Ačkoliv cizinci hrají snad v každém týmu na probíhajícím mistrovství světa ve fotbale, mnozí považují Švýcarsko za průkopníka multikulturních týmů. Švýcarský národní tým, doma známý pod přezdívkou „Nati“, má z 23 hráčů 14 cizinců nebo lidí narozených imigrantům, píše se v článku Svobodné Evropy.
Švýcarsko není v této taktice samo, více než tři čtvrtiny (18 hráčů) francouzského týmu pocházejí z imigrantských komunit Francie. Belgie jich má 11, Anglie 10 a Německo „pouhých“ 6. Naproti tomu Rusko, které ve své zemi hostí miliony migrantů ze středoasijských republik Uzbekistán nebo Tádžikistán a další tisíce z Ukrajiny nebo z Moldavska, má tým složený jen z etnických Rusů a z pár titulárních menšin, jako jsou Osetinci. Tedy kromě Maria Fernandese, naturalizovaného Brazilce, a pár hráčů, jejichž rodiče přišli do Ruska ještě z republik za Sovětského svazu.
„Rusko rozhodně není žádnou zemí zaslíbenou pro lidi mimo bývalý Sovětský svaz a má velké problémy integrovat ty, kteří odtamtuď jsou,“ píše Slava Malamud, sloupkař pro moskevský Sovetsky sport, který žije v USA. „Takže není žádné překvapení, že ruský národní tým je mnohem méně pestrý než většina evropských zemí,“ dodává.
Připomněl také, že Peter Odemwingie, syn nigerijských imigrantů narozený v Rusku, odmítl hrát za Rusko už před lety a dal přednost Nigérii. Imigranti v Rusku prý čelí těžké ekonomické situaci a proto nemají čas se věnovat fotbalu. Pracují hlavně jako dělníci na stavbách a nejsou bráni jako plnohodnotní členové ruské společnosti.
Fotogalerie: - Ruský Sobibor
Ruský fotbalový tým
A nejsou to jen ekonomické faktory, které drží cizince v Rusku od sportu dál, je to i rasismus, tvrdí Slava. Mnozí Rusové vidí rozmanitost týmů Francie, Německa, Švýcarska či Anglie jako důkaz toho, že Evropa je v rozkladu a opouští své hodnoty. „Evropa umírá pod nájezdem barbarů,“ myslí si Rusové podle Malamuda a dodává, že tento názor je v podstatě státní ideologie.
Francouzský fotbalový tým
Například Zenit Saint Petersburg, jeden z nejlepších ruských klubů, má prý neoficiální politiku nepřijímat černé hráče, protože jejich fanoušci s tím nesouhlasí. Na stadionu klubu byl dokonce nápis „Černá není naše barva“, tvrdí Slava Malamud. UEFA tomuto klubu už dala pokuty za zápas v Lipsku, kde jeho fanoušci prý zpívali „Zabte černochy“.
Ale Rusko není jediné, které nemá tým z mnoha národností. Španělsko, Dánsko, Irán, dokonce ani jinak velice multikulturní Švédsko nejsou v tomto ohledu žádnými hvězdami. Zato Švýcarsko má ve svém týmu kosovské Albánce, kteří po gólu dělají znak albánské orlice. „Imigrace pomohla hlavně bohatým zemím,“ myslí si Malamud a ptá se: „Jaký tým by asi měla Albánie, kdyby její nejlepší hráči nehráli za cizí země?“
Psali jsme:
autor: kas
