Dnes je velmi populární tvrdit, že sice vstupujete do politiky, nebo už jste v politice, ale v žádném případě nejste politik. Přeborníkem v těchto prohlášeních je ministr financí Andrej Babiš (ANO), který sice řídí státní kasu už čtvrtý rok, ale donekonečna opakuje, že není politik. Současně sedí jako poslanec ve Sněmovně, hlasuje o zákonech a přece znovu a znovu opakuje, že není politik.
Babiš ale není zdaleka jediným politikem, který o sobě tvrdí, že vlastně není politikem. Stačí se podívat na prezidentské kandidáty. Současný prezident Miloš Zeman prožil v politice mnoho a mnoho let a přesto se proti politikům rád vymezuje. Jeho první soupeř v souboji o Hrad Michal Horáček zdůrazňuje, že sice chce být prezidentem, což je nejvyšší politická funkce v zemi, ale zdůrazňuje, že není politikem. Úplně stejně se chová i další prezidentský kandidát Jiří Drahoš. I on říká, že chce stát v čele státu, ale není politik.
Ing. Miloš Zeman
Podle komentátora Lidových novin to ukazuje, v jakém „srabu“ politické strany jsou. Kdysi politické strany opravdu reprezentovaly statisíce voličů. Komunistická strana měl před pádem svého režimu v Česku přes milion členů. Dnes je nejsilnější stranou, resp. hnutím Babišovo ANO, které má jen pár tisíc členů. Je to v podstatě malý klub. Totéž platí i o ostatních politických stranách v Česku. A to je ten největší problém české politiky. Malé strany nedokážou vygenerovat silného prezidentského kandidáta.
„Tyto malinkaté kluby logicky a nutně negenerují osobnosti ani témata, nereprezentují společnost. Ono by vlastně vůbec nevadilo, kdyby partaje náhodou nepostavily kandidáta. Ale je to naopak: neexistence stranického prezidenta je důkazem, v jakém maléru strany jsou,“ uzavřel Kamberský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
