Pietní akt v muzeu genocidy byl zcela prvním oficiálním bodem programu českého prezidenta v Arménii. Miloš Zeman v muzeu položil věnec a poklonil se památce zhruba 1,5 milionu Arménů, kteří se stali obětí Osmanské říše v letech 1915–1918.
Právě slovo genocida bude zřejmě i předmětěm dalších jednání české hlavy státu s arménskými státními představiteli. Miloš Zeman totiž hodlá prosadit, aby i Česká republika tento masakr oficiálně uznala jako genocidu. Nedávno tak učinilo Německo a Turci v reakci na to z Berlína odvolali svého velvyslance.
O genocidě bude hovořit prezident Zeman i v Jerevanu. Nedávno to více příblížil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kdy připomněl, že masakr označil za genocidu už v roce 2014 při návštěvě prezidenta Sarkisjana v Praze a nyní to hodlá zopakovat.
„Ale je potřeba učinit i další krok a já po jednání v Arménii chci vyzvat i českou vládu, respektive český Parlament, aby následoval příklad německého Spolkového sněmu. Ale nejenom Německa a nejenom Francie, kde už toto uznání genocidy dokonce vyhlásili zákonem, ale například i Ruska, Polska, Slovenska, Itálie a dalších zemí, protože si myslím, že v této oblasti poněkud zaostáváme,“ sdělil před necelým týdnem prezident republiky pro PL.
Prezident Zeman u památníku obětí genocidy
V muzeu genocidy v Jerevanu rovněž Miloš Zeman zasadil památný strom, který připomíná jeho návštěvu. U památníku se nachází celý „les“ modrých smrků, které zde zasadili světoví státníci. Nachází se tam i strom s pamětní cedulkou od dřívějšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga nebo exministra obrany Martina Bartáka.
Hned vedle „Zemanova stromu“ roste strom od rakouského prezidenta Heinze Fischera. Nicméně právě na pamětní tabulce zmiňující současného českého prezidenta se nachází slovo genocida. Velká část dalších politiků tento termín nepoužila.
Po jednání s arménským prezidentem v jeho paláci čeká Miloše Zemana ve středu vystoupení na česko-arménském podnikatelském fóru, návštěva parlamentu nebo vyhlídkové kavárny, kde plánuje pohovořit s českými novináři, kteří ho na cestě doprovází.
Jerevan, hlavní město Arménie, kde žije zhruba stejný počet obyvatel jako v Praze, je prakticky celý ozdoben českými a arménskými vlajkami. Jsou nejen na sloupech, ale v desítkách také na kruhových objezdech nebo na mostech.
Na setkání s prezidentem Arménie pak prezident Zeman v neformálním hovoru poznamenal, že po jeho návštěvě a výzvě k uznání genocidy možná turecký velvyslanec v Praze na protest opustí Českou republiku. Stalo se tak pouhých několik hodin poté, co mu advokátka Klára Samková na demonstraci přímo pod okny ambasády vzkázala: „Proklínám vás! Proklínám vás! Proklínám vás.“
Hymna České republiky a Arménie:
Na společné tiskové konferenci obou prezidentů pak arménský prezident uvedl, že Miloš Zeman sdílí jeho názor v otázce Náhorního Karabachu. Prezident Sarkisjan uvedl, že Miloš Zeman nabídl zprostředkování společného setkání k otázce tohoto sporného území. V Praze by tak prý mohlo dojít ke konferenci arménského prezidenta s jeho ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Aliyevem.
Prezident Zeman na tiskové konfrenci zopakoval svá slova, že na Arménech byla v roce 1915 spáchána genocida, kterou odsuzuje. „V případě vítězství nacistického Německa by byl i můj národ odsouzen k podobné genocidě,“ uvedl prezident Zeman. Připomněl, že ji odsoudilo už deset členů EU, dále třeba Rusko, Kanada nebo Švýcarsko. „Nestačí však opakovat předchozí prohlášení. Proto budu doporučovat předsedovi českého Parlamentu, aby po vzoru německého parlamentu přijal podobné prohlášení i český Parlament,“ dodal.
Pokud jde o spory s Ázerbájdžánem, prezident Zeman připomněl, že tuto zemi již v minulosti navštívil a s jejím prezidentem hovořil. Konflikt o sporné území by podle něj neměl kazit sousedské vztahy. „Připomněl jsem oběma prezidentům zkušenost Francie a jejích válek s Německem s mnoha a mnoha oběťmi. Nakonec pánové de Gaulle a Adenauer dosáhli usmíření. A já jsem přesvědčen, že prezidenti Sarkisjan a Aliyev jsou natolik výrazné osobnosti, že mohou sehrát podobnou roli,“ dodal.
Právě proto prý pozval oba prezidenty, aby se sešli na neutrálním místě. Připomněl, že obdobná setkání se v Praze konala v letech 2002–2005.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
