„Prostě a jednoduše je to o prioritách. Prioritou může být zdravotnictví, priorita může být dotace firem, priorita může být snižování daní firmám. Opravdu je to o prioritách a pro ČSSD je zdravotnictví prioritou,“ začal zvolna Ludvík.
Pak se ovšem dostal ke slovu Kubek, který se pomalu rozjížděl.
„My víme, že zdravotnictví není perpetuum mobile, které by fungovalo bez peněz, a my dlouhodobě říkáme, že za sedm procent našeho HDP nemůžeme dlouhodobě fungovat. V Německu vydávají 11 procent. V absolutních číslech je to čtyřnásobek. V těch bohatších státech prostě pochopili, že zdravotnictví není nutné zlo, ale je to investice, protože jen zdraví lidé mohou odvádět dobrou práci,“ řekl Kubek. Nezdá se mu správné tahat peníze z kapes starých a nemocných lidí.
Jak dopadne ČSSD ve volbách do sněmovny?Anketa
„Mně přijde mnohem lepší nabídnout mladým lidem nějakou výhodu do budoucna. Např. aby si dnes lidé platili více na pojištění, aby jednou, až budou opravdu nemocní, nemuseli platit třeba doplatky na léky. Mně to přijde lepší, než brát peníze z kapes důchodců na přímých platbách. To není dobrý postup,“ varoval prezident České lékařské komory.
A pak prezident rozpoutal slovní peklo.
„My budujeme víc než čtvrt století kapitalistickou společnost, ale jako svou jedinou výhodu udržujeme nízké mzdy, levnou pracovní sílu. A to je problém. Z této země utíkají ti nejkvalifikovanější a nejtalentovanější lidé. Nemůžeme tady budovat nějaké montovny, kde bude pár Ukrajinců posouvat nějakou paletu zleva doprava za minimální mzdu, a my se tady tváříme, jak je to skvělé,“ rozzuřil se.
„Já chápu, že jsou určité drobné skupiny miliardářů a oligarchů, kteří vydělávají na tom, že jsme všichni chudí. Ale na tom obrovském nepoměru se zatím nic nezměnilo a nemění,“ pálil dál. „Ty problémy vyplývají z neschopnosti zaměstnanců říct si pořádně o platy a neschopnosti politiků postavit se těm oligarchům,“ pokračoval v kanonádě Kubek.
V tu chvíli Kubkovi sebral slovo Moravec. „A co tady mobilizujete, když občany oligarchy volí, protože oni nejsou jako politici. Tak co vy tady mobilizujete,“ kroutil hlavou Moravec v narážce na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
„Já nikoho nemobilizuji. Je potřeba, aby se politici podívali, kdo jim co říká a proč jim to říká, jaká média vlastní. Ale ten problém tady nevznikl kvůli tomu, že máme ve vládě jednoho oligarchu, to je mnohem starší problém,“ bránil se Kubek.
Obratem se vrátil k výši platů v Česku. Vždyť se stačí podívat třeba na plány sociální demokracie, která chce zdaňovat platy nad padesát tisíc, když minimální mzda v Německu odpovídá asi 43 tisícům,“ připomněl prezident ČLK.
Ludvík se okamžitě bránil, že ČSSD zatím vede debatu o tom, na které platy vztáhne vyšší daňovou povinnost. Ta hranice prý může být padesát tisíc, osmdesát tisíc nebo sto tisíc. „Pojďme se o tom bavit, až tu budeme mít ty čtyřnásobné platy. Ono to není jen o důchodcích. Dnes ani mladí nemají peníze,“ udeřil Ludvík. Stačí se prý podívat na to, kolik lidí má dnes čistý příjem dvacet tisíc korun, a z toho se nic neušetří. Ludvík si proto trval na tom, že lidé prostě nemají tolik peněz, jak si to někteří lidé myslí.
To je také důvod, proč Ludvík odmítl volání prezidenta Zemana po obnově stokorunového hospitalizačního poplatku. Podle prezidenta by stovka na den činila tři tisíce korun měsíčně, a to by podle hlavy státu zvládli i důchodci, pokud mají důchod 11 tisíc a naše průměrná mzda je asi 27 tisíc korun.
Ing. Miloš Zeman
„Já s tím nesouhlasím. Vezměte si, že když má někdo plat dvacet tisíc korun ve dvaceti pracovních dnech, tak první tři dny nemoci nedostanete proplaceného nic. Průměrná doba hospitalizace je přitom šest dní, a to už máme šest set korun,“ počítal Ludvík. Snažil se ukázat, že člověk, který bere dvacet tisíc korun, cítí každou korunu.
Kubek tady tentokrát souhlasil s prezidentem Zemanem. „Já si myslím, že je to hlas zdravého rozumu,“ pochválil Miloše Zemana. Současně se mu zdá nesmyslné, aby si lidé platili třeba za všechny plomby. „Půlka národa bude chodit bez zubů a druhá půlka bude platit obrovské částky za zubní zákroky ex post,“ varoval šéf ČLK.
Prezident má za to, že politici neumějí najít efektivní cestu, jak dostat do zdravotnictví peníze. Znovu otevřel otázku soukromého připojištění a popsal, jak by to mělo fungovat. „Dokud peníze vydělávám, tak si platím, abych za dvacet let, až budu starý a nemocný, nemusel platit nic, jak to budou muset platit ti nezodpovědní, a já pak místo toho budu moct jet třeba na dovolenou,“ konstatoval.
Ke slovu se čas od času dostal i März, byť prostor dostával jen velmi výjimečně. „Ten náš postup, kdy všichni mají nárok na všechno, to podle mě není správná cesta. Musíme to nějak stratifikovat,“ konstatoval ředitel karlovarské nemocnice. Pokud jde o hospitalizační poplatky, März uznal, že pomohly, ale nejsou všespásné. Lidé by si prý neměli myslet, že šlo o obrovské sumy. Nemocnice např. mají jen horko těžko dost peněz na to, aby obměňovaly své přístroje.
Ludvík doporučoval zřídit jakýsi zdravotnický fond. Tak jako máme fond dopravní infrastruktury, měli bychom podle představ ministra mít i zdravotnický fond, který by sloužil třeba na obnovu nemocničních budov.
„On je nesmysl říkat, že máme nějaký ceník, který by říkal, že operace slepého střeva stojí deset tisíc. Nic takového v našem systému řečeno není. My máme balík střevních onemocnění, za jejich léčbu dostanete deset tisíc korun. Jenže do této skupiny patří slepé střevo, ale současně také neprůchodnost střev a léčba tohoto onemocnění je sakra drahá. Ona stojí stovky tisíc korun, ale nemocnice za ni také dostane deset tisíc korun. A to je problém,“ popsal obtíže českého zdravotnictví Ldvík.
Kubek vidí zásadní problém v něčem jiném. Politikům sedícím v Praze se prý zdá, že nemocnic máme dost, jenže ono to prý vypadá dost jinak na venkově. „Vypadá to jinak, když bydlíte v Jeseníku a zapadne vám sněhem Červenohorské sedlo,“ rozpaloval se znovu Kubek.
Sepsul proto vládu za to, že nezvládla připravit zákon o páteřní síti neziskových nemocnic. „My jsme chtěli, aby vznikla síť asi stovky neziskových nemocnic, tak aby jedna byla asi na 100 tisíc obyvatel.“ Tento zákon vláda chtěla prosadit, ale podle prezidenta ČLK ho připravila tak špatně, že ho nebylo možné přijmout.
Sestry pracují na hranici svých sil a mnohdy padají vyčerpáním
Česká lékařská komora prý už dlouho volá o pomoc. „On tu není nikdo, kdo by řekl, že sice politici něco tvrdí, ale král je nahý, protože ty nemocnice jsou vybydlené,“ rozkřikl se Kubek. Doktoři pečují o lidi jen za cenu toho, že opakovaně porušují zákoník práce, když jsou nuceni pracovat v obrovské míře přes čas. Česku např. chybí 200 porodníků, ale lékaři prý scházejí v podstatě v každém oboru.
März přiznal, že nemocnice v Chebu se potýká s personální krizí. „Vybydlená začíná být, i když ten zásadní problém nejsou lékaři, ale především střední zdravotnický personál. Tam chybí minimálně sto, ale spíš sto padesát sester,“ varoval ředitel krajské karlovarské nemocnice, který má přehled i o nemocnici v Chebu. „Ta personální devastace nespočívá v tom, že by byly úplně vybydlené. U těch sester je to o tom, že sestry si berou práci navíc a pracují takřka na hranici svých fyzických možností a jsou velmi vyčerpané,“ pokračoval v popisu situace.
Ludvík se bránil, že je sice administrativně nařízeno, kolik lidí má kde sloužit, ale tato administrativní nařízení mnohdy vůbec neodpovídají realitě. Podívejte se třeba do USA, kde trvá dlouho, než se stanete plnohodnotným lékařem.
„Meziročně nám stoupl počet úvazků lékařů. Tak se jen ptám, že nám sice stoupá počet úvazků, a přitom máme vybydlené nemocnice, tak kde ti lékaři jsou?“ ptal se Ludvík. „Vám jde, pánové, o vaše kompetence a o moc vedení komory, o tom to je, řekněme si to otevřeně,“ vmetl Kubkovi do tváře.
„Já jsem rád, že se v tom pan ministr takhle patlá, protože to ukazuje, v jak velké krizi nemocnice jsou,“ pochvaloval si prezident ČLK, který by si rád zkontroloval, jak je to s počtem lékařů v jednotlivých nemocnicích.
Absolventů lékařských fakult máme prý skutečně dost. Proporční srovnání ukazuje, že máme absolventů víc než v Německu. Jiná věc je, že nám absolventi odcházejí do Německa, protože dostanou podstatně lepší platy v tam než u nás. Na to ve vstupu upozorňoval také rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.
Ludvík trvá na tom, že lékařů máme relativně dost, zásadní problém máme především mezi sestrami.
Přece si nebudeme kálet do vlastního hnízda, bránil se Kubek
Ludvík se ho ale okamžitě zeptal, kolik stížností na nemocnice tedy poslala Česká lékařská komora. A Kubek odpověděl následovně. „Člověk přece nemůže kálet do svého vlastního hnízda. Přece ředitel nemocnice nemůže udat sám sebe,“ bránil se prezident ČLK. Věří ovšem, že třeba lékaři z Ostravy mohou vyrazit na kontrolu do Plzně, protože ostravský lékař už se podle Kubka bude chovat jako nezávislý pozorovatel.
„My jsme si dělali velmi přesnou statistiku. Za sedm let od nás odešlo asi 1 300 lékařů a vrátilo se jich devět,“ udeřil Kubek. Stát prý navíc doktory přetěžuje „buzerací“. „To jsou takové buzerace, jako jsou elektronický recept nebo EET, které lékaře vyhánějí. Proč má mít EET někdo, kdo je primárně placen z veřejného zdravotního pojištění. Některým našim kolegům je 75 let a oni už prostě nechtějí zavádět počítače nebo EET,“ hřímal prezident ČLK.
V tu chvíli už se ministr Ludvík neudržel a vrátil úder. „My dnes máme skoro čtvrtinu jednadvacátého století a my tady budeme říkat, že elektronický recept je buzerace? Že si lékař konečně přejde z psacího stroje na počítač?“ kroutil hlavou ministr. Zdůraznil také, že elektronický recept slouží na ochranu pacientů, protože lékaři lépe uvidí, jaké léky už pacient bral, a někteří lidé se zbytečně nepřeléčují. „K 1. lednu 2018 skutečně bude zavedena povinnost mít elektronický recept,“ zdůrazňoval člen vlády. Aby lékařům ulehčil, přislíbil jim 150 milionů korun na zavedení této povinnosti.
Kubek si však také trval na svém. „Já si myslím, že každý pacient má nárok na to, aby dostal svůj lék i bez toho, aby se to posílalo do nějaké centrální evidence, kde bude balíček dat snadno dostupný hackerům,“ smál se ministrovi Kubek. Kdyby byl elektronický recept dobrovolný, ČLK by ho prý podpořila, ale takhle to udělat nemůže, protože tato „buzerace“, přičemž Kubek si na tomto označení trval, vyžene ty nejstarší české lékaře z ordinací a nemá je kdo nahradit.
Ministr Ludvík ale také odmítl od svého plánu ustupovat. Pokud by podle něj byla pravda, že tolik lékařů není připojeno k internetu, jak naznačuje prezident Kubek, znamená to, že svá data musejí svěřit někomu, kdo už k internetu připojen je, protože bez toho už se dnešní zdravotnictví neobejde. A toto předávání údajů třetím stranám považuje Ludvík za opravdu velmi nebezpečné a nežádoucí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
