V průběhu letošního roku narostl především počet žhářských útoků namířených proti uprchlickým centrům a také soukromým domům a bytům, které uprchlíci obývají. V prvních čtyřech měsících docházelo k jednomu až třem takto klasifikovaných trestných činů, ale v říjnu to bylo dokonce již dvacet žhářských útoků. Téměř polovina z celkových 93 žhářských útoků byla namířena proti budovám, kde již žijí lidé. Zraněno při nich bylo 104 lidí. Je proto poněkud překvapivé, že doposud soudy udělily trest jen čtyřem pachatelům a osm soudních líčení právě nyní probíhá. Celkem se tedy před soudem objevilo pouhých pět procent případů, což je vzhledem k úspěšnosti německé justice a policie neobvykle nízké číslo.
Policie byla schopna identifikovat podezřelého jen ve čtvrtině případů, dalších jedenáct procent případů bylo přes podezření nakonec odloženo a již se na nich nepracuje. Podle internetového serveru The Local má jinak německá police v případě vyřešení žhářských útoků mnohem vyšší úspěšnost. V polovině „běžných“ žhářských útoků totiž policie dokáže dostat pachatele před soud. Z analýzy Die Zeit rovněž vyplývá, že nejvíce žhářských útoků namířených proti přistěhovalcům se odehrálo ve spolkové zemi Sasko. A to jak v absolutních číslech, tak i v poměru k počtu obyvatel. Vyšší úspěšnost vyřešení případů potom mají policisté ze západní části Německa než jejich kolegové z východu Německa.
Vláda si však patrně začíná uvědomovat, že v nebezpečí nejsou jen samotní uprchlíci, ale mnohdy samotní Němci. Proto dnes ministr vnitra Thomas de Maizière oznámil, že budou opětně zavedeny osobní pohovory i pro všechny žadatele o azyl ze Sýrie, kteří byli tohoto procesu v posledních šesti měsících ušetřeni. „Považoval jsem za nutné tuto praxi opět zavést pro všechny žadatele o azyl. Zavedení přísnějších kontrol je zapotřebí z bezpečnostních důvodů a také proto, abychom přesně zjistili identitu každého Syřana a nikdo se za něj nemohl vydávat.“ Po setkání s šestnácti ministry vnitra ze spolkových zemí také Maizière řekl, že úřady pošlou zpět do jejich země většinu uprchlíků z Afghánistánu.
Berlín a Kábul také dle jeho slov posílily spolupráci v oblasti boje proti obchodníkům s lidmi. Kancléřka Angela Merkelová mezitím na setkání s regionálními premiéry uvedla, že vláda uvažuje o zavedení průkazů totožnosti pro všechny migranty. Zpřísnění azylového procesu obecně vítá většina Němců, ale například nevládní organizace Pro Asyl toto rozhodnutí kritizuje. Poukazuje na to, že zpřísnění vstupních kritérií zpomalí celý azylový proces o několik měsíců. Stejně tak se šéfovi Pro Asyl Günteru Burkhardtovi nezamlouvá, že by měli být posíláni zpět uprchlíci z Afghánistánu. „Je nezodpovědné posílat tyto lidi zpět do válkou rozervaného Afghánistánu, kde nelze žádnou oblast považovat za bezpečnou. Považuji to za hazard s lidskými životy.“
autor: pro