Změna německého přístupu k běžencům ze Sýrie vyvolala v EU rozpaky

02.09.2015 21:32

Jednotlivé členské země EU se hádají o rozdělení migrantů a o prosazování evropských azylových pravidel. Tyto spory opět ukazují, že to na mnoha místech v evropském azylovém systému skřípe, napsala agentura DPA. Německo se se zvláštním předpisem ohledně přijímání migrantů ze Sýrie postaralo v Evropě o pozdvižení, když vůči nim přestalo uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nevrací je do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území osmadvacítky, uvedla DPA. Přinesla zároveň odpovědi na některé otázky, které v souvislosti s přebíráním Syřanů vyvstaly.

Změna německého přístupu k běžencům ze Sýrie vyvolala v EU rozpaky
Foto: Peter Števkov
Popisek: V Gabčíkovu se konalo protestní shromáždění proti umístění imigrantů v obci. Účastnil se i župan Banskobystrického kraje Marián Kotleba se svými věrnými

Co se změnilo na německém přístupu k migrantům ze Sýrie?

Od začátku konfliktu v Sýrii v roce 2011 podalo žádost o azyl v Německu skoro 110 000 Syřanů. V téměř sto procentech případů jim byl přidělen status uprchlíka. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) pro ně už koncem loňského roku zavedl zrychlené řízení: pokud nepanují pochybnosti ohledně identity žadatele o azyl ze Sýrie, nemusí už přijít k výslechu osobně, stačí, aby důvody útěku popsal písemně. Nyní šel BAMF ještě dál: přestal kontrolovat, zda žadatel o azyl nevstoupil na území Evropské unie v jiné členské zemi. Pokud by tomu tak bylo, podle dublinského systému by se do ní dotyčný musel vrátit. Německo ale už nechce Syřany odesílat zpět do těch členských zemí, přes které se dostali do EU.

Znamená to, že Německo chce přijmout výrazně větší počet syrských uprchlíků?

Uvolněním předpisů nechtěl Berlín vyslat signál Syřanům, aby všichni přišli do Německa. Vládě šlo hlavně o to, aby se zrychlil úřední proces pro ty, kteří už v zemi jsou nebo do ní přijdou. Kromě toho německé ministerstvo vnitra zdůrazňuje humanitární odpovědnost za Syřany. Už dříve Německo neodesílalo prakticky žádné žadatele o azyl ze Sýrie do jiných zemí EU. Resort vnitra upozorňuje, že nové předpisy rozhodně neznamenají, že přestává platit dublinský systém. Každý uprchlík se musí registrovat v té zemi, přes jejíž území vstoupil do Evropské unie.

Jak reagovaly ostatní členské země osmadvacítky?

Německo změnami vzbudilo nevoli, protože dublinská pravidla přestala pro jednu skupinu migrantů platit. Některé země to považují za svolení k tomu, aby migranty posílaly do Německa. Maďarsko Berlínu vyčetlo, že si s dublinským systémem dělá, co chce, a nechalo v pondělí v přeplněných vlacích odcestovat stovky běženců směrem na Vídeň a Mnichov. Český ministr vnitra Milan Chovanec přišel s myšlenkou vytvoření humanitárního koridoru pro syrské uprchlíky, vedoucího přímo do Německa.

Co se děje s uprchlíky, kteří dorazili vlakem z Maďarska do Německa?

Mohou zcela normálně požádat o azyl. Pro syrské běžence přitom platí zjednodušený postup a mají velkou šanci, že budou moci v Německu zůstat. To, že už dříve byli v Maďarsku, nehraje v případě Syřanů žádnou roli, i když tam už byli zaregistrováni.

Porušuje Německo unijní právo?

Podle Evropské komise nikoliv. Brusel změny v německých předpisech přivítal: „Pozastavení dodržování dublinských pravidel pomáhá snížit tlak, jakému jsou vystaveny jiné členské země,“ uvedla mluvčí komise. Také Brusel chce existující pravidla reformovat a migranty mezi jednotlivé členské země rozdělit spravedlivěji. To naráží na odpor mnoha z nich.

Jaké mají nyní členské země EU povinnosti?

Podle dublinských pravidel musejí zaregistrovat každého nově příchozího migranta a sejmout mu otisky prstů. Nicméně Itálie a Řecko se k tomu často stavěly laxně a nechávaly migranty cestovat dál. Nyní se do středu zájmu dostalo Maďarsko. „Vina neleží ale jen na straně Budapešti,“ říká nejmenovaný evropský diplomat. Podotýká, že mnoho běženců odmítá spolupracovat a dělají vše pro to, aby nebyli zaregistrováni v Maďarsku, a mohli tak o azyl požádat třeba právě v Německu. Evropská komise přislíbila, že v Budapešti zřídí registrační centrum, kde budou úředníci oddělovat lidi, jež mají nárok na azyl, od ekonomických migrantů. Rakousko žádá, aby zemím, jež nebudou pravidla dodržovat, byly kráceny příspěvky z eurofondů.

Co chce nyní EU dělat?

Stále půjde o nejpalčivější téma. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce 9. září představit návrhy na trvalé a spravedlivější rozdělení migrantů. Vzniknout má i celounijní seznam zemí považovaných za bezpečné – to má usnadnit navracení běženců.

Co očekává Německo od EU?

Kancléřka Angela Merkelová požaduje evropskou solidaritu a chce řešení na úrovni EU. To ale může být těžké, protože některé země z vnitropolitických důvodů nechtějí, aby jim EU předepisovala, kolika migrantů se mají ujmout. K odpůrcům závazných kvót patří středoevropské země včetně Česka, státy Pobaltí a Francie, napsala DPA.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam, čtk

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…