Znalec poměrů v ČT pohovořil o současných sporech: Už to tam vyhnívá léta. Nikdo to nechce řešit

Koncem roku by v České televizi mělo dojít na padání hlav. Alespoň tak se dá chápat vyjádření generálního ředitele Petra Dvořáka v kauze kritického podnětu 23 lidí z redakce zpravodajství ČT. „Hodlám rozhodnout o zásadních systémových a případně i personálních opatřeních, která zamezí tomu, aby se podobné věci do budoucna stávaly,“ vyslal Petr Dvořák varovný vzkaz těm, kteří mohli zavinit, že vysílání veřejnoprávní televize bylo neobjektivní a nevyvážené, jak se tvrdí v dopise Radě ČT.

Tu požádalo 23 moderátorů, redaktorů a editorů, aby posoudila, zda některé zásahy do vysílání ze strany vedení redakce zpravodajství jsou v souladu s povinnostmi televize veřejné služby. Žádali i o posouzení, zda je v souladu s etikou a principem nezávislosti televize veřejné služby skutečnost, kdy generální ředitel ČT osobně zjišťuje, jaké názory na práci moderátorů zpravodajství mají politici. Z podepsaných stěžovatelů souhlasili se zveřejněním svého jména jen moderátorka Daniela Drtinová a tehdy ještě člen vedení redakce zpravodajství a zároveň i vedení televizních odborů Adam Komers.

Za křivá obvinění budou padat tresty

Naopak v případě, že se ukáže neoprávněnost kritiky, chce generální ředitel Petr Dvořák potrestat ty, kteří křivými obviněními poškozují pověst zpravodajství i celé České televize jako instituce. Na koho dopadne Dvořákův hněv se ukáže po 11. prosinci. Právě do tohoto termínu chce mít generální ředitel posudek od panelu odborníků, kteří budou mít k dispozici jak samotný kritický podnět adresovaný Radě ČT, tak i vyjádření, jež ke všem bodům poskytl ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. Paralelně se kritickým podnětem bude zabývat i Etický panel ČT a interní audit ČT.

Na středečním jednání Rady ČT vyvracel jeden uvedený bod v dopise za druhým ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, který podezírá kritiky, že jim jde o něco zcela jiného než o objektivitu a vyváženost vysílání. „Kdyby autoři podnětu zveřejnili svá jména, většinou by se asi potvrdila moje teorie o osobních motivech stěžovatelů. Obávám se toho, že jejich cílem je dosáhnout personálních změn ve vedení zpravodajství České televize,“ uvedl Zdeněk Šámal na dotaz serveru iHNed.cz.

Šámal nikdy nepřiznal, že zpravodajství pochybilo

Jeho rázná obhajoba nepřekvapila jednoho ze stěžovatelů Adama Komerse. „To, že Zdeněk Šámal odmítl před Radou ČT všechny body stížnosti, mě nepřekvapuje. Ze své pozice to přece musí udělat. Neřekne, že taková stížnost je v pořádku. Už to tady všechno známe. Že by Zdeněk Šámal řekl, že se něco stalo a někde jsme pochybili, nepředpokládám. Zatím to neřekl nikdy,“ konstatoval vedoucí regionálního zpravodajství Adam Komers pro Lidové noviny.

Podle názoru místopředsedkyně Rady ČT Dany Eklové jsou jednotlivé výtky napsány účelově a neprokazují manipulaci se zpravodajstvím. „Danielu Drtinovou a Adama Komerse znám a obávám se, že svoji individuální nespokojenost a nespokojenost s tím, že redakce je jasně řízena a moc v ní nemají jednotlivé moderátorské hvězdy nebo zákulisní hráči, maskují za boj o svobodu slova,“ říká pro ParlamentníListy.cz Dana Eklová a pozastavuje se nad kritikou toho, že se zpravodajství příliš věnovalo návštěvě prezidenta Zemana v krajích.

Nespokojenci chtějí, aby jim šel šéf na ruku

„Od člověka, který je šéfem krajských redaktorů a který rozhoduje o tom, čemu se budou věnovat, mne to uvádí do rozpaků. Sama jsem jako krajská redaktorka kdysi pracovala a vím, že Adam Komers každé ráno určoval, co mám ve svém kraji točit. Zdá se mi, že nespokojenci prostě chtějí, aby redakci řídil někdo, kdo jim půjde na ruku. Navíc z analýz, které Rada zveřejnila ve výroční zprávě, jednoznačně vyplývá, že zpravodajství objektivní a vyvážené ve svém celku je a já za tím stojím,“ prohlašuje místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová.

Na jedné straně tak stojí šéf zpravodajství Zdeněk Šámal, přesvědčený o tom, že se mu dostává odplaty za pokus nastolit průhledné vztahy nadřízenosti a podřízenosti i vyvozování odpovědnosti za vykonanou práci, na druhé straně pak lidé, kteří jsou vedením ČT označováni za partu rozvracečů, jež podrývají tvůrčí atmosféru. „Nemyslím si, že je tu parta rozvracečů. Spíš tu cítím obavy a strach. Ale třeba to je cílem,“ poznamenal Adam Komers, který se v napjaté atmosféře rozhodl skončit ve funkci zástupce šéfredaktora zpravodajství, vedoucím redaktorem regionálního zpravodajství ale zůstává.

Další krok ke snižování autority zpravodajství veřejné služby

Zatímco jeho odchod z pozice zástupce šéfredaktora je dobrovolný, v České televizi musely skončit dvě šéfeditorky sekce Nových médií, Angelika Bazalová a Gabriela Gabrielová, obě dostaly výpověď pro nadbytečnost. Prvně jmenovaná nedávno veřejně kritizovala generálního ředitele Petra Dvořáka. Následují tak bývalou ředitelku Nových médií Pavlínu Kvapilovou, jíž zlomilo vaz to, když na svém facebookovém profilu vyjádřila obavu, že situace kolem zpravodajství ČT může výrazným způsobem narušovat důvěryhodnost média veřejné služby.

„O situaci na Kavčích horách mám jen kusé informace. Podobné vzpoury však nevznikají náhle a bez zřejmého důvodu. Tudíž, pokud nejde o pokus o ovlivňování obsahu, pak se patrně jedná o manažerské podcenění. Každopádně toto je další krok ke snižování autority zpravodajství veřejné služby, což se finálně může ukázat jako záměr. Na druhou stranu, nespokojený zaměstnanec není otrok a může z firmy odejít,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalý ředitel zpravodajské ČT24 Roman Bradáč.

Vyhnívání a nevůle řešit problémy je pro leckoho výhodná

V roce 2011 kandidoval proti Petru Dvořákovi na post generálního ředitele ČT a když neuspěl, tak po sedmnácti letech z České televize odešel. Její osud mu však není lhostejný. „Diskuse o budoucnosti veřejných médií je nevyhnutelná. Mnoho let trpěného procesu vyhnívání a nevůle problémy vidět a řešit je vzhledem k výši rozpočtu a především společenské důležitosti veřejných médií je zarážející a patrně i pro řadu jedinců a skupin výhodná. Smutné především pro občana,“ poznamenává Roman Bradáč.

Pohledy zvenčí na dění ve zpravodajství České televize se různí. Publicista Karel Hvížďala hovoří v této souvislosti o návratu do 70. let a atmosféře strachu. „Je to rozhodně lepší, než to bylo v roce 1970, kdy protestovali jen jedinci, zatímco teď jsou to desítky. Je vidět, že se společnost emancipuje i uvnitř médií. Já si ta sedmdesátá léta pamatuji, mě také vyhodili, já to s tím musím srovnávat,“ komentoval pro ParlamentníListy.cz napjatou situaci v ČT novinář Karel Hvížďala.

Atmosféru napětí vytvářejí v redakci zpravodajství sami stěžovatelé

„Atmosféra strachu je účelově použité slovní spojení, které je neprokazatelné. Ve zpravodajství pracuje čtyři sta lidí a dvacet tři z nich napsalo provokativní podnět, který je podle mě tím jediným, co ve zpravodajství napětí vytváří. Informace, které mám od lidí, kteří ve zpravodajství pracují, říkají totiž opak, o žádné atmosféře strachu nemluví,“ polemizuje s názorem zkušeného novináře Dana Eklová.

Podle místopředsedkyně Rady České televize naopak lidem ve zpravodajství vadí, jak se vše probírá přes média, protože chtějí klid na práci. „Jistě, probíhá tam řada změn, ty jsou konečně vidět i při sledování kanálu ČT 24 a Událostí, ale jsou to změny k pozitivnímu. To, co se některým zaměstnancům možná nelíbí, je právě to, že jsou na ně kladeny větší nároky. Nemám ani žádný pocit, že by vysílání ČT bylo ovlivňováno,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Dana Eklová.

Odvážní bojovníci, nebo také ukřivdění jednotlivci

To mediální odborník Petr Žantovský přičítá vzrušenou atmosféru v České televizi osobní motivaci těch, co se podepsali pod kritický podnět Radě ČT. „Přijde mi to jako čistě záminková záležitost. Pan Komers je šéf odborů, tudíž ze zákona chráněný, a je to tradiční revoltér od dob krize v České televizi z přelomu let 2000 a 2001. A Daniela Drtinová byla odsunuta z Událostí, komentářů, což ji samozřejmě bolí. Beru to jako výraz permanentní revoluce v kombinaci s ukřivděností jednotlivců,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová rovněž upozorňuje na to, že generální ředitel Petr Dvořák jednal s redaktory 16. září a požádal je o sepsání výtek, ovšem už 8. října byl text s odůvodněním, že byly vyčerpány všechny možnosti předán předsedovi Rady ČT. „Dokument přitom nikdy nepředložili ani řediteli zpravodajství, tedy svému nadřízenému, ani generálnímu řediteli. Tohle neprokazuje velkou snahu o hledání řešení, spíše opak,“ myslí si Dana Eklová.

Ostatní média slouží pro vyřizování účtů

Z jednání Rady ČT vyplynulo, že pokud se nějaká pochybení prokážou, vyvodí se z toho důsledky pro ty, kdo udělali chybu. V opačném případě pak pro ty, co mohli falešným obviněním poškozovat ČT. „Podivné je i ono ukrývání pisatelů, jak se dá jednat s někým, kdo je anonymní? Velice mi také vadí, když přijde na Radu ČT stížnost, která se pár minut poté objeví ve všech médiích. Signatáři podnětu, podle mého názoru, používají ostatní média jako nástroj na vyřizování si účtů. Problémy by se měly řešit uvnitř České televize, a ne aby se všichni vyjadřovali jen přes média,“ dodává Dana Eklová.