Luděk Sekyra, známý developer a sponzor KDU-ČSL, odpovídal v rozhovoru pro MF Dnes mimo jiné na všetečnou otázku, proč se ve své „kmotrovské" éře nebavil s Romanem Janouškem o morálních imperativech a morálce v politice, tedy o tématech, která jsou pro něj nyní podle jeho slov stěžejní.
„My jsme se párkrát potkali na golfu," přiznal. Janoušek navíc prý není člověk, který by nečetl a nedalo se s ním debatovat třeba o filozofii. Na následující dotaz, zda Janouškovi platil dovolenou (podpořený předložením faktury na Sekyrovo jméno), padla odpověď: „Jestli jsem s ním byl přímo na dovolené, nebo nebyl, to… Prostě jsme si párkrát zahráli golf, nic víc.“
Pro podnikání je důležitá stabilita
Další část rozhovoru v MF Dnes byla věnovaná Sekyrovu sponzorování lidovců. V roce 2010 vypadla KDU-ČSL ze sněmovny a známý podnikatel ji začal podporovat. A to navzdory tomu, že do té doby se v politice neangažoval.
„KDU-ČSL je z mého pohledu standardní stranou, která byla téměř sto let součástí tohoto politického systému. No a pokud chceme mluvit o nějaké stabilitě politického systému – a myslím, že pro podnikání je důležitá nějaká stabilita – tak KDU-ČSL je určitě jedním ze subjektů, bez něhož si nelze představit stabilní politický systém. A to je důvod, proč jsem KDU-ČSL podpořil. V době, kdy ta strana nebyla v Poslanecké sněmovně, kam patří,“ odpověděl šéf skupiny Sekyra Group.
„Člověk má nějakou politickou identitu, vnímá lidi v politickém prostoru. A ta identita se časem mění. Je to o tom, že si člověk v určité fázi uvědomí, že by v životě, podnikání a pohledu na svět měl mít nějaký morální kompas. Myslím, že křesťanská demokracie, středopravá hodnotově ukotvená strana, nám jakýsi takový kompas může poskytovat. Já jsem k tomu v určité fázi přemýšlení o těch věcech dospěl, názorově se s tím ztotožnil, a proto jsem je podpořil,“ objasnil své nazření situace.
Na byznys nemůžeme uplatňovat morální radikalismus
Luděk Sekyra se v rozhovoru v MF Dnes také přiklonil k tomu, aby byznysmeni s politiky mohli komunikovat přímo a neměli prostředníky. V tomto duchu vnímá i diskutovaný návrat prezidenta Zemana z Číny soukromým letounem PPF. „My zase na byznys nemůžeme úplně uplatňovat pravidla nějakého morálního radikalismu. V byznysu sledujeme soukromé zájmy. Ve veřejném životě zase sledujeme veřejné zájmy,“ vysvětlil svůj pohled.
Antideveloperská mentalita mi samozřejmě vadí
Rozpovídal se i o nedobré pověsti, kterou dnes developeři mají. „Víte, taková ta antideveloperská mentalita mi samozřejmě trochu vadí. Myslím si, že to je trochu nefér. „Vezměte si, že i Václav Havel byl vlastně z developerské rodiny. Jeho děd postavil Lucernu a otec barrandovskou vilovou čtvrť. Vždyť Prahu postavili developeři, ať chceme, nebo ne. Navíc dnes všechny projekty stavíme v nejpřísnějších ekologických standardech. To je také třeba vzít v potaz,“ tvrdí Sekyra a pokouší se tak napravit pověst developerů.
Halík by byl dobrým prezidentem
Sekyra je nyní velkým zastáncem Václava Havla. Pro MF Dnes uvedl, že se s ním osobně setkal při nějaké společenské příležitosti a asi jednou s ním měl možnost hovořit. Zásadně ho prý ovlivnil politický esej Moc bezmocných z roku 1978. Nyní je úspěšný miliardář brán za ochránce odkazu prvního polistopadového prezidenta. V rozhovoru dále popsal, proč od Havla převzal myšlenku, že by příštím prezidentem Česka měl být kněz Tomáš Halík.
„Jistě, mně jsou tyto věci blízké. Do LN jsem napsal článek, kde jsem hodnotil teologické dílo Tomáše Halíka. Zmínil jsem tam, že si Václav Havel myslel, že by byl Tomáš Halík dobrým kandidátem. A já si myslím, že Tomáš Halík je nepochybně jednou z mála morálních autorit, má Templetonovu cenu,“ říká na adresu vzdělance Halíka, který má i mezinárodní respekt.
K Havlovi jsem se dostal až po revoluci, do té doby jsem neměl informace
MF Dnes se Sekyry ptala na údajně těžko pochopitelný přerod z šéfa svazáků na Právnické fakultě Karlovy univerzity a komunisty v obdivovatele Václava Havla. „Člověk v určité fázi života dospěje k nějakému názoru. Orbán v určité fázi dospěl k tomu, že než se chovat liberálně, je lepší se udržet u moci. Kwasniewski, který se v době totalitního Polska choval nějak, je dnes přesvědčený liberál. A já jsem prostě dospěl k tomu, že píšu knihu o vzniku demokracie a jejím vztahu k politice a etice,“ uvedl Sekyra.
A proč se dostal k Havlovým textům až po revoluci a do té doby dělal šéfa svazáků? „Tehdy jsme o mnoha věcech nebyli informováni. V té době na ty věci existovalo určité informační embargo. Nebylo možné si přečíst Moc bezmocných, jeden ze zřejmě nejlepších politických textů druhé poloviny 20. století,“ otevřeně mluvil o své minulosti. „Já jsem vám říkal, že k tomu člověk dospívá v čase. V té době prostě nebyl přístup k těmto informacím.“
Psali jsme:
_635461204416417694.JPG&id=25386)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
