"Určitě to věci nezjednodušuje," připustil dobře informovaný diplomat. Konkrétní dopad incidentu na nedělní jednání podle něj bude záležet také na tom, jakým směrem se budou dál vyvíjet vztahy a případná jednání mezi Tureckem a Ruskem.
"Setkání bude znamenat významný krok v rozvoji našich vztahů a přispěje ke zvládání migrační krize," napsal premiérům a prezidentům zemí EU šéf unijních summitů Donald Tusk.
Evropské miliardy mají přimět uprchlíky, aby zůstali v Turecku
Ony tři miliardy eur mají pomoci Ankaře zlepšit situaci více než dvou milionů především syrských uprchlíků na tureckém území tak, aby pro ně ztratilo smysl vydávat se na dlouhou a nebezpečnou cestu do západní Evropy. Evropská unie totiž Turecko od léta označuje za klíčovou zemi pro řešení svého vlastního problému s uprchlíky. Ti v posledních měsících do západních zemí EU míří většinou právě z Turecka přes Řecko a balkánské země. Zástupci EU s Ankarou vyjednávají o "společném akčním plánu", který by měl přispět k lepšímu zvládnutí situace.
Příslušný evropský finanční nástroj, přes který by mělo Turecko dostávat granty a další pomoc, byl ustaven tento týden. Podle plánu do něj komise z rozpočtu EU přispěje 500 miliony eur (13,5 miliardy Kč), zbývajících 2,5 miliardy mají doplnit členské země. Podle návrhu unijní exekutivy by měl být použít stejný vzorec odvozený od hrubého národního příjmu jako při plnění unijního rozpočtu. Země by měly do 21. prosince oznámit časový rozvrh a výši svých příspěvků.
Česko by mělo Turecku dát 688 milionů korun
Na ČR připadá necelých 25,5 milionu eur (asi 688,5 milionu Kč). Největší částky mají jít z Německa, Británie, Francie, Itálie a Nizozemska. Diplomaté však upozorňují, že některé státy EU, například Řecko, Kypr či Bulharsko, ale ani v současné situaci nehodlají Turecku poskytovat peníze přímo. Navrhují místo toho posílit rozpočet Evropské unie a pomoc Ankaře vyplácet jeho prostřednictvím.
Takový postup by ovšem znamenal změny v konečné podobě rozpočtu na rok 2016, se kterou tento týden po vzájemném vyjednávání souhlasily jak země unie tak europarlament. O věci se v Bruselu jedná i dnes.
Blížící se summit s Tureckem je spolu s několikamiliardovou finanční injekcí součástí evropské nabídky Ankaře na oživení vzájemných vztahů. Turci, dlouholetý kandidát na členství v EU, žádají také otevření dalších kapitol přístupových jednání a vízovou liberalizaci.
Cestování Turků do EU by se mělo zjednodušit až v roce 2017
Snazší cestování tureckých občanů do členských zemí unie by ale podle diplomatů v této chvíli mohlo přijít zřejmě až v roce 2017. Tedy poté, co Turci budou už nějakou dobu plnit svou část dohody a účinně zasáhnou proti pašerákům vypravujícím migranty na člunech směrem k řeckým ostrovům.
Do Bruselu v neděli nakonec na tříhodinové jednání dorazí s velkou pravděpodobností premiér Davutoglu. Při minulých jednáních dával přitom turecký prezident Recep Tayyip Erdogan najevo, že by si přál, aby se podobný formát jednání mezi lídry osmadvacítky a Tureckem konal pravidelně a naznačoval, že by se schůzek měl zúčastnit právě on.
Evropská komise ale nedávno ve své zprávě o postupu kandidátských zemí v přípravě na členství Turecko kritizovala. Kromě nedostatků v oblastech jako je svoboda slova, či nezávislost soudnictví poukazuje zpráva také na sílící Erdoganovy autoritářské tendence.
Podstatnou a komplikovanou roli ve vztazích EU a Turecka hraje také kyperská otázka. Kypřané nyní mohou blokovat například snahy o otevření některých kapitol přístupových rozhovorů. Otevřeno by jich mohlo být až šest, souhlasit ale musí všechny členské země.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
