„V téhle fázi, kdy už je budova téměř před kolaudací, by to byl projev největší stupidity,“ řekl Höschl s tím, že si nepřipouští, že tato varianta nastane. „Máme snad vracet do Bruselu miliardu a zůstane barák, se kterým si nikdo nebude vědět rady?“ řekl s tím, že v takovém případě bychom se museli vzdát všech ambic na excelentní psychiatrický výzkum s mezinárodní účastí.
Hrozbu zrušení centra přinesla krize a odklánění státních peněz
Jak k tomu, že právě budovanému centru hrozí zrušení, vůbec došlo? Podle Höschla vše běželo hladce až do chvíle, kdy se začala za pochodu měnit pravidla hry. „Když to hodně zjednoduším, v roce 2009 přišla krize a předpokládaný nárůst peněz ze státního rozpočtu do vědy a výzkumu se jednak snížil, a jednak se peníze začaly odklánět i mimo udržitelnost center,“ vysvětlil a pro lepší objasnění přidal příměr: „To je, jakoby někdo během fotbalového utkání zmenšil bránu a přemaloval lajny.“
Ústav pro nemoci mozku mají i průměrně vyspělé země
Höschl odpověděl i na otázku, proč se neobejdeme bez specializovaného ústavu na nemoci mozku. Argumentoval tím, že každá průměrně vyspělá země má takovou instituci. „Experti různých oborů se i u nás shodli, že neuropsychiatrická onemocnění mají dostat výhledově nejvyšší prioritu,“ uvedl s tím, že by nás mělo zajímat, jak dlouho někdo bude žít bez pomoci s alzheimerem či jak zredukovat expanzi deprese, kterou v Česku trpí skoro sedm set tisíc lidí.
Po antidepresivech je spánek kvalitnější než po „prášcích na spaní“
V této souvislosti zmínil, že se ukázalo, že léky proti depresi, antidepresiva, jsou vhodným pomocníkem proti úzkosti a nespavosti. „Spánek je po nich fyziologičtější než při užívání hypnotik.“ Navíc se prý ukázalo, že nárůst spotřeby antidepresiv souvisí s poklesem počtu sebevražd.
Lidé jsou nyní rozmazlenější
V rozhovoru se probíralo i to, zda je dnes těžší zůstat duševně zdravý než například v 19. století. Höschl si to nemyslí, protože se nám nyní žije objektivně lépe. „...ale lidé jsou rozmazlenější. V 19. století umírala polovina dětí dřív, než se dožila školního věku, a tyhle rány osudu brali rodiče s pokorou,“ uvedl s tím, že dnes si něco podobného neumíme představit. Nechceme umírat na běžné infekce, nesnášíme bolest.
Nárůst depresí vidí v kombinaci více příčin. „Když dnes žena na vsi sedí, smutně hledí a má zaplevelenou zahrádku, okolí ji už nepovažuje za línou a manžel ji třeba vezme k doktorovi,“ vysvětlil s tím, že máme také lepší diagnostiku a rovněž se prodlužuje věk, takže lidé se častěji deprese dožijí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam