Občané členských zemí Evropské unie budou už za měsíc vybírat budoucí europoslance. Česká republika zažívá unikátní situaci, kdy z jejích politických vod pochází i jeden z kandidátů na předsedu Evropské komise, nástupce Jeana-Clauda Junckera.
Tím kandidátem je Jan Zahradil z ODS, který kromě kandidátky své domovské strany zde v naší zemi vede coby lídr i celou konzervativní frakci ACRE (Aliance evropských konzervativců a reformistů) v EU. Právě z toho titulu je i kandidátem na šéfa Evropské komise.
Ve středu dopoledne v Praze Jan Zahradil, který vede kampaň napříč celou Unií, představil své priority a promluvil o některých možných problémech, které mohou vzniknout poté, co Velká Británie opustí EU a skončí britští europoslanci. Vzhledem k tomu, že byl brexit odložen, se totiž Britové nadcházejících voleb musejí zúčastnit, byť to bude pouze na několik měsíců.
Zahradil také připomněl, že vedení předvolební kampaně není zrovna jednoduché, protože Facebook nastavil přísná pravidla a do značné míry tato sociální síť kampaň před eurovolbami blokuje. Větší aktivitu proto budou konzervativci vyvíjet na Twitteru.
Podle europoslance by konzervativní frakce ráda EU zreformovala, po volbách zrušila mnohé nesmyslné směrnice a řadu pravomocí vrátila zpět národním parlamentům. Existuje prý velká šance, že konzervativci získají daleko větší význam, neboť se podle předvolebních průzkumů předpokládá výrazná ztráta pro evropské socialisty a lidovce, kteří mají v současné době většinu.
Zahradil v současné době v rámci kampaně z pozice lídra konzervativců objíždí celou Evropu. „Je to vůbec poprvé, kdy se někdo z České republiky, a vůbec z okruhu tzv. nových členských států, pokouší o celoevropskou volební kampaň,“ uvedl.
V rámci svého turné po evropských státech prý zažil nezvyklou situaci v Německu. „Měl jsem několik kuriózních zážitků. V Německu mě pozvali na debatu o budoucnosti Evropské unie do deníku Die Tageszeitung, což je jeden z hlavních levicových listů v Německu. Velmi brzy jsem pochopil, že tam mám sehrát roli jakéhosi exotického elementu. Na panelu vedle mě seděli kandidát Zelených, nějaký aktivista a novinářka z toho deníku. Byl jsem tam jako zvláštní exemplář v zoologické zahradě, na který se publikum chodilo dívat. Když jsem mluvil, lidi si jakoby říkali: ‚To fakt myslí vážně?!‘ Byla to dobrá zkušenost a drtivá většina otázek z publika pršela na mě,“ prozradil.
Fotogalerie: - Nešpory v katedrále
Otázky, kterými se dosud prakticky nikdo nezabývá, mohou nastat kolem britských členů Evropského parlamentu. Vzhledem k odkladu brexitu až do 31. října totiž může přijít chaos, jakým způsobem a hlavně komu budou přerozdělena křesla.
„Přestože to bude na čtyři nebo pět měsíců, budou muset kandidovat. Nevím, jak to dopadne, protože jsem už slyšel spekulace, že Britové se volebního procesu zúčastní, budou zvoleni, ale křesla nepřevezmou, protože na těch pět měsíců to ani nebude mít smysl. Faktem je, že právně má Velká Británie povinnost se eurovoleb zúčastnit. Tím pádem my (konzervativní frakce, pozn. red.) dostaneme na začátku kontingent britských poslanců, kteří pak skončí. Závažný problém, který vidím a nikdo ho neřeší, je, že budeme mít jedno složení europarlamentu do 31. října a jiné složení od 1. listopadu,“ vysvětloval Zahradil.
V čem přesně to vadí, ještě dodal. „Nese to s sebou dosud neprozkoumané a neodhadnutelné právní důsledky. Je třeba si uvědomit, že Evropský parlament se bude sám konstituovat v průběhu léta. Bude se volit předseda a místopředsedové parlamentu, budou se ustavovat výbory, volit vedení výborů a parlamentní delegace. To proběhne během července až září. Až bude parlament ustaven, začne teprve spor o Evropskou komisi, která se bude možná volit až v listopadu. Jenže to už bude jiný parlament než ten, který si předtím zvolí vedení. Po 1. listopadu už nebude mít 751 členů, ale 705 členů. Navíc některá britská křesla, která ubudou, se budou přerozdělovat mezi jiné státy.
„České republiky se to týkat nebude, ale jiné státy získají jedno, dvě nebo tři křesla navíc. Zůstává otázka, jakým způsobem se noví poslanci budou donominovávat. Německo bude mít od listopadu o tři poslance víc, ale kde je vezme? Jak se tam dovolí? Nominuje je někdo, nebo budou na seznamu náhradníků? To dnes nikdo neví a existuje dost závažná otázka, zda je právně možné, že Evropskou komisi v listopadu bude volit parlament v jiném složení, než byl zvolen koncem května. Jsem přesvědčen, že to někdo bude napadat u Evropského soudního dvora,“ doplnil Zahradil.
Závěrem upozornil média, že současná předvolební kampaň do Evropského parlamentu je do jisté míry omezená, protože Facebook zavedl omezení, která vyvolala nevoli a bouři nesouhlasných reakcí. „Evropské politické strany proti tomu sepisují petice, bouří se a bombardují pana Zuckerberga (šéf Facebooku, pozn. red.), že takhle to nejde a že je to omezení demokratické soutěže. Nám to extra nevadí, poradíme si bez toho, ale tím pádem náš hlavní nástroj v oblasti sociálních sítí je Twitter,“ konstatoval kandidát na šéfa Evropské komise Jan Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
