Jak dopadne ekonomická krize v Rusku?Anketa
Britský konzervativní deník The Telegraph zmiňuje, že zvýšení úrokové sazby z 10,5 na 17 % pomohlo rublu pouze asi na dvě hodiny, poté však jeho hodnota opět poklesla. Deník informuje, že rozhodnutí Ruské centrální banky (RCB) o změně úrokové sazby bylo učiněno dnes v noci v důsledku dlouhodobého poklesu rublu, který už nyní od začátku ztratil padesát procent své hodnoty. Ruská ekonomika také musí čelit nízkým cenám ropy i plynu, které přitom tvoří 67 % exportů a podílí se z poloviny na celkových příjmech vlády. Situace se v mnoha aspektech podobá ekonomické krizi, která Rusko hluboce zasáhla v roce 1998.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Telegraph dále uvádí, že rozhodnutí RCB bylo neočekávané a finanční experti je přijali s velkým překvapením. „Ruský medvěd je opět vzhůru,“ cituje deník originální vyjádření Kita Juckese ze Societe Generale. Jeho kolega Phoenix Kalen dodal, že toto rozhodnutí bylo nutné, ale nejspíš přichází příliš pozdě. Podle Neila Shearinga z Capital Economics budou nejspíš podobné „drastické“ kroky následovat. „Zastánci tvrdé linie v Kremlu chtějí zpřísnit formu kapitálové kontroly. Ty však budou mít omezený dopad, a mohou navíc snížit zbývající důvěryhodnost Ruska,“ konstatuje Shearing.
Agentura Bloomberg připomíná, že jde o nejvyšší nárůst úrokové sazby v zemi od krize v roce 1998 a Rusko již do opatření vedoucích k posílení ruské měny investovalo od začátku roku více než 80 miliard dolarů. „Žádná ekonomika nemůže standardně fungovat při tak vysoké úrokové míře. Pevně věřím, že půjde jen o dočasné opatření,“ cituje Bloomberg vyjádření Vladislava Koročkina ze společnosti Opora Rossii. Stejného mínění je i generální ředitel firmy Electron, Alexander Elinson. „Je těžké na tomto rozhodnutí najít něco pozitivního.“
celý anglicky psaný text najdete ZDE
Podle agentury Bloomberg může čistý odliv kapitálu v letošním roce činit až 134 miliard dolarů, což je nejvíce od roku 2008. Tehdy tento negativní ukazatel dosáhl 133,6 miliardy dolarů v důsledku poklesu cen ropy a pádu společnosti Lehman Brothers. Bývalý náměstek ministra hospodářství Andrej Klepač konstatuje, že centrální banka se snaží chránit směnný kurz rublu za každou cenu. „To však negativně ovlivňuje ekonomický růst a dalšímu propadu rublu to jen stěží zabrání. Poskytování dlouhodobé likvidity není klíčem k řešení problémů s ekonomickým růstem,“ upozorňuje Klepač.
Americký deník The Washington Post reaguje na marný pokus Ruské centrální banky poněkud jízlivěji. „Sorry, Putine, ale ruská ekonomika je odsouzena k zániku,“ konstatuje deník v nadpisu a píše, že v souvislosti se snahou Putina odolat náporu Západu se stala "úsměvná" věc, kterou je naprosté zhroucení ruské ekonomiky. Zvýšení úrokové sazby považuje deník doslova za „zoufalý krok“, který naopak stav ruské ekonomiky ještě více zhorší. „Nyní se projevuje největší slabina Ruska, které vedle exportu plynu a ropy nemá co dalšího nabídnout. Stačí zvýšení produkce USA v kombinaci s nižší poptávkou a neštěstí je na světě,“ píše deník.
názor amerického deníku je ZDE
Podle autora článku Matta O´Briena je Rusko stejně jako jeho předchůdce Sovětský svaz silně závislé na exportu ropy. Současná situace tak prý připomíná osmdesátá léta minulého století, kdy Sovětský svaz v důsledku snížení cen ropy přišel o desítky miliard dolarů. „Historie se skutečně opakuje. Jediný rozdíl je, že dnes už bez marxismu-leninismu. Stejně jako SSSR při invazi do Afghánistánu si i Putin mohl dovolit napadnout Gruzii a Ukrajinu pouze tehdy, když se ceny za barel ropy držely nad 100 dolarů. Naopak při nízkých cenách ropy je Rusko téměř bezmocné,“ tvrdí O´Brien.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
