Paul Rogers, profesor na katedře mírových studií na Bradford University ve Velké Británii, se zamýšlí nad tím, jak se od devadesátých let minulého století vyvíjel islámský terorismus. Výsadní postavení v této oblasti si vydobyla Al-Káida, jejímž cílem bylo zúčtovat se „zkaženými vládci“ v oblasti Blízkého východu, kteří své země nevedou po správné muslimské cestě. Správné z pohledu radikálů.
Al-Káida k tomu využívala teroristických útoků jak v blízkém okolí, tak proti západnímu satanovi Spojeným státům. Al-Káida se ale nesnažila vytvořit státní útvar pod svou správou. Jejím největším „úspěchem“ bylo 11. září 2001. V boji proti ním udělal Západ v čele s USA chybu, když se v Afghánistánu i v Iráku rozhodli svrhnout místní vládu. Po provedení úspěšné pozemní operace vyhlásili velké vítězství. Ve skutečnosti tím ale vytvořili podhoubí pro ještě silnějšího nepřítele.
Celý text v angličtině na serveru openDemocracy najdete zde
Islámský stát na plány Al-Káidy navázal, ale zároveň zřídil státní útvar, jejž chce rozšířit na co největší část planety. S budováním chalífátu začal v Sýrii, která byla rozvrácená občanskou válkou. Vznik Islámského státu Západ zaspal, v podstatě mu ještě pomohl, když americký prezident Barack Obama rozhodl o stažení značných sil z Iráku i Afghánistánu.
Místo toho, aby se Západ pokusil o stabilizaci situace v těchto rozbouřených zemích, zahájil útok na Libyi. Došlo na pozemní operaci, po ní bylo opět vyhlášeno velké vítězství, stejně jako v Afghánistánu a Iráku, ale ve skutečnosti došlo k dalšímu prohloubení už tak špatné situace v regionu.
Tři základní cíle islamistů
Teď široká koalice spojenců podniká vzdušné operace proti Islámskému státu a vyhlašuje úspěchy. Tisíce zabitých radikálů a zničené zásadní komunikační body. Jenže se nezdá, že by to ISIS oslabovalo. Děsivé teroristické útoky v Bejrútu i Paříži ukazují, že se islamistům daří to, co chtějí. Podle Rogerse sledují tři cíle.
„Demonstruje sílu a schopnost navázat na známou historii oslabené Al-Káidy. V co největším měřítku se snaží podněcovat islamofobii, především ve Francii a Velké Británii, aby mohl následně hovořit o střetu civilizací. Snaží se Západ vyprovokovat k ještě agresivnějšímu protiútoku, přičemž by bylo nejlepší, kdyby došlo i k pozemní operaci v islámském regionu,“ píše profesor.
„Pokud se do boje proti Islámskému státu zapojí další a další západní země, které budou chtít situaci vyřešit vojenskou cestou, v podstatě jen zopakují chyby z let 2001 až 2014. A zdá se, že Velká Británie se chystá výrazněji zapojit do útoků proti islamistům.
Upřímně řečeno, je úžasné, že opakujeme stále stejnou chybu a západní lídři padají do stále stejné pasti. Odmítají uznat, že Islámskému státu jde především o vyvolání rozsáhlého konfliktu a jestliže k němu v posledních dnech dochází, islamisté mohou být spokojeni," uzavírá Paul Rogers.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
