Žhavé téma postižených dětí: Zeman, jeho mluvčí, expertka ODS a Václav Krása. Čtěte

Anketa

Jste pro přijetí uprchlíků ze Sýrie?

Ano. Jakékoliv víry, ale jen několik desítek

Jsem pro přijetí pouze křesťanských uprchlíků

89%

hlasovalo: 31181 lidí

Během své návštěvy Pardubického kraje se prezident Miloš Zeman při zastávce v rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí vyjádřil k zařazování handicapovaných dětí do běžných škol. "Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity,“ prohlásil prezident s tím, že obě skupiny dětí jsou podle prezidenta nešťastné, když mají pobývat jedna vedle druhé. Za tento výrok ale sklízí ostrou kritiku ze strany odborné i laické veřejnosti.

"Domnívám se, že hlava státu nemůže jednoznačně takový výrok pronést, pokud jen trošku něco o té problematice ví. Pan prezident ukázal, že má velmi špatné poradce, když neví nic o začleňování dětí se zdravotním postižením do škol,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalá poslankyně ODS Lenka Kohoutová, která se dlouhodobě zabývá problematikou uplatnění zdravotně postižených osob ve společnosti a založila i Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Štěstí, že už nejsou zdravotně postižení za zdí, jako byli do roku 1989

Sama naopak považuje za přínosné, aby děti, které jsou sice tělesně postiženy, ale jsou po léčbách a potřebují jen speciální dohled, byly začleněny do běžných škol. "To je rozhodně správně. Máme se snažit, abychom dopřáli maximální vzdělání každému dítěti, které se pak následně může začlenit do pracovního života. Myslím si, že slova pana prezidenta jsou nesmírně nešťastná, a domnívám se, že by byly velkým krokem zpátky. Děti za zdí a vůbec lidi se zdravotním postižením za zdí jsme měli před rokem 1989. Štěstí, že už je tam nemáme,“ tvrdí Lenka Kohoutová.

S lidmi se zdravotním postižením pracuje spoustu let a po celou tu dobu se snaží, aby děti odmala poznávaly, že jsme rozdílní a aby se zdravé děti snažily chránit slabší. „To, že rozdělíme skupinu zdravých a handicapovaných dětí, znamená, že je nebudeme pro budoucnost učit, že se má pomáhat slabším, že nezáleží na tom, jestli je dítě na vozíčku nebo trpí epileptickými záchvaty, ale že záleží na tom, jaké to dítě je,“ upozorňuje exposlankyně na pozitivní přínos společné výuky pro výchovu dětí.

Spolužák na vozíčku může být stejně dobrý kamarád jako kterýkoli jiný

Ani pro handicapované děti by nemělo být neštěstím, že jsou ve stejné třídě se zdravými spolužáky. "Pokud je budeme vychovávat v tom, že z toho mají mít mindrák, tak pak to tak bude. Ale pokud se budeme snažit děti vyrovnávat a učit je, že mít spolužáka na vozíčku není žádná ostuda, že může být stejně dobrý kamarád jako ostatní, že s nimi sice nebude dělat některé věci, ale některé určitě ano, tak pak se domnívám, že to není žádný problém,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Lenka Kohoutová.

Lenka Kohoutová

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením upozorňuje, že to se samozřejmě netýká dětí, které vzhledem ke svému zdravotnímu zatížení potřebují chodit do speciálních škol, tedy dětí, které se učí Braillovu písmu, znakové řeči nebo které musí mít přizpůsobenu výuku v rehabilitačních zařízeních. "Bavím se o dětech, které jsou jednoznačně vhodné pro výuku v běžné škole,“ poznamenává exposlankyně.

Pro zdravé děti nepředstavuje společné prostředí žádný problém

Proto zdůrazňuje, že nelze házet do jednoho pytle děti, které se nemohou vzdělávat běžným způsobem a ostatní děti by brzdily, s těmi, které jsou jednoznačně vzdělavatelné a potřebují jen specifickou péči. "Stejně tak je dobré mít vyrovnávací třídy v běžných školách, kam můžou chodit děti například s Aspergerovým syndromem nebo děti s autismem, které se mohou vzdělávat v běžných školách. Opravdu není možné, abychom si mysleli, že tyto děti jsou nevzdělavatelné, nebo že představují problém pro děti zdravé. Tomu tak není,“ upozorňuje Lenka Kohoutová.

A připomíná své zkušenosti z práce ve správní radě nadačního fondu. "Pracuji s kolegy se zdravotním postižením a mám pocit, že jsou často lepšími zaměstnanci než někteří zdraví. Nekoukejme se pořád na lidi se zdravotním postižením, že jsou jiní. To si můžeme říkat, že někdo je tlustý a někdo je tenký a že je také jiný. Myslím, že pan prezident tuhle problematiku nezná tak jako mnoho dalších politiků, a proto je pro něj velmi laciné o tom mluvit. Ale čekám, že by ten jeho výrok měli odsoudit především lidé se zdravotním postižením, ne já,“ domnívá se Lenka Kohoutová.

V debatě převážil názor, že každému dítěti je nejlépe "mezi svými“

Na kritiku, kterou vyjádření o zařazování handicapovaných dětí do běžných škol vyvolalo, prezident zareagoval a jeho mluvčí odpověď hlavy státu zprostředkoval. "Pan prezident vyjádřil svůj názor, který se týká debaty o inkluzi ve školství. Tento názor vychází z rozhovoru, které vede v rámci krajských cest se zástupci veřejnosti i lidí ve školství a rád bych upozornil například na kampaň 'Česko mluví o vzdělávání‘, jejímž výsledkem bylo následující: V debatě o inkluzi na selekci v našich školách převážil názor, že každému dítěti je nejlépe 'mezi svými‘,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz mluvčí Jiří Ovčáček.

Ing. Miloš Zeman

BPP
První přímo zvolený prezident ČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Prezident se prý pouze zapojil do této debaty, což je legitimní postoj. Naopak za skandální lze podle mluvčího považovat následnou reakci Kláry Laurenčíkové, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, která nepřipouští debatu na toto téma a de facto se snaží zakázat odlišný názor. "Pan prezident se zapojil do této debaty a já zcela odmítám výroky některých zastánců inkluze, kteří obviňují pana prezidenta z rozdělování společnosti. Pan prezident vyjádřil názor, tak jako celá řada lidí, kteří pracují ve školství, a jako celá řada rodičů,“ pokračuje Jiří Ovčáček.

Zavedení inkluzivního vzdělávání berou někteří rodiče jako omezení

Odkazuje také na některé závěry z diskuze "Česko mluví o vzdělávání“, které se objevily na serveru ceskaskola.cz. Například ten, že bychom k inkluzivní škole měli dospět přirozenou cestou větší podpory základních škol, které postupně budou naplňovat ty funkce, jež dnes plní praktické a speciální školy. "A také to, že zavedení inkluzivního vzdělávání vnímá podstatná část rodičů jako omezení svého práva na svobodnou volbu školy. Rovněž to, že současný model vzdělávání různě nadaných dětí v různých typech školy je většinově vnímán jako správný a měl by zůstat zachován, protože vyhovuje dětem i jejich rodičům,“ dodává prezidentův mluvčí.

"Problém trochu vidím v tom, že pan prezident Zeman se nemůže vyjadřovat jako občan. Je prezident a každé jeho vyjádření je široce komentováno, takže je logické, že je komentováno i to vyjádření k inkluzivnímu vzdělávání,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz na vysvětlení z Hradu Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, a upozorňuje, že inkluzivní vzdělávání je součástí základních mezinárodních dokumentů, jako je Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, evropské normy či české zákony, které se týkají vzdělávání.

NRZP podporuje co největší počet žáků na normálních školách

Souhlasí ale s názorem, že musí jít o postupný proces. "Také víme, že speciální školy budou i do budoucna, a nelze říci, že zaniknou. Ale na druhou stranu jsme dvacet pět let po změně politického systému a pořád tady máme poměrně velké procento dětí, které nejsou vzdělávány v normálních školách, a přitom by to bylo možné. Naráží to na bariéry jak lidské, tak i fyzické, to znamená, že existují překážky v podobě schodů, že rodiče musí s dětmi dojíždět daleko. Myslím si, že odstranění takových potíží by mělo být dnes už samozřejmostí,“ podotýká Václav Krása.

Samotné vyjádření prezidenta vnímá NRZP ČR jako nešťastné a nesouhlasí s ním. "Chceme pana prezidenta oslovit a rádi bychom se s ním setkali. Už jsme ho o to jednou požádali, ale nereagoval, což si myslím, že není úplně dobře. Možná bychom si mohli tyto věci vysvětlit. Náš pohled na to je odborný, uměřený, ale na druhé straně jednoznačně preferujeme inkluzivní vzdělávání. Každopádně Národní rada osob se zdravotním postižením podporuje, aby co největší počet žáků a studentů studoval na normálních školách a v normálních podmínkách. I když víme, že je to někdy obtížné, a nelze říct, že sto procent žáků se bude učit v normálních školách, to je samozřejmé,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Václav Krása.