„Zeptejme se: Jsou ti, kteří dnes křičí Čechy Čechům, ochotni přinést této zemi určitou oběť? Je snadné druhé vyhnat, ale obětovat se nikoliv. Je to dáno tím, že stále častěji vítězí gen sobeckosti, který začíná nezájmem o rodinu, o svoji obec. A posléze pochopitelně vede k nezájmu o svoji vlast. Vlast se nevytváří tím, že něco manifestuji. Vytváří se poctivou prací, udržováním, ošetřováním, zkrášlováním a teprve až pak si začínám vážit svého domova, a proto ho hájím,“ uvedl k vlastenectví Duka. Ten poskytl rozhovor u příležitosti výročí úmrtí tři sta Čechů, jež popravili nacisté v mauthausenském táboře za to, že byli spojováni s parašutisty, kteří zabili říšského protektora Reinharda Heydricha.
V této souvislosti však přišla řeč i na kolaboranty mezi církevními hodnostáři. Dle Duky byla velkým problémem především mladá generace duchovních německé národnosti. „Třeba v pražském semináři všichni tito mládenci vstoupili do Henleinovy Sudetoněmecké strany,“ uvedl Duka. K celé věci tehdy zaujal stanovisko i papež Pius XI., který požádal, aby tito lidé byli okamžitě propuštěni a měli zákaz svěcení.
Dalším tématem, ke kterému se Duka vyjádřil, byl příchod uprchlíků. „Cizince jsme se naučili vidět přes příjmy z turismu a dnes jsme konfrontováni s jevy, které mohou vyvolávat velmi protichůdné nálady. V uprchlické vlně nemůžeme vidět pouze samaritánství, ale musíme si uvědomit, že je projevem velké mezinárodní politicko-ekonomické krize. Dostáváme se do situace, kdy je potřeba opravdu velice dobře rozlišovat mezi úzkoprsým až šovinistickým nacionalismem a skutečnou láskou k vlasti a volit zodpovědný přístup, protože tato vlna je schopna v nějakém tří až čtyřnásobném zopakování rozvrátit politicko-ekonomický systém Evropy,“ uvedl Duka. Zároveň však také uvedl obavy z lidí, kteří přicházejí s požadavky, jež mohou rozbít evropský demokratický systém. Podle něj by sice církev měla podat pomocnou ruku, ale musí být zajištěna oprávněnost a bezpečnost.
„Pokud uprchlíci přicházejí natrvalo, musíme mít připraven celý proces inkulturace, tedy aby se naučili jazyk, doplnili vzdělání, přijali náš způsob života. My je nechceme obírat o jejich náboženskou víru. Je však zapotřebí znát, jakého jsou vyznání, a to proto, že nemohu dávat dohromady šíity a sunnity, protože pak dojde k očekávaným střetům a napětí. A do toho ještě máme křesťany, kteří jsou již v uprchlických táborech na Blízkém východě šikanováni, ne-li biti. Proto jsme povinni primárně pomoci křesťanům z těchto zemí. Ti jsou nejohroženější skupinou. A jsou bezbrannou skupinou,“ podotkl rovněž Duka.
Podle Duky církev nabídla útočiště křesťanským uprchlíkům, například v podobě domů i vybavení. Pomoc nabízí i věřící a další církevní instituce. Snahou prý bude i zajištění vzdělání a kvalifikace.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
