„Ty věci přicházejí často překvapivě a nejistota je obrovská. A není to jen záležitost arabských zemí,“ řekl Zaorálek k útokům ve světě. „Připadá mi, že je to úplně nový, globální fenomén, který se vyvinul mimo všechny vazby v minulosti,“ uvedl.
„Nemůžeme zavírat oči před tím, že dnes máte jeden den výbuch v Káhiře, druhý v Turecku, třetí v Libanonu... A bohužel i v Tunisku, o kterém jsme dlouho říkali, že je nejstabilnějším a nejlepším výsledkem arabského jara. My ani žádná jiná evropská země nejsme schopni občanům garantovat, že při návštěvě těchto zemí mají nějakou jistotu. Ani turisticky vyhlášená letoviska nelze uhlídat,“ zkonstatoval.
Nebezpečí podle něj žije především na internetu a sociálních sítích, odkud teroristé komunikují s mladými lidmi kdekoliv na světě. „Bojovníci jsou z vysokého procenta z evropských zemí. Jsou to mladí, frustrovaní lidé, kteří se neuvěřitelně radikalizují. Je to téměř jako generační extremismus. Děje se to i v zemích, kde pro to vůbec žádné kořeny nejsou. Radikální poselství oslovuje často lidi, kteří nemají ani žádné znalosti arabštiny a Koránu. Jsou to lidé, kteří mají pocit, že se v životě nemůžou nijak realizovat, jsou vnitřně frustrovaní, a v tomto najdou něco, co je osloví,“ říká ministr.
„Generaci, která nastupuje, bychom v první řadě měli vytvořit podmínky, aby věděla, že tady na ni něco čeká. Že není ztracenou generací. Spojuji to s tím, co jsem zažil v některých zemích na jihu Evropy, kde je nezaměstnanost mladých 25 procent i víc. Bavil jsem se s řeckou dívkou, která udělala vysokou školu, uměla jazyky, přišlo mi, že je výborně připravená pro život. Ale říkala mi, že celá skupina jejích přátel je ve světě úplně přebytečná a že by bylo lépe, kdyby nebyli. Proti tomu musíme bojovat, nejen v Evropě. Mám podezření, že něco podobného je i v těch zemích subsaharské Afriky. Je tady velké množství příslušníků generací, které by chtěly něco dělat, ale nemají co. Tak zoufale hledají, jak se prosadit. A část z nich má pocit, že s tímhle světem mají právo skoncovat,“ uvedl pro MF Dnes.
Vzápětí také vyjmenoval chyby, které podle něj Evropa dělá. Mezi nimi zmínil i oblast politiky imigrace. „Všichni tušíme, že Řekové, místo aby prováděli registrace, azylanty posílali dál. A dovolím si tvrdit, že z velké části to dělá také Itálie. Jestliže nám po Evropě začnou bloudit lidé, kteří žijí bez dokladů a bez pravidel, nemají právo na azyl, a přesto se sem dostanou, pak si zaděláváme na problém,“ podotkl s tím, že by si přál, abychom měli uprchlické tábory na severu Afriky a tam mohli provádět azylovou proceduru. I když by podle něj asi bylo nejlepší uprchlíky vracet, není kam. To bychom je podle něj posílali na jistou smrt. „Toto se dá změnit, jenom když s námi země původu budou spolupracovat. My jim pomůžeme, aby ti lidé mohli pracovat u nich doma, oni nám pomůžou vrátit je zpět,“ řekl.
„Představa, že postavíme zdi a uděláme z Evropy pevnost, je nereálná. Nezbývá nám, než spolupracovat, třeba realizovat rozvojovou pomoc v zemích, odkud uprchlíci přicházejí,“ uzavřel.
Psali jsme:
autor: vef
