Lékař Marek Hilšer (*1976) svůj boj o prezidentskou kandidaturu nevzdává. Chybí mu sice ještě asi 43 tisíc podpisů, ale lékař věří, že i tak může tuto hranici pokořit a stát se oficiálním občanským kandidátem. V rozhovoru pro server Forum24.cz Hilšer ocenil pomoc, kterou prezidentský kandidát Michal Horáček nabídl jak Hilšerovi, tak Jiřímu Drahošovi. Na jeho stáncích budou moct lidé podepisovat i petice pro další dva zmíněné kandidáty.
Proč by ale lidé měli volit právě Hilšera? Především proto, že drtivou většinu života prožil po roce 1989, přičemž se ale nepodílel na tom, jak se česká politika utvářela v 90. letech minulého století. Z pohledu politiky představuje nepopsaný list. A v této pozici se může pokusit napravit situaci, se kterou nesouhlasí, to jest s obratem naší země k Rusku a Číně a s postupující oligarchizací České republiky.
„Já jsem nejmladším kandidátem. Nechci říkat, že mládí nebo stáří samo o sobě přináší kvalitu. ... Když přijde mladý člověk, není namočen v tom, co tady bylo a má mnohem víc energie dlouhodobější vize uplatňovat. A také má mnohem víc času je naplňovat. Když přijde do té funkce někdo, kdo hluboce překračuje důchodový věk, tak už mu na uplatňování vizí tolik času nebývá. Pan Drahoš je slušný člověk a určitým způsobem si ho vážím, ale myslím, že bude představitelem politických stran. Někdo to velmi trefně pojmenoval. Když je u nás politika zoufalá, tak sáhne buď do Národního divadla, nebo do Akademie věd. Já tam určité spojení s politikou vidím,“ tvrdí Hilšer.
Do své kampaně prý Hilšer zatím investoval asi 120 tisíc korun. Jde o drobné dary občanů. Žádná z firem zatím Hilšera nepodpořila, byť mu třeba teď jedna společnost ze Zlína nabídla, že mu pomůže natočit krátké video pro kampaň. Zdarma.
V druhé polovině rozhovoru se Hilšer pustil do prezidenta Zemana. Ten prý na jednu stranu udělal chytrý tah, když se odmítl účastnit jakýchkoli debat, ale současně tím vlastně ukázal, že pohrdá voliči. „Z jeho strany je to chytrý tah. On se nechce vystavovat konfrontaci s ostatními kandidáty a nechce se vystavovat konfrontaci s fakty. Je to nerespektování voličů a nerespektování demokratických principů. Politik v demokracii by měl veřejně vystupovat a veřejně se konfrontovat se svými oponenty. A to on dělat nechce. Asi na to ani nemá fyzické síly, jak je vidět. Také to vypovídá o tom, že na tu funkci už fyzicky nemá,“ shrnuje lékař.
Ing. Miloš Zeman
A kdo je pro Hilšera vzorem? Z žijících politiků prý např. poslanec Jan Farmský, dlouholetý starosta města Semily. Vzhlíží prý také k T. G. Masarykovi. Ze zahraničních státníků je prý pro něj určitou inspirací nový francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Nechci říct, že by byl nějakým vzorem pro mě Emmanuel Macron, ale vidím v něm určitou paralelu, kdy Francouzi toužili po změně. Vybrali si pozitivní změnu oproti třeba Marine Le Penové. Vsadili na někoho, kdo nabízí pozitivní program. Macronovi se podařil husarský kousek. Nejenže zvítězil v prezidentských volbách, ale získal drtivou podporu i v parlamentních. Určitým vzorem otevřenosti pro mě byl i Kennedy. To byl také případ mladého politika, který uspěl. Bohužel neměl moc času, aby své vize realizoval,“ prozrazuje Hilšer.
Jako prezident by chtěl Hilšer upozorňovat třeba na situaci v českém zdravotnictví, které prý představuje „tikající bombu“. Kvůli nedostatku sester. Chtěl by také otevírat téma školství a jiná témata, která by považoval za důležitá. Prezident může otevírat témata a měl by to dělat.
Nakonec přidal Hilšer pár slov i k migrační krizi. Největší krize roku 2015 prý už odezněla. Kvóty na uprchlíky má za nefunkční, ale současně má za to, že by EU měla uprchlíkům pomáhat. Jak si to tedy představuje? Evropa by měla hrát větší roli v zahraniční politice a pomáhat lidem doma, aby neodcházeli ze své vlasti. Hilšer o odchodu z vlasti ví své. V roce 1989 emigrovala jeho rodina do Španělska.
„Pro mě zkušenost emigrace byla velmi zajímavá. Kromě jiného jsem poznal, že doma je nejlépe. A to trochu vidím i v migrační krizi. Měli bychom pomáhat migrantům v místech, kde jsou doma, nebo blízko domovu. Podle mě je pro ně velice těžké, a já jsem to také zažil, se adaptovat v zemi s úplně jinou kulturou. Evropa by se měla více podílet na světové zahraniční politice. Aby vůbec nevznikaly konflikty v zemích, kde vznikají. Tím pádem by ti lidé neměli tolik důvodů odcházet do zahraničí,“ říká Hilšer.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
