Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
„Ta změna se zavedla již před pár lety, a to proto, že dorůstají populačně slabé ročníky. Navíc nemůžeme někomu upírat právo bránit vlast na základě pohlaví,“ řekl HN Pavel Ťulák z generálního štábu, který má přípravu branných zákonů na starosti. HN uvádí, že Česko patří přitom mezi naprosté rarity – v Evropě má možnost odvodů pro obě pohlaví zavedenou jen Norsko a ve světě ještě třeba Izrael, Čad, Kuba či Severní Korea.
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, zda podporují brannou povinnost pro ženy. Velká část politiků si ale myslí, že to je nesmysl. Někteří ale říkají, že když se prosazuje genderová rovnost žen, tak ať to tak je.
To jste asi netušili. Branná povinnost pro ženy je v zákoně!
Obecně ne příliš známou zvláštností ale je, že i když ženy v minulosti na vojnu či vojenská cvičení a k odvodům nechodily, tak v branném zákonu ČR je branná povinnost zakotvena pro všechny občany ČR. Tedy i pro ženy!
„Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen `občan`) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen `ozbrojené síly`); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem,“ píše se v nyní platném zákoně.
„Novela branného zákona číslo 585/2004 nepřináší v této oblasti žádnou změnu, neboť již nyní je v zákoně uvedeno, že se branná povinnost vztahuje na všechny občany – až na výjimky – ve věku 18 až šedesát let, tedy i na ženy,“ upozorňuje poslankyně ODS Jana Černochová.
„A já to podporuji, protože i ženy jako rovnoprávné občanky mají mít možnost se v případě potřeby připojit k obraně svého státu, a pokud se podíváte do minulosti, často se tak i dělo,“ dodala Černochová.
Mgr. Jana Černochová
Genderové vyvážení
„Brannou povinnost pro ženy určitě nepodporuji. To bude jednodušší, když premiér omezí některá hloupá vyjádření na adresu spojenců a ženy mohou klidně zůstat v případě války doma,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Potřeba určité branné připravenosti obyvatelstva k určité diskusi je. Není to nic neobvyklého mnoha nejvyspělejších zemích a jsou různé formy. Jde například o to mít k dispozici zálohu vycvičených lidí, kteří budou schopni ihned zasahovat v krizových situacích. Zároveň by se mladí lidé aspoň načas vytrhli a naučili nějaké praktické dovednosti a také se trochu osamostatnili. Nepochybně by to pomohlo i pracovnímu trhu. Jednak by část mladých lidí aspoň na čas měla práci, získá praxi a dovednosti. Mohli by si například udělat řidičské průkazy na nejrůznější vozidla a stroje a podobně. Samozřejmě bychom tím také zvýšili fyzickou zdatnost mladých, která rok od roku upadá. A v této logice je k diskusi, zda tuto službu zavést pro všechny, tedy i pro ženy, nebo jen pro muže. Faktem je, že ženy jsou důležité, mají jiné schopnosti, které by byly v aktivních zálohách třeba,“ myslí si předseda Úsvitu Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Nevím, jak vážně to brát – jednoduchý návrat k branné povinnosti – jedno jestli i žen – asi není možný. Chybí plošné kapacity na masový výcvik a ani politická podpora financovat takové armády není zřejmá. Zrušení prezenční služby je obtížné zvrátit a i charakter armády se už změnil. V profesionální armádě mají ženy své místo a není proč je diskriminovat,“ myslí si místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Již dnes jsou ženy v Armádě České republiky, kde si plní své povinnosti na výtečnou. Připomínám, že každý zákon přijímaný v naší zemi musí být genderově vyvážený. Týká se to i branného zákona. Nicméně prováděcí předpisy k tomuto zákonu přihlédnou k rozdílům mezi muži a ženami s cílem omezit nebezpečí v případě nasazení žen,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
„Odvádět ženy do armády je z mého pohledu další absurdita současného ministra obrany. Nemá to tradici ani v České republice, ani v Československu a ani bezpečnostní situace to nevyžaduje. Daleko důležitější je otevřít diskuzi o náplni branné povinnosti pro muže, která již nyní existuje, ale bez základního výcviku. Výcvik by zaručil bojeschopnost. Účast žen v armádě je pro splnění podmínek možná a nevyžaduje jejich brannou povinnost,“ říká místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
MUDr. Přemysl Sobotka
Ženy mají rodit děti, ne zabíjet lidi!
„Ženy mají rodit děti, ne zabíjet lidi! Takovou kravinu, takovou hloupost asi okoukali v Severní Koreji. Zrušili jsme základní vojenskou službu pro chlapy, a pak poženeme do uniforem ženy? Kolikaleté? Kdo se bude starat o jejich děti? Je to další příklad toho, jakou hloupostí, ne-li trestným činem, bylo vše funkční z minulosti zrušit. Jaké lidi mdlého rozumu jsme si k moci vycinkali slavným sametovým převratem,“ řekl senátor Severočechů Jaroslav Doubrava.
„To je nesmysl. Ženy, které chtějí na vojnu, mohou jít profesionální cestou,“ sdělil poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
„Určitě to nepodporuji,“ informoval poslanec Úsvitu Karel Fiedler. A stejně reagoval i místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Psali jsme:
Na první pohled se to jeví jako pitomost
„Mám pocit, že příliš horké dny v tomto týdnu měly zřejmě vliv na míru a vkusnost humoru našich úředníků z Ministerstva obrany. Tento návrh proto považuji za hloupý a špatný vtip. Nejsme rozhodně v situaci, kdy by bylo nutné vyžadovat brannou povinnost žen. To nemůže navrhovat člověk, který má v pořádku všechny smysly. Proto v tomto případě rovné příležitosti žen rozhodně nepodporuji, protože by to bylo skutečně hloupé,“ říká poslanec ČSSD Richard Dolejš.
Podle senátora Pavla Lebedy ale ženy mají v moderní armádě mnohá uplatnění a nahradí plnohodnotně muže a jsou mnohdy i vhodnější. „Ale branná povinnost neodpovídá stupni případné potřeby i ohrožení, ba ani tradici. Proto ji nepodporuji,“ dodal Lebeda.
„Po tomto návrhu volala řada žen, které jsou velmi sportovně založeny. Moc mě to netěší, ale zkušenosti z armád jiných dávají odpověď, že je to možné,“ reagoval poslanec ANO Vlastimil Vozka.
„Všichni musíme být připraveni hájit svou vlast v případě ohrožení,“ říká místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Velmi pozorně si přečtu zdůvodnění. Na první pohled se mi to jeví jako pitomost,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Chceme být rovnoprávné, tak proč ne?
„Chceme být rovnoprávné, tak proč ne?“ reagovala poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová.
„Chtějí rovnost a stejné zacházení, mají je mít,“ reagoval poslanec TOP 09 Daniel Korte.
„Ano, ať to tak je. EU nakonec podporuje větší zastoupení žen,“ smál se senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Ženy máme hýčkat a milovat. Ne posílat do války, pokud ovšem samy nechtějí. Podle mého je to pitomost,“ míní poslanec ČSSD Milan Urban.
„Jsem konzervativní člověk i konzervativní politik, proto bych brannou povinnost žen, která by byla spojena s nasazením do bojových operací, nikdy nepodpořil,“ uvedl senátor ODS Milan Pešák.
„Osobně s tím nesouhlasím,“ reagovala poslankyně Úsvitu Jana Hnyková.
Psali jsme:
Příklad Izraele
„V Izraeli ji mají a určitě to přispívá i ke zdraví populace a funkčnosti státu a snižuje náklady na zdravotní péči. Situace nejen ve světě, ale i v Evropě, začíná být vážná a nebezpečná. Česká republika potřebuje silnou pomoc například i při katastrofách, takže debaty o armádě jsou na místě. Proto se domnívám, že by se mohlo téma branné povinnosti znovu otevřít. S tím ale i téma rovnoprávnosti žen ve smyslu, že nebudou osvobozeny nebo že nebudou zakázané profese pro ženy. Jinými slovy, že pokud žena bude chtít vykonávat mužskou práci, tak by měla mít možnost. Příkladem je zdravotnický záchranář. A branná povinnost žen s tím také souvisí, protože v Izraeli díky tomu jsou všichni vlastně i trvalými záchranáři, což lze opět využít například při katastrofách,“ uvedl senátor Zdeněk Schwarz.
„Nutno ale současně s tím otevřít náplň branné povinnosti, kde budu požadovat jiný systém a způsob, než známe, tedy aby povolaní docházeli do vojenské profese jako do zaměstnání, bydleli doma a tím výrazně snížili náklady a omezili negativa, jako je šikana a ostatní problémy – odloučení od rodiny, špatná životospráva, ztráta času pobytem v kasárnách, když není výcvik a tak dále,“ dodal Schwarz.
„Pro takovéto opatření není žádný důvod,“ myslí si poslankyně KSČM Soňa Marková.
„Mou podporu branná povinnost žen nemá,“ reagoval poslanec ČSSD Václav Klučka.
„Je fakt, že dnešní ženy se emancipují rychle, nicméně brannou povinnost u žen neschvaluji,“ říká senátor Jozef Regec.
„Neznám konkrétní podobu zákona, ale přijde mi to jako nesmyslný návrat myšlení o padesát let zpátky,“ odpověděl poslanec ODS Petr Bendl.
Odvody by se dotkly občanů některého ročníku mezi osmnáctým a třicátým rokem života
Zákon počítá s tím, že by vláda rozhodla, že kvůli blížící se vojenské hrozbě zavádí odvody – tisíce mladých lidí – bez ohledu na pohlaví – by zamířily před odvodové komise, které by pak zhodnotily, zda jsou schopni služby v armádě. „Odvody by se pravděpodobně dotkly občanů některého ročníku mezi osmnáctým a třicátým rokem života,“ uvedl Ťulák.
V další fázi by pak kabinet pro odvedence mohl nařídit povinné vojenské cvičení, které by trvalo minimálně tři měsíce. Podle něho by však nemuselo jít o plošný povolávací rozkaz – možností také je, že si armáda vezme například jen chemiky, zdravotníky, stavebníky nebo IT specialisty.
Armáda sice může povolat muže i dnes, ovšem teprve poté, co Parlament vyhlásí stav ohrožení státu. Nečekaně rychlé zhoršení situace na Ukrajině však ukázalo, že takové řešení může být příliš pomalé. „Pokud bychom dnes potřebovali povolat lidi do armády, tak první odvedenec by podle našich odhadů dorazil nejdříve za 72 dní,“ řekl Ťulák.
Návrh podle HN prozatím nepočítá s tím, že by zaměstnavatelé měli za své odvedence nárok na finanční kompenzaci. Naproti tomu mladým lidem by za vyhýbání se odvodu hrozily až tři roky vězení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
