Západní hodnoty ohrožují ti, co se považují za elity a přisvojují si právo určovat, co je správné. Mravnostní policie. Politolog Robejšek pronesl veřejně varovná slova

13. 1. 2016 19:15

REPORTÁŽ Hlavním nepřítelem západních hodnot je Západ sám. Na další ze svých přednášek to prohlásil uznávaný politolog a zakladatel Iniciativy 2080 Petr Robejšek. Jednak je to dáno tím, že si ti, co se považují za elity, přisvojují právo určovat, co je dobré pro společnost. Ohrožení spočívá ale i v tom přehnat platnost určité hodnoty, ať už se jedná o rovnost nebo toleranci. V prvním případě zadusíme veškerou aktivitu úspěšnějších, ve druhém se čím dál větší tolerancí obracíme mimo náš hodnotový systém.

Západní hodnoty ohrožují ti, co se považují za elity a přisvojují si právo určovat, co je správné. Mravnostní policie. Politolog Robejšek pronesl veřejně varovná slova
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Robejšek

V rámci cyklu přednášek Malostranská akademie seznámil v zaplněné aule gymnázia Jana Nerudy politolog, ekonom a publicista Petr Robejšek přítomné se svým pohledem na západní hodnoty a jejich nepřátele. „Možná někoho překvapím, když řeknu, že hlavního nepřítele západních hodnot vidím v Západě samotném. Hlavními nepřáteli západních hodnot jsme v přeneseném slova smyslu my sami. Není to záměrné, alespoň ve většině případů, ale je to výsledek nedůsledného myšlení. A rovněž naivita a lehkomyslnost jsou v tomto ohledu skoro stejnou chybou jako nedůsledné myšlení,“ zmínil úvodem renomovaný v Německu žijící český politolog Petr Robejšek.

Podobné nebezpečí pro západní hodnoty vidí i v sebepřecenění vlastních intelektových schopností. „Tedy to, že je někdo přesvědčen, že jen to, co si myslí on, je správné a všichni ostatní musí dělat to, co je podle něj správné. Názory druhých jsou pro něj a priori třetí, čtvrté, patnácté v řadě, protože on ví, co je správné, a tomu věří. Tam není nic záměrného ani zlého, ale důsledek je místy zničující. Zahrnul bych to pod pojem dezorientace, a to těch, kteří jsou vzdělaní, rádi čtou, zamýšlejí se nad tím, jak by měla společnost fungovat lépe, cítí za ni odpovědnost. Podlehnou určité dezorientaci coby únavě z přílišného intelektuálního vědění, která se projevuje estétstvím a vzdálením od reality. Proto se snažím být striktně orientovaný na praxi a na současnost, ale i budoucnost,“ vysvětlil Petr Robejšek.

Fotogalerie: - Západní hodnoty a jejich nepřátelé

Přednáška Petra Robejška Západní hodnoty a jejich ...
Přednáška Petra Robejška Západní hodnoty a jejich ...
Petr Robejšek
Přednáška Petra Robejška Západní hodnoty a jejich ...
Petr Robejšek
Přednáška Petra Robejška Západní hodnoty a jejich ...

Příliš často lidé podléhají představě, že se věci musí vyvíjet k lepšímu

Pro hodnoty používá svou pracovní definici, že to jsou představy o přiměřených cílech a přiměřených způsobech jejich dosahování. „Tyto představy odrážejí životní styl převážné většiny každé společnosti. Vychází se z toho, že každá společnost má svým způsobem odlišný systém hodnot. Někdy není odlišný moc, ale někdy se naopak může velmi lišit. Odlišnosti systému hodnot vyjadřují životní styl té které společnosti, její historii, její geografickou polohu, její intelektuální stav, její politické a sociální klima. A to se odráží v tom, co lidé vnímají jako žádoucí cíle a přiměřené úsilí,“ konstatoval Petr Robejšek s tím, že historicky viděno jsou hodnoty víceméně stabilní, i když v čase jsou někdy aktuálnější a někdy méně, ale společnosti jsou vžité.

V té souvislosti zmínil toleranci, rovnost a rodinu jako hodnoty měnící se a jinak vnímané v různých dobách. „Jeden z důvodů dezorientace, o které hovořím, je, že se příliš často podléhá představě, že bylo hůře, je lépe a musí být ještě lépe, že se věci musí historicky vyvíjet stále k lepšímu. Když v devatenáctém století bojovali dělníci za rovnost a sociální spravedlnost, tak tenhle pojem dnes znamená hledání těch, co nejsou rovni a vůči nimž se ještě nevykonává dostatečné množství sociální spravedlnosti. V západní společnosti víceméně tyto požadavky jsou vyřešeny, takže prostor, kde si lidé nejsou rovní, se zužuje a v některých oblastech už ani neexistuje. Představa, že stále musíme hledat někoho, komu musíme poskytnout rovnost nebo spravedlnost, není úplně správná, i když svým způsobem logická,“ poznamenal politolog.

Naše vlastní hodnoty nemají automaticky nárok na to, aby byly uskutečňovány

Upozornil rovněž na to, že západní hodnoty nejsou nic přirozeného, ale jsou to lidské výmysly. „My jsme si je vymysleli, to není tak, jako že musíme dýchat, že jsou naše hodnoty dané a že je musíme všude uplatňovat. Hodnoty nejsou automaticky ze sebe sama platné a pravdivé pojmy. Hodnoty jsou projevy naší intelektuální historie, naší kultury. V rámci vývoje se vytvořily určité hodnoty, které nejsou ze své podstaty přirozené, a proto je musíme prosazovat. Proto je uplatňování hodnot vždy spojeno s náklady v nejširším slova smyslu,“ připomněl Petr Robejšek finanční, organizační, ale i procesuální náklady spojené s podporou či dokonce vynucováním dodržování určitých hodnot.

Pokud jsme s tím srozuměni a jsme ochotni nést náklady za uskutečňování určitého typu hodnot, tak nás to nebolí a neděláme nic proti tomu, aby hodnoty zůstaly, jaké jsou. „Nebo s tím srozuměni nejsme a pak děláme něco pro to, aby se to změnilo. Nebo nám to až tak nevadí a moc se o to nestaráme. Hodnota s sebou nese i různé rozdělení nákladů na její uskutečnění, protože hodnoty nejsou samozřejmé. To je důležitý poznatek, který když si uvědomíme, tak jsme částečně chráněni proti dezinformaci. Jenom proto, že jsme propadli nějaké ideologii, jež je spojena s nějakými hodnotami, si nemůžeme myslet, že máme automaticky pravdu. A že ty naše hodnoty mají automaticky nárok na to, aby byly uskutečňovány,“ zdůraznil publicista a zakládající člen Iniciativy 2080.

Západní hodnoty ohrožují ti, co si osobují právo určovat, co je dobré pro společnost

Místo toho je namístě snažit se přesvědčit ostatní, že hodnotový systém, který zastávám, stojí za to, aby se uskutečňoval. „A ten, kdo tohle nedělá, je arogantní a přeceňuje sebe sama. Vracím se k tomu, že dochází ke zkreslení hodnot přeceněním vlastních intelektuálních schopností. Přece to, že někdo má tři školy a pět titulů, vůbec neznamená, že není absolutní hlupák. A naopak to, že jiný nemá žádné školy a pracuje jako popelář, neznamená automaticky, že nemá pravdu, protože žije více v reálném světě než někdo z akademického prostředí. A takových lidí, co žijí v reálném světě, je většina. Ale mezi těmi druhými jsou tací, co si myslí, že jsou něco víc. To je velká chyba,“ upozornil Petr Robejšek.

Ve své přednášce pak přešel k tomu, čím především jsou západní hodnoty ohrožovány. „Jsou ohrožovány zejména zevnitř. Ti, co se považují za elity, si přisvojují právo určovat, co je dobré pro společnost. To se dotýká stability společnosti, protože ohrožuje hodnotový systém, který se v optimálním případě vztahuje k jejímu reálnému stavu, jak historickému, tak současnému, což v ideálním případě odráží smysluplný, fungující systém. A tohle se pokoušejí torpédovat ti, kteří se snaží domlouvat společnosti. Já těm lidem říkám mravnostní policie, protože se domnívají, že poučí společnost o tom, co je správné,“ přiznal uznávaný politolog.

Nemůžeme tolerovat toho, kdo neuznává náš systém hodnot

Dalším ohrožením západních hodnot je představa, že budeme dělat společnost stále rovnoprávnější, protože hodnota rovnosti je v západní civilizaci důležitá. „Ta představa je chybná. Když chceme dělat společnost stále rovnoprávnější, tak to znamená, že musíme někomu brát. Jestliže není společnost rovnoprávná, tak tomu, kdo má víc, to musíme odebrat. A je jedno, jakou formou, jestli násilím, nebo nenásilím. Přitom se domníváme, že tím dosáhneme rovnosti. Ano, ale také tím dosáhneme ztráty motivace těch, kteří měli víc. Nemluvím o podvodnících a čachrářích, ale těch, kteří měli víc třeba proto, že prostě víc pracovali. Když zjistí, že vždy, když mají víc, je jim odebráno, přestanou se snažit. Společnost tím přijde o potenciál svého rozvoje i o svoji kreativitu,“ poukázal Petr Robejšek.

Proto je třeba si rozmyslet, co to znamená přehnat platnost určité hodnoty lineárním směrem. V tomto ohledu považuje za mnohem nebezpečnější než linearitu ohledně rovnosti linearitu ohledně tolerance. „Jestliže se z tolerance stává lineární hodnota, pak představa, že musíme čím dál víc tolerovat, vede k tomu, že se s tolerancí obracíme mimo náš hodnotový systém. Nakonec když už není koho tolerovat uvnitř naší společnosti, protože všichni její členové tento náš hodnotový systém sdílejí a podřizují se organizacím, které ten hodnotový systém udržují v platnosti, tak se obracíme s tolerancí mimo náš hodnotový systém. To je sice možné, ale nebezpečné. Protože pak budeme tolerovat i toho, kdo vůbec neuznává náš hodnotový systém, nebo nám přímo upírá právo mít svůj vlastní hodnotový systém,“ varoval politolog.

To nadnárodní je sice atraktivní ideou, ale neatraktivní provedením

Ohrožení západních hodnot zvenčí se týká všech ostatních hodnotových systémů, které nejsou s tím naším úplně kompatibilní. „Ohrožení v tomhle smyslu je výzva, tedy alternativy, které se nabízejí. V extrémním výkyvu to může znamenat odmítnutí či popření našich hodnot. V současné Evropě zažíváme konfrontaci hodnotových systémů v rámci členů stejného spolku. Dalo by se to ilustrovat na Polsku, ale třeba i Katalánsku, které chce mít vlastní stát, ale centrální španělská vláda je kategoricky proti tomu. A říká, že národy v současnosti tu nemají co hledat. Národy, to je podle ní špatná cesta, to je přežité, to je minulost. Protože automaticky se bere, co je nové, je lepší, než co bylo předtím. To, co je nové, je správné. To, co je staré, je nesprávné,“ zmínil Petr Robejšek vžitý názor.

Zabýval se také ostrým sporem mezi předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem a Polskem a to, že při slovní přestřelce padlo i slovo fašismus považuje už za hodně silný tabák. „To znamená, že tady máme rozpor ohledně pojetí určité hodnoty. Jedna strana říká, že současnost ukazuje, že něco, co je nadnárodní, je sice atraktivní tou ideou – buďme společní, budeme silnější – ale neatraktivní provedením, kdy se ukazuje, že ten nadnárodní spolek nefunguje. Když se tu objeví volání po národě, nebo národním státu, není to automaticky nacionalismus, šovinismus. Je to jen to, že hodnoty odrážejí určitý historický, demografický a intelektuální stav společnosti. Hodnoty jsou možnou konstelací představ o tom, co jsou žádoucí cíle a jaké jsou žádoucí metody, jak těch cílů dosáhnout. A polští voliči mají svou představu, co je žádoucí cíl a jaké by měly být způsoby jejich dosahování,“ řekl politolog.

Musíme odmítnout sebemrskačství za to, že se nám vede dobře

Závěrem připomněl, že nás do slepé uličky vede to, když se budeme neustále snažit o větší rovnost ve společnosti. „Zrušíme tak nerovnost, ale tím zrušíme i výkonnost společnosti, protože ti, kteří jsou nerovní, neboť jsou úspěšnější, nebudou mít motivaci se nadále snažit. Proto je důležité, abychom s hodnotami zacházeli racionálně. A také trochu více podtrhnout cosi jako sebestřednost, cosi jako odmítnutí přílišné sebekritiky, jakéhosi sebemrskačství za to, že máme určité hodnoty, nebo mít výčitky svědomí za to, že se nám vede dobře i díky tomu, že máme tyto hodnoty. A protože se nám vede dobře, nemyslet si, že se musíme postarat o to, aby se všem lidem na světě vedlo stejně dobře, a to zejména těm, kteří naše hodnoty odmítají. Nemyslet si, že jim musíme poskytnout část našeho blahobytu a přitom nepožadovat, aby s námi sdíleli hodnoty, díky nimž jsme blahobyt získali, protože jejich systém je efektivnější,“ uzavřel politolog Petr Robejšek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Britský list objevil Ameriku. Zjistil převratnou novinku o české imigrační politice

7:51 Britský list objevil Ameriku. Zjistil převratnou novinku o české imigrační politice

Východoevropské země na jedné straně potřebují levnou pracovní sílu, ale na straně druhé nechtějí př…