Pokusy Západu izolovat Rusko po jeho anexi Krymu v roce 2014 podle MacKinnona selhaly. Rusko je z jeho pohledu prostě příliš velké a mocné, než aby bylo možné jej přehlížet. „Jak mi řekl jeden z poradců Kremlu, je na 95 % jisté, že Vladimir Putin bude v úřadu prezidenta země pokračovat i po roce 2018. Jak si ale tedy vlastně vede Putin dva roky po anexi Krymu v mocenském souboji ze Západem? Stručná odpověď by mohla znít, že vítězí. Tedy aspoň zatím,“ míní MacKinnon.
„Rusko ukázalo, že je mnohem silnější, než si myslela média a politici na Západě. V konfliktech na Ukrajině a Sýrii dala Moskva jasně najevo, že je na globální scéně hercem, bez kterého nelze řešit vzniklé problémy,“ cituje MacKinnon Sergeje Markova z Veřejné komory Ruské federace, který působí rovněž jako poradce vlády. „Ovšem nízké ceny ropy a západní sankce představují pro udržení Putinovy moci značné riziko. Kreml přitom v nepsané dohodě s veřejností přislíbil udržet ekonomickou stabilitu výměnou za její pasivní podporu své agendy.“
„V oblasti zahraniční politiky je Putin velmi úspěšný, byť je obtížné určit, kam vlastně směřuje. Ruská přítomnost v Sýrii změnila vojenskou i politickou situaci v regionu. Západní partneři navíc vstup Ruska do konfliktu nečekali a byli jím zaskočeni. Moskvě se tím podařilo dostat se z mezinárodní izolace. Rusko dosáhlo toho, že na něm opět záleží. Příští prezident, ať už to bude Trump nebo Clintonová, s ním bude muset Sýrii řešit,“ říká poradce prezidenta Putina a šéfredaktor zahraničně politického magazínu Russia in Global Affairs Fjodor Lukjanov.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Ruští ekonomové a politologové hovoří s nadsázkou o souboji mezi televizí a lednicí. „Prokremelským médiím se podařilo přesvědčit Rusy, že je jejich země stále silnější a měli by být na svoji vládu proto hrdí. Jenže jejich prázdné ledničky svědčí o něčem jiném. Je otázka, jak dlouho budou Rusové tento rozpor ochotni tolerovat,“ píše MacKinnon a dodává, že ruská ekonomika klesá třetí rok po sobě. „Nadále klesá i hodnota rublu a minulý týden americký prezident Barack Obama prodloužil sankce vůči Rusku o další rok. Přesto si Putin udržuje popularitu kolem 85 %,“ upozorňuje MacKinnon.
Andrej Kolesnikov z think-tanku Carnegie Moscow Center tvrdí, že náklonnost ruského obyvatelstva k Putinovu režimu i přes zjevné potíže, se kterými se země potýká, připomíná stockholmský syndrom. „Lidé si nechali vsugerovat pocit, že se země nachází v obležené pevnosti a oni tak stojí proti domnělým vnějším nepřátelům,“ vysvětluje Kolesnikov. Jeden z mála kritiků v ruském parlamentu Dmitrij Gudkov tvrdí, že se ruský prezident momentálně veze na vítězné vlně i díky stále větší finanční podpoře obrany. „Pokud ale nebude věnovat stejné úsilí a finance také na domácí reformy, tak se může situace na domácí scéně dramaticky změnit v jeho neprospěch.“
Sergej Markov očekává, že dojde k masivním protestům, jaké se konaly v letech 2011 až 2012. „Nicméně je jasné, že Putin by nikdy nekapituloval před pouličními protesty jako exprezident Ukrajiny Janukovyč. Kreml by použil pro jejich potlačení všech dostupných prostředků,“ míní Markov. Jak dále připomíná MacKinnon, prezident Putin nedávno říkal představitelům Federální služby bezpečnosti (FSB), aby byli připraveni zabránit snahám rozdělit před volbami ruskou společnost. To je podle opozice jasným důkazem narůstající nervozity Kremlu z budoucího vývoje. Někteří tak věří, že ve výše zmíněném souboji mezi televizí a ledničkou začíná mít navrch právě lednička,“ uzavírá s nadsázkou MacKinnon.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
