Ve většině oficiálních vyjádření ohledně islámského státu naleznete „mnoho předsudků, až extrémních, řadu nemístných zjednodušení a především velmi přehnaný pocit existenciálního ohrožení“. Za tím podle Dolejšího stojí i „působení zahraničních vlivových struktur na české bezpečnostní složky“.
Toto snažení pak pochází ze dvou mocností, které spolu dříve spolupracovaly, teď se jejich agendy naštěstí rozcházejí, nicméně plody jejich snah dozrávají až teď.
Pro „blízkovýchodní stát“ jsme klíčovou zemí pro šíření jeho vlivu v EU a stále razí politiku, že vše arabské a islámské je špatné. Alespoň co se oficiální doktríny týká.
„Eurasijský stát sice doma více či méně úspěšně hledá modus vivendi s islámem,“ píše Dolejší. Islamofobii pak šíří v zahraničí, „protože celá řada jeho oponentů a uprchlíků patří mezi muslimy“. Rozšířením islamofobie mezi české úřady ovlivnil například rozhodování oněch úřadů v tom, komu udělí azyl.
Dnes již v tomto ohledu funguje spíše stát eurasijský, jejich společné snažení ale dokázalo připravit výživné podhoubí pro „fanatické antiislamistické uskupení jako IVČRN, nebo i otevřeně neonacistické antiislamisty“. A tohle ničím nepodložené nepřátelství jen nepřejde.
Celou situaci pak vztahuje ke komentáři Jana Eichlera, kterému Zeman odmítl udělit profesuru. Podle Dolejšího pravým důvodem rozhodně nebyly Eichlerovy „údajné či skutečné hříchy z dob před listopadem 1989“, nýbrž jeho veřejné odmítnutí islamofobie a kritika Zemanova vyjádření, „že Palestinci by měli být přemístění do Saúdské Arábie“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
