Ve Žďáru loni v říjnu šestadvacetiletá psychicky nemocná Barbora Orlová zabila šestnáctiletého Petra Vejvodu a další lidi zranila. Vejvodu prezident ocení právě za to, že během útoku chránil svoji spolužačku. "Pokud jde o vyznamenané v tomto roce, zpravidla se to utajuje až do poslední chvíle. Ale já jsem ve svém projevu 28. října minulého roku už řekl dva případy, kde vyznamenání udělím. První bude Medaile Za hrdinství pro studenta, který byl ve Žďáru nad Sázavou zavražděn šílenou ženou, když bránil svoji spolužačku," řekl dnes Zeman na besedě se studenty v Chodově na Sokolovsku při své návštěvě Karlovarského kraje.
Útočnice ze Žďáru byla loni propuštěna z ústavní péče, přestože již v roce 2012 podobně zaútočila v Havířově. Zemana v té souvislosti zarazilo, že je něco takového možné. Stíhání Orlové bylo letos zastaveno, podle odborných posudků byla v době spáchání činu nepříčetná. Pro vyznamenání studenta se již dříve vyslovil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kriegelovi loni odmítli na Praze 2 udělit čestné občanství. Protože byl komunistou
"Druhý bude Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam pro Františka Kriegela, který byl jediný, kdo v roce 1968 v Moskvě odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly," uvedl prezident. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že Kriegel bude oceněn za statečnost.
Přitom loni v srpnu odmítli zastupitelé Prahy 2 udělit Františku Kriegelovi čestné občanství. Například zastupitel Dan Richter zvolený za uskupení Občané za spokojené bydlení označil Kriegela vzhledem k jeho komunistické minulosti za „řezníka, který má krev na rukou“.
Při hlasování o Kriegelovi bylo 7 zastupitelů pro jeho ocenění, 14 bylo proti, 6 se jich zdrželo, včetně starostky Jany Černochové z ODS. Ta upozornila, že se nemůže mluvit jen o tom, jak si Kriegel počínal v roce 1968, ale i o jeho předešlých činech.
„Kromě zásluh z let po roce 1968 měl i komunistickou minulost, podílel se na převratu 1948 a etablování komunismu u nás,“ napsala předtím ve svém blogu na iDNES.cz. „Kdyby František Kriegel a řada jiných aktivně nepomáhali Gottwaldovi a nelegitimizovali únorový převrat a dlouhé roky neprojevovali komunistickou loajalitu, došlo by skutečně v roce 1968 k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa? Možná ano, možná ne,“ uvedla Černochová.
Kriegel působil ve Španělsku v době, kdy tam zuřila občanská válka
Podle serveru iDNES.cz Kriegel během španělské občanské války působil jako lékař v republikánské armádě, po druhé světové válce byl tajemníkem krajského výboru KSČ v Praze a v únoru 1948 byl zástupcem velitele hlavního štábu Lidových milicí. Pak se stal náměstkem na ministerstvu zdravotnictví, ale v roce 1952 byl odvolán při antisemitských stalinských čistkách a stal se obvodním lékařem.
Po pěti letech byl rehabilitován, působil tři roky na Kubě a v šedesátých letech se stal členem ÚV KSČ a oporou reformního křídla strany, jehož pokus o obrodu režimu zatrhla vojenská intervence 21. srpna 1968. Když Kriegel nepodepsal v Moskvě na rozdíl od Alexandra Dubčeka a ostatních souhlas s okupací, přišel o všechny funkce. Byl signatářem Charty 77, zemřel v roce 1979.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
