Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
„Nedávno vyšla zajímavá kniha Náměsíčníci, která popisuje, jak se v roce 1914 Evropa ocitla uprostřed krvavého válečného konfliktu. Kniha přináší velmi výstižný popis tehdejší situace, kdy evropské vlády kvůli sérii nedorozumění rozpoutaly válku, kterou přitom žádná z nich nechtěla. Tehdejší předválečná situace se sice úplně nepodobá té, které čelíme dnes v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, přesto zde vidím společné prvky," píše na úvod Brenton.
„Pokud my na Západě chceme úspěšně vyřešit stávající konflikt, měli bychom se vcítit do myšlení Rusů a snažit se tak pochopit jejich pohled na svět. Na rozdíl od mnohých komentátorů si já osobně nemyslím, že máme co dočinění s probuzeným agresivním medvědem. Na Rusko je třeba se spíš dívat jako na zraněné zvíře, které bylo zahnáno do kouta," je přesvědčen Brenton.
„Podle ruského pohledu na věc se Západ snaží od pádu komunismu v zemi v roce 1991 Rusko pokořit a ponížit. Hned dvanáct bývalých komunistických států, z nichž některé bezprostředně s Ruskem sousedí, se stalo součástí nepřátelské aliance NATO. Zatímco státy udržující s Ruskem přátelské vztahy (Srbsko, Irák, Sýrie) se postupně ocitly v hledáčku západních vojenských stratégů. První z nich byl nakonec rozvrácen přímým vojenským úderem. Ruské menšině v Lotyšsku a Estonsku jsou upírána základní občanská práva a Západ dělá, že to nevidí. Když Gruzie s tichou podporou svých amerických přátel zahájila v roce 2008 válku s Ruskem, za hlavního viníka bylo označeno opět Rusko," zmiňuje Brenton.
Naposledy se podle Brentona zdálo, že Rusko pohltí celou Ukrajinu. Tedy zemi, kterou vždy považovalo za svoji součást. „Vzhledem k tomu, že jej s Ukrajinou spojuje mnohasetletá historie a společné náboženství. Pro lepší pochopení britských čtenářů bych snad mohl přirovnat Rusko k Velké Británii a Ukrajinu ke Skotsku. Asi takový vztah panuje mezi oběma zeměmi. Rovněž Britové vnímají Skotsko jakou součást své země. Rusko nakonec anektovalo Krym a na Ukrajinu nezaútočilo. Pouze podporuje separatisty, což je asi jediný způsob, jak zamezit členství Ukrajiny v NATO a zároveň ochránit rusky mluvící populaci v zemi svého souseda," přibližuje Brenton svůj pohled na situaci.
Zavedení sankcí Západem může podle mínění Brentona vše jen zhoršit. „Ruský prezident Vladimir Putin se totiž na konflikt s Ukrajinou nedívá z ekonomického pohledu, ale z pohledu národní bezpečnosti. Pokud Západ do svých struktur začlení Ukrajinu, co přijde příště? Čečensko či Kalinigrad? Sankce navíc pouze posílí oblibu Putina mezi obyčejnými lidmi a ještě zvýší jejich podezřívavost vůči Západu. V neposlední řadě je třeba říci, že Čína přivítá odchod ruských firem z Londýna či Aberdeenu s otevřenou náručí. V Hong Kongu a Šanghaji jim nebude nic scházet. Chceme opravdu právě tohle?" ptá se s nádechem ironie Brenton.
Celý text bývalého britského velvyslance najdete ZDE.
Stejně jako v roce 2014 se i dnes snaží podle názoru Brentona západní politici odpoutat pozornost od domácích problémů podnikáním diskutabilních kroků v oblasti zahraniční politiky. „Zejména po sestřelení letadla MH17 cítilo mnoho z nich velké nutkání něco udělat. Západ se snaží udělat něco, co bude vidět i slyšet a v očích západní společnosti se autoři těchto rádoby razantních kroků stanou rozhodnějšími a respektovanějšími. Přesně to je příklad amerického prezidenta Baracka Obamy, který doma ztrácí kvůli ekonomické krizi a zpackané zdravotní reformě body. Nejinak je tomu v Evropské unii," poukazuje Brenton na společné paralely.
Podle Brentona je zřejmé, že sankce uvalené proti Ruskou negativně ovlivní obchod a ekonomiku ve většině evropských zemích. „Základ sankcí stojí ve finančním a energetickém sektoru. To napovídá, že nejvíce platit bude Velká Británie. Ministerský předseda David Cameron se navíc halasně staví do čela skupiny politiků, kteří mají na čele napsáno, že musí zastavit ruského medvěda stůj co stůj. Některá jeho vyjádření ovšem znějí ještě poměrně rozumně. Rozhodně však mezi ně nepatří to, kdy Putinovu taktiku přirovnával k té nacistické. Právě takové neuvážené výroky činí z ruského medvěda zvíře zahnané do kouta, jak jsem zmiňoval na začátku svého textu," kritizuje Brenton Camerona.
„V reálném světě mezitím pokračuje válka. Proruští rebelové postupně ztrácí klíčová města a hrozí jim, že ztratí kontrolu nad přístupovými cestami k ruské hranici. Pokud by přišli o přímé spojení s Ruskem, nemohou v konfliktu uspět. Jejich porážka zároveň tlačí Rusko k velmi důležitému rozhodnotí, protože tím by Rusové ztratili zásadní vliv na události. Zároveň by byla otřesena i pozice samotného ruského prezidenta Putina. Takový scénář on nemůže připustit," míní Brenton.
„Rusové tedy povstalcům zvyšují dodávky zbraní a těžké techniky. Zároveň jsou velmi aktivní přímo na hranicích, kde opět shromažďují svá vojska. Rusko přitom reálně nehodlá zasahovat za hranicemi svého souseda. Rusové dobře vědí, že taková vojenská akce by dramaticky narušila vztahy se Západem a nic by mu nepřinesla. Západ se však všemi silami snaží o to, aby nakonec Rusko do války vtáhl," informuje Brenton.
„My na Západě bychom však válku rozhodně chtít neměli. Invaze ruské armády na východní Ukrajinu by naše vzájemné vztahy dostala na bod mrazu. Přišlo by ještě více nesmyslných sankcí a vyústěním toho všeho by bylo mimořádné zhoršení mezinárodní spolupráce, od Íránu po klimatická témata. A to na několik desetiletí dopředu. To si nemůže Západ ani Rusko dovolit. V neposlední řadě by se ztratila jakákoli perspektiva, že by se Rusko někdy mohlo stát klasickým evropským státem," dodává Brenton.
Tomu všemu však podle Brentona ještě stále můžeme zabránit. „Je proto nutné, aby německá kancléřka Angela Merkel, které jako jediné ze západních politiků Vladimir Putin naslouchá, opět obnovila telefonické spojení s ruským prezidentem. Merkel musí pokračovat v jednání s Putinem, protože jenom tak existuje reálná naděje na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu mírovou cestou. Více komunikace a méně řinčení zbraní. To je cesta, jak se vyhnout krvavé cestě, po které se Evropa vydala v roce 1914. Měli bychom se z této neblahé historické zkušenosti poučit," uzavírá Brenton svůj dnešní komentář.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
