Hlavní slovo měli v pondělí dopoledne ve Vsetíně váleční veteráni: plukovník Jan Hronek, plukovník Čestmír Smolka a Zdeněk Jandora. „My, co jsme tady, jsme se osvobození dožili, bohužel spousta lidí zahynula. V mé rodině máma, bratr, táta i sestra. Zůstal jsem sám,“ popsal Smolka, který stejně jako další váleční veteráni přišli do vsetínského domu kultury připomenout události II. světové války. „Vyhodili jsme spoustu vlaků na trati z Přerova na Slovensko. Kdyby měl člověk strach, tak do toho vůbec nejde. Dnes je mi 90, ale na vzpomínky z války nezapomenu,“ dodal. Partyzánem na Valašsku se stal ve dvaceti letech, jako voják z povolání se v roce 1960 dostal do Tábora.
Fotogalerie: - Ostrava slavila osvobození
Fotogalerie: - Oslavy Osvobození v Brně
Hronek: Bez valašských pasekářů by žádný výsadek nepřežil. To jsou hrdinové
Váleční veteráni vyprávěli o svých zážitcích před stovkami lidí v místním kulturním domě. „Největší hrdinové, kteří si zaslouží, aby se na ně vzpomínalo, byli obyvatelé valašských samot, pasekáři, protože oni vytvářeli nezbytné zázemí pro to, aby odboj mohl existovat. Nesli hlavní tíhu, nikdo jim nic nedal a dávali všechno ze svého. Bez nich by nepřežil žádný výsadek, a to jak ze Sovětského svazu, tak z Anglie. To jsou hrdinové,“ popsal Jan Hronek, který v partyzánské brigádě Jana Žižky fungoval jako spojka. „Potřebovali člověka, který se dostane tam, kam dospělý nemůže. Mojí snahou bylo vyrovnat se dospělým. Školili mě a říkali mi, co mám dělat. Má činnost byla zpravodajského charakteru, bylo potřeba zjistit, jak jsou německé jednotky vyzbrojené, co je to za jednotky atd.,“ vysvětlil. Zavzpomínal na vyvraždění rodiny mlynáře Juříčka v okolí Leskovce. Tehdy byli nacisty zabiti manželé Juříčkovi, jejich devatenáctiletý syn Jan, šestnáctiletá dcera Františka a čtrnáctiletá Marie. „Znal jsem všechny, byli to moji přátelé, a když přijdete druhý den a vidíte kousky ohořelých trupů, to se nedá říct ani teď…,“ popsal plukovník ve výslužbě.
Za komunistů Hronek odešel z armády, pracoval v dolech
Po válce sice Hronek vstoupil do armády, rok 1968 pro něj ale znamenal konec kariéry. Byl označen za nositele „pravicového oportunismu“ a musel odejít. Odešel pracovat do Ostravsko-karvinských dolů. Jan Hronek byl nejmladším partyzánem vyznamenaným generálem Klapálkem při osvobození. „Buď je člověk člověkem, je antifašista, křesťan a věřící, nebo je něco jiného a o tom nechci ani mluvit. Na morálce vždycky záleží,“ řekl také Hronek v domě kultury. Dalším z veteránů, kteří přišli, byl Zdeněk Jandora. „Ve 44. roce jsme se domluvili, byli jsme skupina mladíků, že pomůžeme Slovenskému národnímu povstání,“ vzpomínal.
Starosta a senátor Jiří Čunek vyznamenal veterány
Váleční veteráni si převzali při příležitosti 70. výročí konce války Cenu starosty města Vsetína. „Všichni, kdo byli v nějaké armádě a osvobozovali nás, jsou hrdinové,“ zmínil také starosta Jiří Čunek. Program ve Vsetíně měl název „Bojovali za Valachy“, sál zaplnily stovky lidí a promítal se film o válečné historii Valašska z dílny ostravského studia. V něm si zahrál i válečný veterán Jan Hronek.
Čunek: Zkusme udělat vše proto, abychom nejen k historii, ale i k sobě byli upřímní
Po skončení programu v domě kultury začal pietní akt u místního památníku na náměstí Svobody. „Zkusme se dnes v pokoře před dějinami sklonit před těmi, jež padli. Před těmi, kteří nás osvobozovali, před Valachy – partyzány, kteří se zasloužili o to, že tu dnes stojíme. Zkusme udělat vše proto, abychom nejen k historii, ale i k sobě byli upřímní, protože jen to nás povede dopředu a zabrání, abychom nikdy neopakovali válku. Díky všem, kteří padli a díky vám, kteří jste přišli uctít jejich památku,“ uvedl také Čunek.
-
Další reportáže ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
