Ruský prezident Vladimir Putin má i v členských státech EU a NATO spřízněné duše. Jednou z předních politických osobností, které se v Evropě netají tím, že jsou ochotny Rusku naslouchat, je podle deníku New York Times prezident Miloš Zeman. Ten má za poradce Martina Nejedlého – podnikatele s vazbami na Rusko. Pokud někdo pochybuje o těchto vazbách, nechť se podívá na to, že ruský gigant Lukoil uhradil dluh, který vůči českému státu měla firma LUKOIL Aviation Czech spoluvlastněná Martinem Nejedlým. Společnost vstoupila do likvidace. Ačkoli tento muž nemá žádnou oficiální funkci, pracuje na Pražském hradě.
Ing. Miloš Zeman
„Bohužel v České republice jsou někteří poradci prezidenta nebo předsedy vlády ochotni spolupracovat s Rusy,“ řekl bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák.
Už v době, kdy prezident Miloš Zeman usiloval o zvolení hlavou státu, byl Nejedlý členem přípravného výboru. Ještě pár let před tím se přitom zdálo, že na Zemana Češi v podstatě zapomněli. Žil na vesnici a vozil se v gumovém člunu na rybníce. Těmito slovy zachycuje českého prezidenta New York Times.
V roce 2013 se ale všechno změnilo. Zeman, který přivedl Českou republiku do NATO, o sobě dal znovu hlasitě vědět a vyhrál prezidentské volby. Po svém zvolení vyrazil např. na fórum Vladimira Jakunina na ostrov Rhodos. Jakunin má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v obecné rovině konstatoval, že Rusové jsou zvyklí plánovat dopředu a nebojí se soustavně rozšiřovat svůj vliv. „Rusové systematicky vyplní jakýkoli otevřený prostor a snaží se jej rozšířit. Mají v tom dlouholetou praxi a nijak nespěchají,“ zaznělo z úst českého šéfa resortu obrany.
Poslanec Ivan Gabal, kterého New York Times také cituje, byl k Rusku stejně nekompromisní. Každá země, která se od komunismu úspěšně přerodila v otevřenou, prosperující společnost založenou na vládě práva, pro ně představuje hrozbu,“ poznamenal člen bezpečnostního výboru Sněmovny.
Server amerického deníku také připomíná, že Miloš Zeman byl mezi pouhými třemi evropskými politiky, kteří se zúčastnili oslav konce druhé světové války v Moskvě v roce 2015. Od ruského prezidenta Vladimira Putina si za to vysloužil pochvalu.
Dokázat nade vší pochybnost ruský vliv na českého prezidenta však není nijak snadné. Zeman opakovaně odmítl, že by na jeho předvolební kampaň přispíval Lukoil a hradní mluvčí Jiří Ovčáček deníku New York Times odmítl odpovídat na otázky. Deník místo odpovědí poukazuje na varovaní českých tajných služeb, že v České republice působí mnoho ruských špionů.
Celý článek v angličtině naleznete zde.
Nakonec New York Times zmiňuje také instituci vznikající na českém Ministerstvu vnitra, která si klade za cíl rozkrývat propagandu a dezinformace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
