Zelený politik zostra: Přenesli jsme své starosti na Turecko. Když se lidé nedostanou do bezpečí, je to i naše zodpovědnost

1. 6. 2016 9:28

ROZHOVOR O rakouských prezidentských volbách, Rusku, brutální válce v Sýrii i o migraci si ParlamentníListy.cz povídaly s místopředsedou Strany zelených Michalem Bergem. Pozastavuje se nad tím, že Turecko na své území už nepouští žádné válečné uprchlíky, takže zůstávají uvězněni v syrském pekle. „Pokud Turecko, na které jsme přenesli naše starosti s uprchlíky, nedovoluje na své území vstoupit válečným uprchlíkům ze Sýrie, jsme za to zodpovědni také,“ konstatoval.

Zelený politik zostra: Přenesli jsme své starosti na Turecko. Když se lidé nedostanou do bezpečí, je to i naše zodpovědnost
Foto: zeleni.cz
Popisek: Michal Berg

Anketa

Jste spokojeni s výsledkem prezidentských voleb v Rakousku?

3%
95%
hlasovalo: 14488 lidí

Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen. Z čehož určitě máte radost a jde o historický úspěch Zelených. Zároveň ale téměř padesát procent pro jeho protikandidáta Norberta Hofera je historický úspěch pro krajně pravicové Svobodné, kteří navíc vedou průzkumy pro parlamentní volby. Stejně jako třeba ve Švédsku nacionalističtí Švédští demokraté. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta atd.)? Hrozí třeba až s jejich případným úspěchem rozvolnění či rozpad EU, nebo dokonce, jak se obává americká historička a spisovatelka Anne Appeltauerová, nástup národního socialismu?

Důležitým momentem bude britské referendum o vystoupení z EU. Pokud by zastánci brexitu uspěli, budou nejrůznějším protievropským stranám růst křídla. Nicméně Alternativa pro Německo je od vlády velmi daleko; a pokud je Německo jako nejvýkonnější a největší evropská ekonomika zastáncem integrace, mnohé země si moc dobře spočítají, co pro ně členství v EU znamená a jaké nedozírné ekonomické následky by měly pokusy o vystupování. Podpora některých stran navíc neznamená zvyšující se podporu rozvolnění EU, v mnoha zemích má stále členství vysokou podporu, včetně zavádění nebo zachování eura. Například v Maďarsku si i přes protievropskou rétoriku vlády přeje zavedení eura 60 % obyvatel.

Může nárůst podobných antimigračních a protievropských stran vyvolat naopak i protireakci, na jejímž základě by rostly preference jejich protipólu, tedy Zeleným, jak trochu naznačují prezidentské volby v Rakousku (ale i v jedné německé spolkové zemi vyhrál před časem kandidát Zelených)?

Ukazuje se, že standardní politické strany, jako jsou sociální demokraté nebo křesťanští demokraté, nemají v mnoha zemích odpovědi na aktuální otázky. A proto dokážou voliče oslovit jak protievropské strany, které mají na všechno jednoduchý recept, tak promyšlené a věrohodné zelené myšlenky. Situace v různých zemích je ale různá, zelení mají silnou pozici v Německu, Nizozemí, Belgii, Rakousku nebo skandinávských zemích, rostou v Británii. Každopádně se jim ale dostává menší pozornosti než protisystémovým stranám jako AfD nebo UKIP nebo radikální levici typu Podemos, přestože volební výsledky, i se započítáním všech úrovní politiky, jsou někde jinde.

V Sýrii probíhá brutální válka, před kterou spousta lidí utíká. Ve svém projevu na zelenopirátské demonstraci ke konci války 8. května v Olomouci jste mimo jiné uvedl: „Naopak se zdá, že její krutost (války v Sýrii) dosahuje nové intenzity. Minulý čtvrtek zemřelo přes 30 lidí po leteckém útoku na uprchlický tábor v Sýrii nedaleko tureckých hranic. Tito lidé jsou uvězněni v syrském pekle, protože Turecko až na výjimky už žádné uprchlíky nepouští.“ Je to nejspíše důsledek dohody EU s Tureckem, jež příchod migrantů do Evropy přes Turecko značně omezila. Vy jste proti stavění plotů a možná i proti této dohodě. Ale bohužel ukončení války v Sýrii je v nedohlednu a do Evropy (ostatně i do Turecka) už přišlo migrantů hodně, loni přes milion. Kolik je jich schopna (a také ochotna) Evropa ještě přijmout? Jak tohle řešit?

Vloni ale do Evropy přicházeli i migranti odjinud než ze Sýrie. Pokud by existovaly legální a bezpečné cesty, jak požádat o azyl v Evropě, měli bychom migraci mnohem více pod kontrolou a pomoc by se dostala zejména těm, kteří prchají před válkou. Evropa je zcela jistě schopna pomoci ať už formou azylu, nebo doplňkové ochrany více lidem. Ochota je samozřejmě menší, a to zejména od těch zemí, které již výrazně pomohly. Nicméně pokud Turecko, na které jsme přenesli naše starosti s uprchlíky, nedovoluje na své území vstoupit válečným uprchlíkům ze Sýrie, jsme za to zodpovědní také.

U nás migranti nejsou, a ani se sem příliš nehrnou. Navíc postoj značné části veřejnosti i politické scény k nim je negativní. Ale oproti tomu ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory však tento nápad považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?

Některé firmy jsou na tom v současné době se sháněním zaměstnanců tak špatně, že přeplácejí a přetahují od konkurence i dělnické profese. Samozřejmě není možné povolit, aby zde někdo pracoval za nižší mzdy a tlačil tak na snižování mezd celkově, je naopak potřeba, aby se na integraci příchozích podílely i firmy, které z toho profitují. V Německu i v mnoha jiných zemích to funguje, u nás je bohužel celá procedura pracovní migrace neuvěřitelně pomalá a byrokratická, takže ani lidé, které si naše firmy vyhlédnou například na Ukrajině nebo v Rusku, nemají jednoduché se sem dostat. Musí mnoho měsíců čekat na pohovor na ambasádě a vyřízení dalších papírů. Pracovní migrace z východu je ale jen krátkodobé řešení – jak Ukrajina, tak Rusko mají výjimečně nízkou porodnost a v tuto chvíli jejich pracovní síla může vypomoci, dlouhodobě bude ale lidí v těchto národech také ubývat.

Jaká je role Ruska? Spekuluje se o finanční podpoře z této země pro evropské krajně pravicové síly typu Svobodných v Rakousku či Národní fronty ve Francii. Proč to Rusko dělá? Chce skrze migrační krizi a nárůst preferencí těchto stran Evropu oslabit?

O tom se nespekuluje, o tom jsou běžně dostupné důkazy, že Rusko tyto strany podporuje. Slabá Evropa je logicky v zájmu Ruska, lépe se pak prosazují ekonomické zájmy v rámci jednotlivých zemí – ať už přímo formou investic, nebo nepřímo formou nejrůznějších špionážních aktérů, které máme i v Česku.

S tím souvisí i závěrečná otázka. V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním? A jak vidíte sankce proti němu, splňují svůj účel? Není to spíše tak, že kdyby Rusko teoreticky padlo ekonomicky na kolena a čelilo rozvratu, že by to bylo i pro ostatní horší, než je současná situace?

Sankce jsou stále namístě, důvody, aby byly odvolány, nepominuly. Vyhrožování Švédsku nebo Rumunsku za jejich snahu řešit vlastní obranu jsou jen potvrzením toho, že tato opatření jsou namístě. Rusko se aktivně podílí na zabíjení lidí v Sýrii, bojuje na Ukrajině a porušuje lidská práva svých vlastních občanů. To všechno jsou věci, které světové společenství a EU nemohou přehlížet ze samotné podstaty, ale také pro zajištění vlastní bezpečnosti. Rozvrat Ruska ale není na pořadu dne.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ovčáček se dopálil při rozhovoru v televizi: Pražští novináři jsou úplně mimo. Pohrdají lidmi, kteří přijdou na náměstí za Zemanem. Zesměšňují jejich dotazy!

21:58 Ovčáček se dopálil při rozhovoru v televizi: Pražští novináři jsou úplně mimo. Pohrdají lidmi, kteří přijdou na náměstí za Zemanem. Zesměšňují jejich dotazy!

V pondělním pořadu Pražská kavárna přivítal moderátor a mediální analytik Petr Žantovský tiskového m…