Vyslýchali mě, jako bych byla fašistka. Pak mi řekli, že mám film přepsat, aby tam byla integrace v lepším světle. Filmařka vypráví děsivé zážitky s žádostí o grant

16.02.2018 16:02

Server iDnes.cz popsal, čím si musela projít herečka s doktorátem filozofie a sociálních věd Lucia Klein Svoboda, když v České republice žádala veřejné prostředky na film o sbližování lidí z různých kultur s muslimy. Podle vlastních slov byla jako scenáristka vystavena cenzurnímu tlaku a byla nucena k tomu, aby se o multikulturalismu vyjadřovala pozitivněji.

Vyslýchali mě, jako bych byla fašistka. Pak mi řekli, že mám film přepsat, aby tam byla integrace v lepším světle. Filmařka vypráví děsivé zážitky s žádostí o grant
Foto: Archiv
Popisek: Modlící se muslimové v mešitě

Lucie Klein Svoboda je autorkou scénáře k filmu Jaro v ráji, který popisuje soužití s muslimy. Celý projekt prý vznikal pět let, takže nápad na jeho natočení se zrodil předtím, než se Evropská unie začala potýkat s masivní uprchlickou krizí. Ve filmu se odrazil fakt, že středoevropské národy mají jinou  minulost a tím i jiný vztah k multikulturalismu.

„Mrzí mě, jak zahraniční média označují země Visegrádu pro jejich vztah k uprchlíkům za zpátečnické, neetické – vůbec neberou v potaz, že máme úplně jinou minulost,“ podotkla herečka a scénáristka. Jenže to ortodoxní zastánci otevřené společnosti a politické korektnosti neuznávají. „Byl by nutně nekorektní z kteréhokoliv úhlu pohledu – určitě z bruselského. Evropská unie má integrační filmový fond, který dává podporu pouze scénářům s takzvaně pozitivním přístupem,“ doplnila.

Celý článek naleznete zde.

V Česku s filmem narazila. Když žádal o peníze na vývoj filmu u Státního fondu kinematografie, nedostala je. Nevzdala se však a zkusila to i podruhé. Tentokrát na samotnou výrobu filmu. „A když jsme žádali znovu, už na výrobu, vyslýchali mě, jako bych byla fašistka. Přitom jen ukazuji, že rozdíly mezi kulturami jsou tak obrovské, že je lze překonat pouze za cenu obrovských ústupků, jakých je schopna individuální láska, nikoli masy,“ zdůraznila scénáristka.

Čelila prý tlaku, aby film přepracovala, aby ukázala integraci lidí z různých kulturních okruhů v lepším světle, protože film by údajně měl společnost i vychovávat. Po verdiktu Státního fondu kinematografie začala od podpory projektu ustupovat i Česká televize, které údajně v díle schází silnější prvek naděje. Jednání s ČT však prý zatím probíhají. Jednání navíc probíhají na více frontách.

„Samozřejmě to zkoušíme. Máme pozitivní reakce od jednotlivců, ale podniky se zahraničními vlastníky nechtějí mít s tématem nic společného. Strach z politické nekorektnosti nás cenzuruje neviditelně.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…