Spor Válková versus Marvanová. Komu věříte?Anketa
Prorektor Vysoké školy obchodní v Praze Pavel Neset v úterním Hyde parku České televize vysvětloval, co s českou ekonomikou udělá nárůst minimální mzdy o pět set korun. Měla by snad narůst výrazněji? Své řekl i k penzijní reformě, resp. k rušení druhého pilíře penzijního systému a stavu české ekonomiky jako celku.
Minimální mzda: Škodí, či pomáhá?
Minimální mzdu v Česku pobírají přibližně dvě procenta zaměstnanců. Neset připomněl, že Německo dosud institut minimální mzdy nemá. „Já bych chtěl ještě připomenout, že dodatkem vlády existuje tzv. institut zaručené mzdy,“ uvedl ekonom s tím, že toto ustanovení určuje některým profesím vyšší platy, než je minimální mzda a zaměstnavatelé pak ani nemohou řadu lidí za minimální mzdu zaměstnat. Šetření podle experta ukazují, že neexistuje jednoznačný závěr v otázce, zda minimální mzda povede k nárůstu zaměstnanosti či nezaměstnanosti. Minimální mzda je totiž pouze jedním faktorem, který ovlivňuje zaměstnanost.
Problém je i v tom, že řada lidí papírově pobírá minimální mzdu, ale ve skutečnosti jim zaměstnavatelé přidávají peníze bokem, což je nelegální. „Rozhodně se to děje,“ prohlašuje Neset, je však podle něj těžké říct, v jak velkém měřítku. V České republice existuje kombinace pobírání sociálních dávek a práce načerno,“ pokračoval v popisu.
„Existuje nějaká hranice, od kdy ta minimální mzda začíná být nebezpečná, protože cena práce bude příliš vysoká. Myslím si, že nárůst minimální mzdy až na 12 tisíc je hraniční,“ prohlásil ekonom. Narážel tak na záměr ministryně práce Michaely Marksové, která by chtěla minimální mzdu postupně navýšit až na 40 % průměrné mzdy, což by výhledově mohlo být oněch 12 tisíc.
Fotogalerie: - Sobotka a europoslanci
„V České republice je cena práce vysoká, ale na druhé straně máme malé zdanění fyzických a právnických osob,“ míní odborník. Vysoká cena práce pak snižuje konkurenceschopnost. Proto by bylo vhodnější zdaňovat spíše spotřebu.
„Očekával bych, že s nárůstem minimální mzdy přijde vláda s něčím, co jim bude kompenzovat náklady na navýšení minimální mzdy,“ zavřel téma Neset. Vstřícným krokem by podle jeho názoru bylo právě snížení ceny práce nebo komplexní zásah v oblasti daní.
Vysoce pozitivní zprávy pro českou ekonomiku a zdravotnické poplatky
Následně se věnoval stavu české ekonomiky jako celku. Vzhledem k tomu, že jde nahoru ekonomika německá, čekají prý Česko lepší časy. Na druhé straně kritizoval zrušení poplatků za hospitalizaci. „Ty peníze někde budou chybět a budou se muset odněkud vzít,“ upozornil ekonom. Mandatorní čili povinné výdaje státu přitom dnes tvoří až osmdesát procent výdajů. A pokud si chce český stát polepšit, zkrátka bude muset sáhnout do těch mandatorních výdajů. „Úspory na kancelářském papíru či nákupu počítačů stačit nebudou,“ tvrdí Neset.
Bez penzijní reformy se neobejdeme
Vyjádřil se také k otázce zavedení druhého pilíře důchodového systému. Podle Neseta by to mělo být povinné, aby to mělo smysl. Ale je vidět, že to vláda nedokázala prodat. „A čelila značné kritice opozice, že ty fondy mohou být vytunelovány,“ upozorňoval odborník. Jasně je přesvědčen, že by se v této otázce mělo podařit dospět k reformě penzijního systému přijatelné napříč celým spektrem. Nějakou změnu penzijního systému ale prý rozhodně potřebovat budeme. Neset vzpomněl na tzv. Bezděkovu komisi, která představila v této otázce největší posun za dvacet let, a bylo by dobré se k podobné diskuzi vrátit.
Jednou z možných cest je i prodlužování odchodu do důchodu, ale současná vláda se obává, že by pak hůře hledali práci mladí absolventi škol. Nelze vyloučit ani to, že lidem starším šedesáti let už se nepodaří najít práci. Z dlouhodobého hlediska je jistě třeba tuto otázku analyzovat, ale v krátkodobém horizontu by se něčeho takového Neset nebál.
Finanční krize
Ekonom varoval před tím, aby se centrální banky pokoušely uměle oživovat ekonomiky ve svých zemích. Právě tato snaha stála podle Neseta za krizí, která nás potkala v posledních letech. Na trhu totiž byly volné prostředky a finančníci je investovali do rizikových produktů.
Česká národní banka ale podle jeho názoru pracuje dobře. „Já jsem s působením České národní banky spokojen,“ říká expert. Stačí se podívat na to, jak zdravé jsou české banky. Hájil i intervenci ČNB z loňského listopadu. „Já jsem spíše zastáncem toho, že ČNB provedla toto opatření dobře,“ uvedl.
Jak se mají dělníci
Proč se mají dnes dělníci hůře, než se měli před rokem 1989? Ve vysílání odpovídal host i na tuto otázku. Data ukazují, že se i dělníci mají lépe, než se měli před rokem 1989, vzrostla totiž celková životní úroveň. „I když si uvědomuji, že by mě tady dělníci poslali do háje,“ poznamenal. Zároveň ale připustil, že komunistický režim dbal o dělníky více než o jiné profese a to se po roce 1989 proměnilo. Takže si dělníci polepšili méně než mnohé jiné profese.
V závěru pak došlo i na problematiku fiskálního paktu. Neset hned na začátku poznamenal, že je odpůrcem fiskálního paktu, ale zároveň by byl nakloněn tomu, aby padl trest na ty státy, které provádí tzv. morální hazard a spoléhají na to, že jim ostatní státy EU pomohou v tíživé situaci. Trestem by mohlo být např. zastavení dotací. Pokud si ale vezmeme příklad snad nejproblematičtější země eurozóny - Řecka, tak konkrétně v tomto případě je Neset přesvědčen, že by zemi pomohlo opuštění měnové unie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
