Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
Dovolte nejprve otázku, která se sama nabízí, byť vám byla jistě položena mnohokrát. Proč jste zvolili zrovna takový poměrně avantgardní název?
Název našeho hnutí vychází z názvu občanského sdružení, které jsme založili v roce 2007, těsně po proslulé losovačce a rozhodnutí o stavbě předražené KV Arény. No a protože jsme jako sdružení byli velmi aktivní - protestovali jsme proti stavbě, chodili na zastupitelstva, angažovali se. Když jsme se před volbami v roce 2010 rozhodli jít do politiky přímo, byl název „O co jim jde?! jasný. Fungoval už jako značka a lidé vědí, co si pod ní představit. Navíc, něco takového si každý okamžitě zapamatuje.
To máte bezesporu pravdu. Kolik je vás členů nebo příznivců?
Jsme typickou volební stranou s velmi volnou strukturou. Pokud můžeme hovořit o pevném jádru, které se pravidelně schází, to čítá zhruba patnáct lidí. Další okruh cirka dvaceti lidí tvoří blízcí podporovatelé a konzultanti odborných částí programu. Nicméně si troufám říci, že máme víc aktivních a pracujících lidí než některé zavedené strany, které papírově udávají mnohonásobně větší členskou základnu.
Na svých internetových stránkách uvádíte, že s ODS se opravdu nedá spolupracovat. Kde byl ten bod zlomu, po kterém jste opustili radniční koalici?
Jedním z klíčových bodů programu roku 2010 bylo jasné vymezení se vůči tehdejší velké koalici ODS-ČSSD. V okamžiku, kdy se po odvolání tehdejšího náměstka Kotka dostalo město do politické krize, se začalo hovořit o přizvání ODS do vedení města. My a část zastupitelů z Kotkovy strany Alternativa jsme se snažili nalézt kompromisní řešení, nabídli jsme společně i funkční řešení bez ODS. Bohužel, Kulhánkova KOA i TOP 09 se nechtěla opírat o velmi těsnou většinu a raději si k vládnutí přivzala zpět ODS, která se snaží tvářit jako nová a čistá.
V tento okamžik jsme byli postaveni před rozhodnutí, zda do koalice jít či nejít. Mohli jsme třeba nějaké věci ovlivnit, na druhou stranu bychom byli vždy v zásadních věcech přehlasováni a hráli roli známého pátého kola u vozu. A co by bylo nejhorší, před voliči bychom vypadali jako parta idiotů, co kategoricky odmítá ODS a pak s nimi jde do koalice.
Vyhraňujte se i proti stávajícímu primátorovi Petru Kulhánkovi. Co mu vyčítáte nejvíce?
Největší rozdíly vidíme ve čtyřech věcech. Tou první a zřejmě nejvíce ideologickou, je přístup k městskému majetku. Domníváme se, že město může být uvážlivý hospodář a že je hloupost prodávat takový majetek, který městu generuje zisk. Současná - a dlouhodobě přetrvávající - idea je taková, že město by mělo vlastnit minimum a okamžitě všechno prodat.
Druhým bodem rozporu je práce s dotacemi. Město by se mělo aktivněji snažit o získávání peněz dotačních titulů Evropské unie, norských a švýcarských fondů i z jednotlivých ministerstev. Přijde nám, že se nikdo pořádně nesnaží připravovat projekty, které by se o finance mohly ucházet. A to se pro to vytvořil i speciální odbor magistrátu.
Tím jsem se dostal k třetímu bodu, kterým je právě magistrát. Současné vedení nemá moc zájem cokoliv dělat s poněkud přebujelým aparátem, kterému ještě zjednodušuje práci outsourcingem některých činností do soukromých rukou - například správa městského bytového a nebytového fondu). U spousty vedoucích osob je cítit ještě duch velké koalice, díky které byli na své posty dosazeni. Bohužel, z magistrátu byly odejity jen ty nejkřiklavější případy a i u nich to trvalo skoro rok.
No a na závěr - my bychom do koalice s ODS rozhodně nešli.
Pojďme do města - jak vám vadí všudepřítomné ruské nápisy a vůbec trvalá přítomnost ruské části obyvatelstva?
Z nápisů nadšený rozhodně nejsem. Sice dokážu pochopit, že míří na početnou klientelu, ale je to takový pocit cizince ve vlastním městě. Pokud mne paměť neklame, měl by to změnit nový zákon, který by měl těm největším excesům zabránit - na textech by se měla objevit také čeština a to ve stejné nebo větší velikosti než cizí jazyk.
Přítomnost Rusů jako takových beru jako určitou historickou tradici a problém s nimi, stejně jako s hosty jiných národností, nemám. Nevadí mi ani jako spoluobčané. Co mi ale rozhodně vadí, je určitá poníženost až patolízalství. V devadesátých letech se hotely a firmy začaly orientovat jen na východní klientelu. Bylo to na jednu stranu pochopitelné, noví Rusové měli hodně peněz a nebáli se je použít. Standard služeb, které vyžadovaly, nemusel být vždy špičkový, svou roli hrála okázalost a pozlátko. Jenže to začalo vytlačovat západní klientelu. Například v jednom hotelu musel stálý host, štamgast, který přijížděl pravidelně z Německa, snídat separé, protože když načapal, jak si nějaký host z východu bere u švédského stolu něco holýma rukama, začal je klepat nožem přes prsty.
Samozřejmě, že i tito návštěvníci se rychle naučili vyžadovat dobré služby a najednou zjistili, že Vary jaksi nemají co nabídnout a začali odcházet do Prahy nebo ještě lépe do západní Evropy. A do Varů se vracejí sporadicky.
Z Vašeho pohledu - co říkáte dění na východní Ukrajině?
Berte to opravdu jen jako můj pohled. Dění na Ukrajině mě rozhodně v klidu nenechává. Jako přelomový okamžik vidím ruskou intervenci na Krym. Do té doby jsem věřil, že vše dá vyřešit víceméně politicky. Jistě, události na Majdanu, od odstoupení od asociační dohody s EU po pád prezidenta Janukovyče, nebyly vždy košer, ale pořád šlo zejména o vnitřní problém Ukrajiny.
Vojenskou intervencí na Krymu Rusko porušilo ratifikované dohody a skrytě otevřenou vojenskou pomocí separatistům konflikt nadále zbytečně eskaluje. Sice rozumím tomu, že považuje Ukrajinu za sféru svého vlivu, ale i ta se dá budovat mnohem elegantnějšími prostředky než tupou silou.
Podle statistik je v Karlových Varech podstatně méně ruských turistů. Jsou to první následky sankcí? Myslíte, že bude hůře a jak se to dá kompenzovat?
Je to více faktorů dohromady. Počty turistů z Ruska stagnovaly i v minulých letech. Navíc odcházeli ti, kteří bydleli ve městě dlouhodobě. Situací na Ukrajině a sankcemi se vše jen urychlilo. Rubl ztratil hodnotu, řada turistů zvolila patriotisticky Krym nebo Soči.
Hůře přechodně bude. Ta závislost na penězích z východu je nyní značná. Ale je to příležitost pro určitou obrodu. Peníze nám sem nespadnou do klína, ale musíme se o jejich získání snažit. Kvalitními službami, příjemným prostředím s vysokou kvalitou života, zážitkovou turistikou. Nabídnout to, co jinde nemají a kvůli čemu lidé přijedou. Bude to možná trochu bolet a nebude to hned, ale třeba se městu vrátí trocha lesku z jeho zlaté éry.
Pracujete v informačním středisku pro Evropskou unii. Jaký máte na ní názor- dnes je populární do EU tak trochu "kopat"...
Někdy si připadám jako misionář na území lidojedů. Rozhodně není mým cílem adorovat všechno, co přijde z Bruselu a Štrasburku. Evropská unie trpí nesrozumitelností a přebyrokratizovaností. Na druhou stranu se stalo určitým českým politickým a mediálním folklorem všechno házet na Brusel. Nějaký problém? My nic, to po nás chtějí z Bruselu. Hodně často přitom lze spoustu věcí ovlivnit aktivním vyjednáváním a dohodami. Tady vytrvale česká zahraniční politika selhává.
Například nyní se tváříme, že eurokomisařka Jourová dostala slabé portfolio. Jenže pod spravedlnost spadá třeba ochrana spotřebitele a tedy třeba možnost připravit takové předpisy, které by zabránily rozdílnému složení stejných výrobků. Na to si přeci stěžují všechny vládní strany. Nicméně, když se lámal chleba, ani premiér, ani ministr zahraničí nejeli do Bruselu vyjednávat, nijak netlačili na lepší resort.
Snažím se Evropskou unii prezentovat vždy jako příležitost, šanci. Nejen mladí mohou studovat, pracovat a žít kdekoliv bez omezení. To není zrovna málo. Evropská unie je zkrátka taková, jakou si ji my sami uděláme.
A co přijetí Eura?
Abych pravdu řekl, nejsem v tomto případě úplně rozhodnutý. Je známý fakt, že celá řada menších i větších firem nakupuje suroviny a zboží v eurech a ve stejných eurech pak své výrobky prodává. Navíc je náš průmysl velmi silně vázán na Německo a evropský trh, takže se nás výkyvy eura dotýkají stejně. Zde by asi problém nebyl.
Největší zádrhel vidím hlavně v psychologickém pocitu. Přijetím eura bychom se zbavili české koruny, jednoho ze symbolů našeho státu. Také bychom najednou nebrali patnáct až dvacet tisíc, ale 500 až 800 eur. Což by sice teoreticky nemělo vadit, pokud by přechod nevedl ke zdražování, ale tři nuly vypadají lépe než dvě. Ale obecně by mi přijetí eura nevadilo.
A pojďme na závěr zpět do komunální politiky. V které oblasti městského života chcete jako hnutí a vy osobně být nejvíce vidět a slyšet?
Jako hnutí jsme se minulé čtyři roky, z koalice i opozice, zaměřovali nejvíce na lepší nakládání s veřejným majetkem. Město může ušetřit nemalé peníze tím, že činnosti nebudou vykonávat externí firmy, ale úřednici, kteří rozhodně nejsou vždy vytížení. Takže v tom budeme určitě pokračovat. S tím souvisí zaměření se na ekonomický chod města. Spousta městských organizací má kapacity k šetření, revizi smluv - ať už je to dopravní podnik nebo městská policie.
Já osobně se chci zaměřit na zlepšení činnosti magistrátu. Působil jsem v několika mezinárodních organizacích, které se zabývají otázkou kvality veřejné správy a v tomto směru je ve Varech co zlepšovat. Občan musí mít zkrátka u úředníka pocit, že je vážený zákazník a ne otravný hmyz.
| Jindřich Čermák (31 let) - Po absolvování karlovarského gymnázia vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Filozofické fakultě ZČU v Plzni. Pracuje jako vedoucí Eurocentra v Karlových Varech a je regionálním koordinátorem informačních aktivit o EU, což organizačně spadá pod Úřad vlády. V minulosti j byl zaměstnán např. na ministerstvu vnitra, kde měl na starost zastoupení České republiky v pracovních skupinách mezinárodních organizací, které se věnují zlepšování kvality ve veřejné správě. S politikou začal od osmnácti let, kdy vstoupil do ČSSD. Poté se začal rozcházet s názory karlovarských členů ohledně správy města a od roku 2010 působí v Hnutí O co jim jde?! Je svobodný, bezdětný. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
_profil_top.jpg)
