Západní Evropa nemá historickou zkušenost s muslimy. My ano. Proto ta názorová rozdělenost, soudí historik

27.11.2015 9:47 | Zprávy

České učebnice dějepisu prochází šílenou cenzurou, říká v rozhovoru, který poskytl dnešní Mladé frontě Dnes, historik Petr Čornej. Téměř dvacet let je odborným poradcem prestižní dějepisné soutěže středoškolských studentů, kterou vždy v listopadu organizuje chebské gymnázium. Historik také přináší zajímavý pohled na to, proč se kvůli migrační vlně Evropa názorově dělí na dva tábory. Prý je za tím naše zkušenost s bojem proti islámu v minulých staletích, která západní Evropě chybí.

Západní Evropa nemá historickou zkušenost s muslimy. My ano. Proto ta názorová rozdělenost, soudí historik
Foto: MV ČR
Popisek: Utečenecký tábor - bývalá věznice - v Drahonicích v Ústeckém kraji.

Čornej připouští, že zmíněná soutěž rozhodně neukazuje, jaká je skutečná úroveň středoškolského dějepisu. „Naopak, úroveň jde rapidně dolů. To platí obecně pro celé školství. Ztotožňuji se s glosou Václava Klause mladšího, že kdyby byla taková úroveň zdravotnictví, jako je dneska úroveň školství, tak bude revoluce,“ prohlásil historik s tím, že důvodem je to, že po žácích se již od základní školy nevyžaduje prakticky nic.

Komunistický systém školství se podobal kasárnám. Muselo se to změnit

„Přišlo rozvolnění. Komunistický školský systém převzal zvyky z rakouského. Kromě té ideologické indoktrinace vlastně šlo o prusko-rakouský systém školství. A ten se hodně podobal kasárnám. To byl extrém, otrocký dril. Jenže se to dostalo tak daleko, že už to bylo pro žáky nedůstojné a ponižující. A muselo se to změnit. A přehouplo se to do opačného extrému,“ uvedl s tím, že nyní se po žácích vyžaduje jen nezbytné minimum, což je samozřejmě velký problém.

Výuka dějepisu se podle Čorneje nesmí omezit jen na mraky dat. „Dějiny jsou kontext, data tam jsou jen orientačně, aby děti neztratily chronologickou souslednost,“ vysvětlil. Myslí si, že stále spoustu času zabere výuka pravěku či starověku a na moderní dějiny se už zpravidla nedostane. „Měl by se klást důraz na historii, která nás formovala, tedy od středověku do současnosti. Hlavně posledních 250 let, kdy vzniká euroatlantická modernita. Tehdy se formovala naše společnost, kontinent i civilizace. To by měl člověk nepochybně znát. Nicméně bych neopomíjel ani starší dějiny, protože mají velký potenciál třeba v přístupu k památkovému a kulturnímu dědictví a z hlediska ekologického i ke krajině,“ vysvětlil, čemu by se učitelé dějepisu měli věnovat především.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Byty

Ptáte se, jestli chceme byty, docela zbytečná otázka, když je tu o bydlení nouze. Jedna věc je ale stavět a druhá umožnit, aby byly pro lidi finančně dostupné, což nyní nejsou. Máte nějaké řešení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Skákejte, jak Lidl píská, za levnou čokoládu. Zeptali jsme se ČOI, co s tím

9:45 Skákejte, jak Lidl píská, za levnou čokoládu. Zeptali jsme se ČOI, co s tím

Používejte aplikaci, nastavte si prodejnu jako oblíbenou a pak vám dáme o 50 % levnější čokoládu. Ta…