunistická strana zaznamenala slušný výsledek a do sněmovny proniklo 33 jejích poslanců. Bylo by ale chybou tento stav jen zopakovat. My jej musíme radikálně vylepšit. Uvědomme si, že takzvané samozvané elity, oligarchové, ale ani například posthavličtí pražští kavárníci naši zemi nikterak nepomohou. Ba právě naopak – uvrhnou ji do ještě většího morálního a hospodářského marasmu. KSČM jako jediná u nás plně respektuje rovnost mezi lidmi bez ohledu na jejich majetkové poměry a snaží se naši zemi vyvést z nízkohodnotového kapitalismu,“ ukončil svůj plamenný čtený projev Valenta za bouřlivého potlesku přítomných.
Ovace měla i krátká zdravice zástupce ruského velvyslanectví Popova, který svoji řeč pronesl v ruštině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
