Höschl v rozhovoru pro Český rozhlas analyzoval dopady rok trvající pandemie koronaviru na duševní zdraví české populace. „V porovnání s Evropou jsme na tom dlouhodobě docela dobře, co se týče duševního zdraví, ale v důsledku covidu se to rapidně zhoršilo. Ústav duševního zdraví provedl velké šetření, jehož první kolo proběhlo v roce 2017 a druhé v květnu 2020, již v covidové době. A za ty tři roky tam stoupl počet lidí s duševními problémy o třetinu,“ vysvětlil Höschl s tím, že jde zejména o úzkostné poruchy, deprese a sebevražedné sklony.

„Je tam významný nárůst, který bude mít ještě ve střednědobém výhledu velký dopad na českou společnost. Na tom nárůstu se podílí jednak vrozená vloha, která se dostává do styku se zvýšeným stresem a naplno se poté projeví,“ řekl Höschl a začal vyjmenovávat jednotlivé příčiny stresu.

„Stres zvyšují jednak obavy z koronaviru, které ale byly běžnější na začátku té epidemie, kdy byl velký strach z onemocnění, byla tam neznalost té nemoci a byl to jednoduše strach z neznáma. Postupně se na psychických problémech začaly projevovat restrikce, které vedou zejména k izolaci lidí. Ta v rámci rodin vede například k té takzvané ponorkové nemoci, vede ke zvýšenému pití alkoholu doma, někdy k domácímu násilí, a to je všechno začarovaný kruh,“ vysvětloval Höschl.