Je doba samých překvapení, a tak člověk nemá být překvapen. „Přesto mi vyrazilo dech, co mě potkalo, když jsem hledal na různých vyhledávačích – mimo jiné také na Seznam.cz – to, co se týkalo jednoho textu pana Petra Piťhy, kněze a bývalého ministra školství. Když jsem do toho vyhledávače zadal ‚Petr Piťha kázání‘, tak mi naběhlo takové zvláštní, ale hlavně nečekané varování. A to zní: ‚Pozor na obsah, web se podílí na šíření konspiračních teorií‘. To se týkalo webu Pravý prostor, na který odkázala ta má vyhledávací snaha. A k tomu, co jsem teď četl, bylo připsáno ‚více informací‘. Tak jsem se koukl na ‚více informací‘ a zde se dočítám: ‚Podle shody Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Konšpirátori.sk, Semantic Visions a Atlas konspirací je webová stránka Pravyprostor.cz šiřitelem sporného či konspiračního obsahu‘. Jestli to píší i o jiných stránkách, to jsem dál nezkoumal,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?Anketa
Gulag čeká. Kam se hrabou Číňané, Rusové, Saúdové
Pro tuto novou skutečnost, s níž se na vyhledávači Seznamu setkal, našel následující. „Jedna moje kolegyně to charakterizovala velice přesně, já bych si dovolil bez toho, že bych ji jmenoval, ji ocitovat: ‚Ano, Overtonovo okno. Zatím tě jenom upozorňují, že sleduješ něco, co bys neměl. Za pár týdnů či měsíců tě na takový server už ani nepustí. A za další čas tě zavřou za to, že sis název či slovní spojení tohoto serveru zadal do vyhledávače. Kam se hrabou Číňané, Rusové, Saúdové‘. Je to velice přesně vyjádřené, zjednodušeně a velmi konkrétně, protože se nám tu rodí v rámci té slavné teorie Overtonových oken jedna z prvních fází toho posunu do dalších oken možností. Nejprve vás upozorní, že tohle je špatný server, pak vás za to budou různě sankcionovat a zakazovat atd. atd., až skončíte někde v nějakém gulagu. To konec konců známe z ne až tak dávných dějin Evropy na jejím východě i západě,“ připomíná Petr Žantovský.
Hodnotí to jako nástup velmi tvrdé totality, která se vyzbrojuje všemi možnými technologickými a samozřejmě finančními možnostmi, aby ovládala veškerý komunikační prostor. „Už nejenom mediální, ale i komunikační. Potvrzuje to všechno, co jsme si už tady povídali o chystané fúzi na internetu z Evropské unie atd. atd. atd. Je to naprostý děs, který poukazuje na to, že ty nové korporátní společnosti nebo taková zájmová sdružení, která chtějí ovládnout tenhle komunikační prostor a přes něj samozřejmě i ten ostatní, nemají žádný mandát. Nebo jaký mandát má pan Lukačovič nebo pan Šlerka z nezávislého fondu nebo konšpirátori.sk? No, žádný mandát samozřejmě nemají. Ale za naše peníze, protože jsou placeni z veřejných zdrojů, provozují cenzuru, hrozí, straší a vytvářejí atmosféru obrovsky nenávistného prostředí. A sami pak mluví o rozdělené společnosti. Kdo tedy společnost rozděluje?“ ptá se mediální odborník.
Povedená rodina, co se umí navěsit na správné vemeno
Souvislost s cenzorskými, kádrováckými a udavačskými aktivitami Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a jemu podobných nachází i v druhém tématu. „Lidovky přinesly zprávu s titulkem ‚V září otevře soukromé Gymnázium Paměti národa. Do expertní rady zasednou kněz Halík či historik Sokol‘. Jde o to, že od nového školního roku má začít fungovat čtyřleté gymnázium, jehož vznik iniciovala společnost Post Bellum. Jak víme, Post Bellum je vedeno jedním ze synů Daniela Kroupy, dalším je Janek Kroupa a tak dále. Je to povedená rodina, musím říct, která si vždy umí najít to správné vemeno a ten správný struk, na který se navěsit a ze kterého sát své benefity. Nuže, tohle nové Gymnázium Paměti národa se podle toho článku zaměří na dějepis, výchovu k demokracii, mediální výchovu a jazyky. Strašně mi to připomíná cosi, co jsme zažili my starší, co jsme ještě studovali různé základní a střední školy za komunismu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
V nich se pochopitelně vyučoval předmět občanská nauka. „Ale někteří z nás – já naštěstí ne – byli ještě nuceni kvůli svým kariérám absolvovat VUML, Večerní univerzitu marxismu-leninismu. To byla vlastně jen vymývárna tehdy vládnoucí ideologií. Kdo šel na vojnu, tak zase absolvoval PŠM, neboli Politické školení mužstva. To bylo nemlich to samé, jen upravené pro přijímací buňky toho posluchače, pro toho vojáka a pro to vojenské prostředí. A teď nám to tu roste znovu. Najednou tady máme nějakou společnost Post Bellum, která se dlouhodobě prezentuje, že se zabývá tím neblahým dědictvím komunismu. Ale najednou se začíná zabývat něčím úplně jiným. Začíná se zabývat ne komunismem, tedy minulostí, ale přítomností a budoucností. To znamená tím, jak indoktrinovat dnešní patnácti až devatenáctileté mladé lidi v duchu tzv. – jimi tolik oslavované – liberální demokracie,“ vysvětluje mediální analytik.
Indoktrinační instituce nás vrací do časů velmi neblahých
Poukazuje na to, že v tzv. expertní radě školy zasedne Jan Sokol, bývalý adept na prezidenta, či Daniel Kroupa. „Jak jinak, když je tatínkem pana ředitele společnosti Post Bellum. O předsedkyni Učitelské platformy Petře Mazancové vím jen to, že se velice aktivně zastávala účasti společnosti Člověk v tísni ve výukových aktivitách základních a středních škol. Dále Tomáš Halík, jak jinak, místopředseda Senátu Jiří Růžička, bývalý ředitel gymnázia Jana Keplera. Jsou to samé známé figury tohoto liberálně-demokratického znamení. A tyhle figury mají být experty na to, co se mají ty patnáctileté děti učit na Gymnáziu Paměti národa. Co tak asi budou po čtyřech letech absolventi umět? Nehledě na to, že do té doby se samozřejmě zruší maturity jako na Slovensku, neboť pan ministr Plaga je velice liberální z hlediska nároků na studenty. Teď je to odůvodňováno covidem, ale myslím, že to zůstane i po covidu na té snížené laťce náročnosti, která je dnes nastavována,“ míní Petr Žantovský.
Mgr. Jiří Růžička
Ze zaměření nově založeného gymnázia je zřejmé, že se studenti dozví, že komunismus byl špatně. „Dobrá, to si myslí mnozí lidé, já si to též myslím. Pak se dozví, že liberální demokracie je dobře a nic jiného než liberální demokracie není dobře, s tím už si leckdo poradí lecjak. No a do hlavy jim budou rvát tato moudra lidé jako Sokol, jako Kroupa nebo Halík či Růžička. To je tak neuvěřitelná politická indoktrinační instituce, že je mi z toho opravdu velmi smutno. Opravdu to připomíná nejen ty VUMLy, ale byla tu i různá vojenská gymnázia, různé střední školy s akcentací toho politického obsahu. Ale nikdy to ani za těch komunistů nebylo takhle strašně explicitní, že nastoupíte v patnácti letech na školu, která se zabývá jednou jedinou věcí – indoktrinací vaší hlavy a vašeho rozumu ideologií jedné vyhraněné politické skupiny. Myslím, že se vracíme do časů velmi nedávných a velmi neblahých. A tohle je další důkaz toho, že nebude dobře,“ obává se mediální odborník.
Známý lékař vyzval média a vládu, aby přestaly šířit hysterii
Na závěr nabízí dobrou zprávu, a to paradoxně od člověka, od něhož bych to zase tak moc nečekal, protože se vždy ocital na jiné straně té pomyslné barikády mezi mainstreamem a alternativou. „Jde o doktora Stránského. Toho známého Martina J. Stránského, který sídlí na Národní třídě, kde poskytoval prostory různým aktivitám typu Cesta změny, Impuls 99 a podobně. Byl to vždy člověk tak trošku odvozený od těch havlovských idejí. Dostal se mi do ruky text jeho blogu, v němž vyzývá média a vládu, aby přestaly šířit hysterii. Moc se mi líbí, protože se zabývá tím, jak média informují o aktuálních věcech, tedy speciálně teď o covidových věcech. V podstatě upozorňuje na to, na co upozorňují někteří z nás, co učíme média na vysokých školách. Říkáme studentům: ‚Nebuďte bulvární, buďte věcní. Článek, který píšete, si přečte spousta lidí a spousta lidí na něj bude nějak racionálně, nebo emocionálně reagovat‘,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Radu studentům zdůvodňuje tím, že většina lidí reaguje emocionálně už na titulek. „Když v nich ten titulek vybudí nějakou silnou emoci, ať už strach či paniku, tak to možná nakrátko zvýší náklad novin nebo sledovanost televize, ale je to velice neodpovědná žurnalistika. To už ani není žurnalistika, to je obchod se strachem a s panikou. A pan doktor Stránský to říká velice hezky. Na několika titulcích z různých českých deníků ukazuje, v jaké podobě titulek vyšel a jak by mohl eventuálně vypadat, kdyby tomu novináři záleželo také na informování, nikoli jenom na strašení publika, a kdyby chtěl být aspoň trošku státotvorný. To znamená spíše pomáhat než rozrušovat. Jeden příklad je z MF Dnes. Vyšel titulek „Nejvíce nakažených na milion. ČR má za minulý týden nejhorší čísla na světě“, k němuž pan doktor Stránský nabízí oponentní titulek ‚Přestože momentálně vedeme v počtu nakažených covidem-19 ve světě, stále to vychází na jednu osobu z tisíce‘,“ poukazuje mediální analytik.
Byznys s emocemi je zásadní problém novinářské profese
Když si přečteme ty dva titulky, hned máme úplně jiný dojem o článku, který potom absorbujeme. „Alternativní Stránského titulek vyjadřuje věcně totéž, ale nevytváří tu emocionální bariéru a toho strašáka, který se nad tím vznáší. Nebo jiný příklad z Lidových novin: ‚Krematorium Ostrava nestíhá zpopelnit všechny zemřelé, jejich počet kvůli koronaviru narůstá‘. V článku se skutečně dozvídáme, že mají tento problém, ale také to, že Moravskoslezský kraj je jedním z nejlidnatějších regionů v České republice, a tak se v zásadě dá takový problém očekávat. A doktor Stránský nabízí – řekl bych – konstruktivní titulek tohoto znění: ‚Zpomalení při zpopelňování zemřelých v Ostravě odhalilo, že v regionu (oproti ostatním) chybějí krematoria‘. Ano, to je pravda. Přesně to lícuje s tím, co je obsaženo v článku pod tím titulkem, jenom to nevyvolává tu paniku. Nevyvolává to ten děs lidí, často staršího věku, kteří si ty články čtou,“ oceňuje Petr Žantovský.
Martin J. Stránský to dokládá i tímto titulkem snad ve všech novinách: „Země se stále drží v pátém, tedy nejhorším stupni PES“. „A vzhledem k oficiálním datům a statistikám nabízí alternativní titulek: ‚Přestože jsme v nejhorším stupni PES, je úmrtnost nakažených stále pod 2 procenty‘. To znamená, že na konci titulku je obsažena jakási naděje až optimismus, nějaký pozitivní pocit. Pan doktor Stránský vyjádřil velice přesně, o co dnes v českých mainstreamových médiích převážně jde. Jenom o to šokovat, vyděsit, postrašit, vydělat, zvýšit náklad, zvýšit sledovanost, získat víc reklamy. To není žurnalistika, to už je jenom obyčejný byznys s emocemi a je to velmi hnusné zejména v období, které pro tuto zemi a pro celý svět není vůbec jednoduché. Takže bych pana doktora Stránského pochválil za to, že upozornil, ačkoli není novinář, ale vydavatel časopisu Přítomnost, na dnes velmi zásadní problém celé novinářské profese. Takže díky a velká pochvala,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
