REPORTÁŽ „Kdyby nebylo migrační krize, tak se teď v Evropě určitě nejvíce mluví o energetice. Začíná totiž probíhat nelítostný boj o zdroje, stejný jako v pravěku, kdy se lidé řezali o přístup k ohni, aby si mohli opéct nějaký ten kousek mamuta. Rusy netlačí ani tak sankce Evropské unie, spíše je trápí klesající ceny ropy a plynu. Svět se velmi silně rozkolísal i kvůli soběstačnosti USA na energetických zdrojích, kdy Amerika přestala být závislá na dodávkách ropy a plynu z arabských zemí. Věřte, že všechny současné konflikty a geopolitické hry, jak na Středním východě, tak na Ukrajině mají se zásobami surovin hodně společného,“ otevřel debatu s odborníky na energetiku europoslanec Evžen Tošenovský (ODS), který nyní působí v EP jako člen výboru pro průmysl, energetiku, vědu a výzkum.
Bývalý moravskoslezský hejtman i někdejší kandidát na post předsedy ODS převzal nyní po svém polském kolegovi zcela zásadní projekt na rozvoj Energetické unie, který obsahuje i všechny budoucí plány ohledně nasměrování evropské energetiky.
V diskuzi na Technické univerzitě v Ostravě se pak europoslanec Tošenovský shodl i s dalšími experty na tom, že využívání obnovitelných zdrojů energie (voda, vítr, sluneční záření) je užitečné, nikoliv však samospasitelné, a že jen touto cestou se některé členské státy Evropské unie včetně Česka nemohou ubírat. Podle jeho slov, není možné najednou, šokově, opustit své zaběhnuté energetické strategie, v nichž se počítá s využitím jaderných a tepelných elektráren.
„Všichni v Unii by měli udělat krok zpátky od svých ideálů. Veškeré energetické nároky Evropy nevyřeší větrné, vodní nebo fotovoltaické elektrárny. To by musel například v Česku nosit téměř každý občan na zádech fotočlánky. Svět se musí zaměřit na všechny své zdroje a v jednotlivých státech se pak musí využívat to, co je k dispozici. Je nezbytné, aby v těchto úvahách zavládla racionalita,“ prohlásil známý europoslanec a ještě doplnil: „Vůbec se mi nelíbilo, když jsem v okolí Vídně viděl vedle vinic větrné elektrárny. Ty ať staví především u Severního moře a fotovoltaické panely ve slunném Řecku. Celková koncepce energetiky nemůže být černobílá, musí také respektovat národní specifika.“
Lidstvo se musí nejprve naučit uchovávat energii z obnovitelných zdrojů
Také profesor Pavel Noskievič, respektovaný český expert na energetiku, se na semináři zamýšlel nad tím, jaká je vůbec budoucnost Evropy v tomto odvětví. „Světová energetika funguje z 86 procent na fosilních palivech a máme celkem dostatek i jejich známých zásob. Ropy je asi na 250 let a uhlí na 2900 let dopředu. Obnovitelné zdroje jsou dobrým nápadem, ale zatím ještě nikdo nevymyslel, jak akumulovat i uchovávat energii z nich získanou do velkých zásob, aby se s ní mohlo dále podle potřeb nakládat, kdy nebude foukat vítr ani svítit slunce. Dokud tento problém nevyřešíme, nemohou být stěžejními zdroji. Já někdy přirovnávám tezi o získávání energie jen z obnovitelných zdrojů ke komunismu. Je to dobrá idea, ale ve skutečnosti neproveditelná. Například ve Spojených státech šli jinou cestou, získali nyní téměř palivovou soběstačnost těžbou břidlicového plynu,“ konstatoval výzkumník Noskievič, který působí také jako poradce na Ministerstvu průmyslu ČR.
O velmi nesnadné situaci v domácím energetickém byznysu pak informoval na besedě náměstek generálního ředitele společnosti Veolia Energie ČR František Švrček. Ten především poukázal na fakt, že provozovatelé malých, „čistých“ elektráren nejsou schopni vyrábět potřebný objem energií, ani zajišťovat jejich vysokoobjemový transfer v krizových okamžicích. Uvedl také, že neustále přísnější kontroly a zavádění dalších limitů z EU vyžadují rozsáhlé investice, které velké firmy produkující energie stále více zatěžují. Největším problémem, zejména ekonomickým, jsou ale pro významné dodavatele stále klesající odběry od jejich zákazníků, a to právě kvůli malým výrobcům energií, kteří však nejsou schopni celkovou národní spotřebu pokrýt. „Chtěl bych vědět, jak by to dopadlo, kdyby velké společnosti našeho typu zkrachovaly. Kdo by zajišťoval dodávky do veřejných sítí? Co by udělal stát? Ti lidé, kteří zrovna neprovozují vlastní tepelná čerpadla, by měli asi velký problém,“ kalkuloval náměstek Švrček.
Europoslanec Tošenovský: byli jsme několik vteřin před blackoutem
„V celé Evropské unii je velmi zastaralá energetická síť, ta má tak 150 let. Na její obnovu bude potřeba asi bilion eur do roku 2030. Obávám se, že ty peníze mohou v příštích letech chybět na důchody, v sociální oblasti nebo třeba i při řešení migrační politiky. Velké potíže má s tím například i tak vyspělá země, jako je Velká Británie, která se to už snaží vyřešit i bližší spoluprací s Čínou. Navíc přibyly v posledních několika letech další nevyřešené otázky. Do té naší stařičké sítě, nejsložitější na světě, se totiž někdy dostává z obnovitelných zdrojů obrovské množství energie, jindy zase hrozí její velký pokles, a to v časově velmi neodhadnutelných cyklech, což komplikuje situace zvláště při energetických špičkách. Na to není ta naše síť vůbec postavená,“ informoval europoslanec Tošenovský a ještě upřesnil: „Neměl bych to ani říkat, ale párkrát jsme byli už pár vteřin před blackoutem. Já jsem si myslel, když jsem přišel do europarlamentu, že se ty výpadky energie budou řešit stavbami plynových elektráren. Ale nikdo si to z ekonomických důvodů nedovolí. K mému překvapení se začaly spíše modernizovat uhelné elektrárny.“
V europarlamentu se musí bojovat, urvat, co se dá
Složitou situaci v energetice bude nutné rychle řešit i u nás. V severních a středních Čechách jsou totiž podle Tošenovského připojeny na centrální vytápění údajně 2 miliony obyvatel a mohly by začít chybět zdroje. Moravskoslezský kraj by zas byl postižen plánovaným utlumením spalování uhlí, a do krize by se tak zde dostala nejen jeho energetika, ale i hutnictví. Naši experti se také už připravují na stav, až Německo úplně odstřihne od sítí všechny své atomové elektrárny.
„Největší problém se zákazem používání fosilních paliv, zejména uhlí, by měli Poláci. Jenže oni to v Evropském parlamentu umí, mají v důležitých vrcholových orgánech své zástupce, a proto si vybojovali výjimky. My jsme oproti nim moc hodní a ustrašení, což je špatně. Musíte mít ramena a o naše zájmy se umět poprat nebo diplomaticky vyjednávat – vykšeftovat za podporu v různých oblastech všechny možné výhody. Český ministr by si neměl na Brusel stěžovat, ale hledat cestu, jak tam může uspět. S Poláky a také Francouzi bychom se mohli například spojit při jednání o budoucnosti uhelných a jaderných elektráren,“ uvedl Evžen Tošenovský. Na námitku z publika, že si nikdo nepřeje, abychom měli tak znečištěné životní prostředí jako Poláci, europoslanec ještě dodal: „Argumentaci ohledně zlepšování životního prostředí určitě rozumím, jako primátor Ostravy jsem zrušil devět koksoven, ale všechno má svoji rozumnou míru. My si opravdu nemůžeme dovolit jako Němci s jejich obrovským finančním potenciálem v krátkém časovém období zrušit svoje základní energetické zdroje.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
