"Výrok Miloše Zemana není úplně šťastný, myslím, že by neměl komentovat kroky České národní banky," prohlásil expert hned na úvod. "Prezident by se neměl plést do řemesla ČNB," pokračoval. Má za to, že zdrženlivější by měli být obecně všichni politici. Devizoví "hráči" totiž bedlivě sledují každý výrok osob, které mají nějaký vliv na rozhodování v dané zemi.
Slabší koruna by mohla zdražit potraviny
Následně vyjádřil názor, že mírná inflace či deflace by neměla být důvodem k zásahům ČNB. S mírnými výkyvy se prý trh vyrovná. Jasně také řekl, že z roku 2015 máme za sebou teprve pár týdnů, takže je předčasné tvrdit, že je česká koruna nejslabší měnou světa. V roce 2015 je ještě dost času na to, aby se to mohlo změnit. "Je to zajímavé z mediálního hlediska, ale já bych to nepřeceňoval. Pokud by to bylo za celý rok, tak už je to jiná věc," pokračoval.
Slabší koruna se podle Kovandy může projevit na zdražení potravin, ale na straně druhé může pomoci českým exportérům. Nelze vyloučit, že by koruna klesla až ke třiceti korunám za euro. Netroufne si však říci, jak pravděpodobné to je. Vsadil by si ale na to, že euro i koruna bude po celý rok oslabovat vůči dolaru.
Za poněkud zvláštní pak označil úvahu nejen českých bankéřů, že lidé začnou utrácet, pokud se bude zdražovat, a budou naopak sedět na penězích, pokud se zlevňuje. "Elektronika zlevňuje celá desetiletí, ale spotřeba televizorů se nijak nezasekla. Lidé je nakupují, i když vědí, že budou už za půl roku podstatně levnější," podotkl Kovanda.
Nešťastný výrok Andreje Babiše
Mezi vládou a ČNB podle ekonoma nedochází k nějakým výraznějším třenicím, a pokud už k nim dochází, nedostávají se na veřejnost. Jedinou třenicí z poslední doby byl výrok ministra financí Andreje Babiše (ANO), že se na účtech ČNB zbytečně válejí peníze.
Centrálním bankéřům pak vytkl, že se často drží jen některých myšlenek ekonomických škol a často přehlížejí myšlenky související. Uznal však také, že ekonomika je provázána s geopolitickou situací a nikdo nemůže chtít po ekonomech, aby předvídali rozhodnutí politiků. Připomněl, že po literárních vědcích nikdo nechce, aby předpovídali budoucnost. A ekonomie je také jen společenská věda. Přesto se po ní chce, aby předvídala, co se stane v budoucnosti.
České centrální bankéře ale také pochválil, prý se od časů intervence z listopadu 2013 zlepšili v komunikaci s veřejností, byť vzhledem ke svému povolání musí velmi a velmi vážit slova. Položil si ale také otázku, zda je správné, když inflační ekonomické cíle stanovuje úzká skupina lidí, byť jsou vzdělaní v oboru. Někteří ekonomové říkají, že by inflaci měl stanovovat trh, stejně jako určuje např. cenu rohlíků.
Síla eura a strach z Hitlera
Kovanda má také za to, že současná situace neukazuje, že by bylo dobré přijmout euro. Dnes totiž můžeme vidět řadu zemí, kterým se ekonomicky daří, aniž by euro měly. Jedním z příkladů může ostatně být i Česko. "Koruna vykazuje velmi vysokou stabilitu a investoři jí věří," zdůraznil expert. Všem lidem proto doporučuje nepanikařit.
A to i navzdory tomu, že Německo má vyrovnaný rozpočet, zatímco my ne. To je prý dáno tím, že Německo má vysokou produktivitu práce. "Německo po druhé světové válce prožilo svůj hospodářský zázrak... Oni mají v myslích to, že hyperinflace za Výmarské republiky dovedla k moci Adolfa Hitlera, a oni hodlají bránit zopakování něčeho takového."
Ekonomická zbraň proti Rusku a Islámskému státu
Ve druhé polovině pořadu došlo i na ekonomické sankce proti Rusku. "Já jsem od počátku spíše kritikem sankcí, protože nemůžete ekonomikou řešit politické problémy - a ten střet je geopolitický," pronesl host v pořadu. Dodal, že pád ruského rublu nesouvisí ani tak se sankcemi, jako spíš s pádem cen ropy. A pád cen ropy může do jisté míry být zbraní v geopolitickém boji "nejen proti Rusku, ale také Íránu či Islámskému státu".
Ekonomicky pak nelze obhajovat ani "pumpování" peněz do Ukrajiny či Řecka. V obou těchto případech jde o politická rozhodnutí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
