Poslanci se včera usnesli, že privatizace těžební firmy OKD byla nevýhodná ekonomicky i sociálně, ovšem zároveň odmítli vyslovit souhlas se zřízením vyšetřovací komise. Vláda by ovšem měla do konce května předložit Sněmovně informaci o situaci OKD. ČR zastoupená vládou by se také měla podle doporučení poslanců připojit k podanému trestnímu oznámení ve věci podezření na neoprávněnou výplatu dividend ze společnosti OKD a také by měla požadovat náhradu škody a zajištění majetku firmy. Sněmovna také žádá po vládě, aby zabezpečila možnosti těžby všech druhů uhlí jakožto nenahraditelného nerostného bohatství.
Debata o privatizaci OKD a jeho důsledcích se ve Sněmovně táhla již od června loňského roku. Ta včerejší ale měla ještě jinou pachuť. Kromě střílení do osoby Bohuslava Sobotky se ocitnul na pranýři totiž ještě i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
„K OKD tady toho zaznělo už mnoho, ať už se to týkalo odhadů a prodeje – a ani ne za desetinou částku se to prodalo; že byl pěkný bonus k prodeji v podobě bytů, rekreačních středisek a polikliniky. A proto bych se ještě zastavila u bytů, jejichž privatizace poškodila mnoho obyvatel v našem kraji,“ uvedla včera na úvod svého vystoupení poslankyně Úsvitu Olga Havlová.
„Jakou celkovou částkou jsou dotovány byty RPG sociálními dávkami na bydlení? Jak je možné, že se nic neděje, když podle privatizační smlouvy OKD měli mít nájemníci předkupní právo na byty, a tyto byly prodány třetí straně bez toho, aby byly přednostně nabídnuty nájemníkům?“ tázala se. Podle ní je třeba tato fakta s byty prověřit a řešit. Zdůraznila, že o peníze za prodej státního podniku OKD přišel stát, a tím vlastně všichni občané.
„Mnohem horší však je, že zřejmě není politická vůle hrábnout do vosího hnízda!“ zdůraznila.
„Je divné, že do této chvíle nebyla ustavena parlamentní vyšetřovací komise,“ divila se poslankyně hnutí ANO a novinářka Jana Lorencová. „Úplně na začátku byla jako zástava do banky vložena jedna šachta, jeden důl. A peníze získané takto byly použity na privatizaci celého OKD. V souladu s takzvaným privatizačním zákonem se to tak mohlo stát. Prostě tak to bylo. Část horníků přišla o práci, jejich rodiny mnohdy o obživu...,“ prohrábla Lorencová začátek kauzy.
Chtěli doly uzavřít definitivně!
Jako novinářka byla prý přítomna tomu, když se na Ostravsku objevili takzvaní poradci pro privatizaci a doporučili některé šachty ne zaslepit nebo zakonzervovat, ale doporučili je uzavřít definitivně. „A tak v hloubce mnoha set metrů skončily těžní věže, skončily tam těžní vozíky, koleje a spousta dalších věcí, které by jinak bývaly sloužily mnohá léta ještě k tomu, aby se v těch šachtách dál těžilo. Tam totiž bylo zjištěno, že v nich zůstaly zásoby na několik desetiletí,“ upozorňovala Lorencová. Zdůraznila, že se příliš nehovoří o tom, že jen tak darem, jen tak mimochodem, přihodil stát novým takzvaným vlastníkům řadu firem, jako bylo třeba VOKD, nejméně pět tisíc hektarů pozemků, více než dva tisíce nebytových prostor, všechna rekreační a rehabilitační zařízení, která OKD vlastnilo, a mnoho dalšího majetku.
„Ono to zní opravdu neuvěřitelně, ale tento majetek nikdy nebyl oceněn!“ vysvětlila s tím, že až dodatečně s největší pravděpodobností došlo k ocenění bytů OKD. „Po privatizaci OKD zůstali nejen nepotrestaní viníci toho stavu, ve kterém se OKD dnes nachází, ale dokonce ani nepojmenovaní,“ zdůraznila. Po ní se snažili i jiní řečníci odhalit jádro problémů.
Komunista Leo Luzar uhodil hřebíček na hlavičku, když řekl, že si v této zemi nikdo nepřipouští, co se vlastně stalo s firmou OKD od roku 2004.
„A to je memento za celým projednáváním této záležitosti. Ať u těchto mikrofonů řekneme, co chceme, někdo si stále myslí, že firma OKD je efektivní a moderně řízenou firmou. Akorát má trošku smůlu,“ snažil se Luzar pojmenovat pravý stav věcí. „Stávající stav OKD je tzv. dvouhlavé řízení. Z jedné strany klasické představenstvo společnosti, které vyvíjí ekonomickou činnost, z druhé správce plus věřitelský výbor, kteří z této společnosti chtějí vytáhnout prostředky, aby zacpali díru – nevím, ten výraz asi není vhodný – ale aby pokryli ztráty, které tato společnost za své působení od roku 2004 způsobila. Současný stav je takový, že společnost eviduje dva zájemce na vstup do OKD. Bohužel, oba tito zájemci obcházejí tuto společnost s pocitem možná lehce nabytého majetku. Nechci jim křivdit, ale když jako byznysmen někdo vstupuje do podniku, který je v likvidaci, očekává, že na něm vydělá. Nedělá to z nějakých dobročinných nebo charitativních účelů, zvlášť když se jedná o miliardy korun, které by do toho podniku musel vložit,“ řekl dále Luzar s upozorněním, že lze v OKD vydělat možná snad na budoucích zásobách, které jsou doposud neodkryté a právě ty jsou v řádech miliard.
Právě na jeho návrh Sněmovna požádala vládu, aby úkolovala příslušné orgány k objasnění činností, které vedly k majetkovým ztrátám státu při privatizaci OKD a podle zjištění podala trestní oznámení. Podle schváleného Luzarova návrhu mají poslanci také požádat vládu, aby zabezpečila zmapování toků peněz na účtech zainteresovaných osob, jejich příbuzných a firem spojených s osobami, které se přímo nebo nepřímo podílely na privatizaci OKD.
Seďa: Sobotka podepisoval doprivatizační smlouvu na již menšinový podíl v OKD!
„Privatizace OKD ukazuje, jakým hrůzným způsobem se v devadesátých letech v naší zemi privatizovalo, tunelovalo a kradlo. A je mi líto, že náš stát do dneška nepostihl pravé viníky této zpackané privatizace,“ přidal se k tématu i poslanec Antonín Seďa z ČSSD. Podle něj se má všeobecně za to, že práva nájemníků bytů OKD ošetřilo Ministerstvo financí, které bylo v roce 2004 vedené Bohuslavem Sobotkou, článkem v privatizační smlouvě 7.6 (d), který stanoví: „Nájemníci bytů mají v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek.“
Seďa ovšem zdůraznil, že Sobotka ve skutečnosti podepisoval doprivatizační smlouvu na již menšinový podíl v OKD, což znamenalo, že v té době byty už dávno ovládal a rozhodoval o nich tehdejší většinový vlastník OKD. „A to nejméně od roku 1997, kdy společnost ovládl místní podnikatel Pros díky neschopnosti státu a tehdejšího Fondu národního majetku,“ uvedl Seďa.
„Ano, dnes se mnozí pošklebují, že tento článek není vymahatelný. Podle mě je to ovšem od těchto lidí velmi ubohé a falešné. Je třeba si uvědomit, že stát tehdy uzavřel nejspíš tisíce privatizačních a doprivatizačních smluv. Nejméně desítky, ne-li stovky z nich se týkaly i práv k bytovým fondům, a ani v jedné z nich nejsou ošetřena práva nájemníků onoho bytového fondu, až na tuto výjimku – smlouvu o odkupu menšinového podílu OKD. Dnes mi připadá, že po bitvě je každý generál!“ zdůraznil Seďa.
Ing. Antonín Seďa
„Já se nestačím divit. Budu reagovat na slova pana kolegy Sedi. Vy si dovolíte říct, jak je možné, že nikdo nevyšetřil dodnes privatizaci OKD. Vy jste tady první den, pane kolego? První den sedíte ve Sněmovně? Proč jste to neudělali za ty roky? Jak si dovolíte říct, že je podepsána krásná smlouva s nájemníky bytů?“ sepsul ho ale vzápětí předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch. K jeho ostrým výtkám se přidala i Jana Lorencová (ANO).
Seďa se ale hájil tím, že to nebyl stát, kdo nedodržel tuto smlouvu. A zdůraznil, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl už loni v červnu, že problém s těžební společností OKD nastal již v 90. letech. Stát totiž podle Sobotky tehdy ve firmě ztratil takzvanou divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu.
Hájek: Kalousek si od Bakaly vzal 7,5 miliónu!
„Podívejte se na ty lavice tady! Před půl hodinou, když se řešil Babiš, tak tady byly plné lavice, plno diskutujících zprava. Teď, když se diskutuje o osudech desetitisíců horníků a stotisíců nájemníků, tak je máte totálně v paži!“ kritizoval poslanec ANO Josef Hájek pramalý zájem svých poslaneckých kolegů o otázku OKD. „Kde je pan předseda klubu Kalousek? Kde je pan Fiala?“ tázal se.
Dle jeho soudu má v kauze máslo na hlavě celá pravá strana Sněmovny kromě lidovců. „Já jsem tady vzpomínal tenkrát místopřísežné prohlášení kolegy Kalouska, který tenkrát řekl, že místopřísežně prohlašuje, že si nikdy v životě od Bakaly on ani jeho strana nevezme peníze. Půl roku nato si vzal 7,5 milionu! ODS dostala 15 milionů v roce 2011. To je asi ten důvod, proč tady dneska nejsou a proč nediskutují!“
„Kolega – pan poslanec Seďa – se ptal, co jsem dělal v roce 2004. Kopal jsem uhlí, pane poslanče. Byl jsem vedoucí provozu rubání, měl jsem na starosti asi tisíc lidí a denně jsem byl dvacet hodin v práci. Já jsem neměl čas na kokotiny, řešit, kdo to kupuje!“ pokračoval.
Ing. Josef Hájek
Hájek se věnoval i privatizační smlouvě na OKD, kdy vyčítal skutečně nízkou cenu prodeje, která byla jednoznačně pro stát nevýhodná, a k tomu připomněl podle něj jednu důležitou věc. „V roce 2004 byl kolega Kalousek předsedou rozpočtového výboru. Kristova noho, proč nezasahoval? Myslíte, že Kalousek nevěděl, jak se to tam peče s tím OKD?“ zaútočil na předsedu TOP 09.
„Podle dodnes platných zákonů i tenkrát privatizační rozhodnutí činí vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna. Já jsem to tudíž samozřejmě nevěděl a vědět nemohl,“ hájil se Miroslav Kalousek.
Prý ale Hájkovu řeč „v kuloárech bedlivě poslouchal“. „Nicméně při vší úctě k těm deseti tisícům horníků, jejichž osud mně věru leží na srdci, když jsme mluvili o vašem panu předsedovi, mluvili jsme o deseti milionech okrádaných daňových poplatníků, které váš pan předseda okrádá. To je přece jenom o něco více lidí!“ vmetl nakonec Hájkovi.
Poslanci na návrh Josefa Hájka nakonec vyzvali vládu, aby se ČR připojila k podanému trestnímu oznámení ve věci podezření na neoprávněnou výplatu dividend ze společnosti OKD.
Firma OKD je od loňského května v úpadku. I s dodavatelskými společnostmi má asi 11 000 zaměstnanců. Do existenčních potíží se dostala kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Věřitelé jí povolili reorganizaci, vedení OKD nyní hledá strategického partnera. V OKD se dál těží uhlí.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
_profil_top.jpg)
