Tyto řeči podle něj totiž nemohl nikdo brát vážně. „Když uprchlík dostane azyl v Česku, nemůže pobírat sociální dávky nebo získat povolení k trvalému pobytu nikde jinde, Schengen, neschengen,“ tvrdí. Poukázal i na to, že zatímco český rozpočet na řešení uprchlické krize počítá s dvěma sty miliony korun, německý rozpočet na řešení uprchlické krize počítá s šesti miliardami eur. „Nehájitelné,“ komentuje Honzejk český postoj.
Celý text je ZDE
Podle něj je určení kvóty na přidělení uprchlíků šancí si uvědomit, „že jsme sebevědomou zemí, která dokáže bez problémů absorbovat pár promile kulturní jinakosti“.
„Zvykli jsme si na Vietnamce ve večerkách (dokonce už jim většinou ani netykáme). Zvykli jsme si na ukrajinské dělníky a uklízečky s vysokoškolským vzděláním. Zvykneme si i na to, že občas uvidíme Syřany či Afghánce a jejich ženy se šálou, která se jim nakonec může v zimních měsících docela hodit,“ domnívá se Honzejk.
Poukazuje i na to, že české firmy říkají, že kvalifikované běžence rády přijmou. „Podle Svazu průmyslu je třeba v době konjunktury minimálně 5000 lidí. Kvóty proto můžeme chápat i jako smysluplnou reakci na volání byznysu trpícího nedostatkem pracovní síly,“ podotýká závěrem s tím, že doufá, že naše vláda nakonec kvóty neodmítne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
