Zeman uvedl, že pro odškodnění nevidí žádný důvod, neboť rozhodnutí soudu neplatí retrospektivně. „Souhlasím s tím, že veřejné práce by neměly být prováděny ponižujícím způsobem, ale na druhé straně, veřejně prospěšné práce i veřejnou službu považuji za užitečnou formu jak lidem, kteří byli dočasně postaveni mimo pracovní proces, uchovat si základní pracovní návyky," obhajuje veřejnou službu, s níž v principu souhlasí.
Veřejná služba byla protiprávní
Opačný názor zastává Fischerová. „Občanům, kteří byli vyškrtnuti z evidence uchazečů o zaměstnání, by mělo být za ušlou dobu doplaceno zákonné pojištění, o které v důsledku vyškrtnutí z evidence přišli, a zároveň by jim měl být přiznán za celou tuto dobu příspěvek v nezaměstnanosti, jako kdyby v den vyškrtnutí z evidence do ní právě vstoupili," prohlásila pro server EuroZprávy.cz.
Lidem, kteří tuto povinnost museli absolvovat, by vyplatila minimálně 1,5 násobek minimální mzdy. Zdůraznila, že odškodnění je nezbytné, protože stát jednal protiprávně a „tyto nejchudší lidi uvedl do těžké ekonomické situace, případně dluhů."
Ing. Miloš Zeman
Ústavní soud zrušil veřejnou službu proto, že podle jeho rozhodnutí připomínala nucené práce. Lidé ji vykonávali bez nároku na odměnu či proplacení nákladů spojené s dopravou na místo výkonu služby. Ti, kteří na ni odmítli nastoupit, byli vyloučeni z evidence úřadů práce. Nezaměstnaní tak podle soudu na tom byli hůř než lidé odsouzení k veřejně prospěšným pracím.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
