Namísto toho, aby politická scéna České republiky v zahraničněpolitických otázkách táhla za stejný konec provazu, tak se spíš každá ze stran přetahuje o jeho roztřepené konce. Sněmovní opozici totiž před volbami rozděluje velmi pikantní nápad Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), který se týká vystoupení ČR z NATO. Tuto myšlenku sice komunisté v těchto dnech zveřejnili jako svou ne úplně horkou novinku – o vystoupení z NATO hovoří totiž prakticky na všech svých možných setkáních s občany – ale protože nápad oprášili těsně před říjnovými senátními a krajskými volbami, je třeba veřejnost seznámit s tím, jak tohoto cíle hodlají dosáhnout.
KSČM chce totiž k cíli použít dvě petice – ta první má vyprovokovat vyhlášení referenda o vystoupení ČR z NATO a ta druhá má zamezit případnému vyslání českých vojáků na hranice s Ruskem.
Petice s heslem „Kdo stojí o střet s jadernou velmocí“ je reakcí na červencové rozhodnutí NATO rozmístit čtyři mnohonárodní prapory v Polsku a v Pobaltí kvůli obavám těchto zemí z agresivní ruské politiky. Prapory budou na místě od příštího roku. Vojáci USA se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě. Případné zapojení českých vojáků zatím není na pořadu dne. Petice také žádá vládu, aby nepřipustila „rozmístění cizích vojsk, základen a zbraní na našem území“.
Petiční výbor tvoří mimo jiné spisovatelka Lenka Procházková, režisér Zdeněk Troška, europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček anebo mluvčí iniciativy Ne základnám Eva Novotná.
„NATO považujeme za válečnický pakt, který šíří chaos a destabilizuje regiony v celém světě,“ tvrdí v první petici zástupci KSČM. A s tím prý europoslanec Kohlíček souhlasí. Podle něj není ani nijak přehnané to tvrzení, že NATO může za humanitární pohromy a že živí teror a migrační vlny.
Psali jsme:
Kohlíček: Je to už jen relikt studené války
„Nesporně je NATO relikt studené války. Důležité je vědět, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo vyhlášeno shodně politiky Východu i Západu, že se oba vojenské pakty, které se stýkaly v Evropě, rozpustí. Je ale evidentní, kdo toto vyhlášení dodržel, a kdo ne. Také je evidentní, že v první polovině devadesátých let v rámci NATO bylo velké pozdvižení, protože to vypadalo na to, že NATO nemá vskutku žádnou náplň; až pilným úsilím krajních militaristů se podařilo vytvořit nebezpečí světového terorismu, proti kterému je třeba prý nasadit armádu. Jenže je třeba si uvědomit, že ať už jde o Afghánistán, anebo o Sýrii, vždy jde o nasazení armády v cizím teritoriu a proti nepříteli, kterého si některý z členských států NATO uměle vytvořil,“ vysvětlil k tomu pro ParlamentníListy.cz Kohlíček.
Podle něj není žádným tajemstvím, že armády Spojených států, Francie, Velké Británie a Německa dodávají zbraně nejrůznějším skupinám, které jsou buď přímo anebo nepřímo propojeny s teroristy.
„Když se třeba podíváte na to, jakými zbraněmi v Afghánistánu disponují složky, které bojují proti tamní oficiální armádě, tak zjistíte, že to jsou převážně americké zbraně. Jenže ani armády NATO, které tam jsou nasazeny, neplní jinou úlohu, nežli nepříliš účinnou podporu vlády, která není příliš stabilní. Je proto velmi diskutabilní, zda bychom pro tyto účely měli vydávat prostředky našich daňových poplatníků...,“ zauvažoval dále Kohlíček.
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.
Plaťme jen to, co potřebujeme my!
Co si ale komunisté od vystoupení z NATO vlastně slibují? „To je jednoduché! Že budeme platit pouze to, co potřebujeme. Když se totiž podíváte na oficiální vyjádření naší vlády a různých tajných služeb, tak tam není v těch nebezpečích, která tam jsou jmenována, nijak popsáno, že k odvrácení těch nebezpečí je zapotřebí armáda,“ vysvětlil europoslanec s tím, že na světě zcela běžně fungují státy, které nemají žádnou armádu. A pokud se nemusejí obávat toho, že by je někdo přepadl, tak pak je to v pořádku.
„Ale ani ČR nehrozí nijak velké nebezpečí toho, že by nás mohl někdo potenciálně napadnout. A pokud nám nějaké nebezpečí hrozí, tak pak je to nebezpečí terorismu – to se ale nedá odvrátit ani sebevětším nasazením armády na teritoriu dané země. Takže naprosto logicky požadujeme, aby se nevyhazovaly naše státní prostředky,“ uvedl Kohlíček a předestřel, že vystoupení z NATO by se mělo odehrávat ve dvou etapách: první by byla vystoupení z vojenské složky a druhá etapa by zahrnovala vystoupení z politické složky.
„Podobné vystoupení z vojenské složky kdysi už přece udělala Francie za de Gaulla, takže ten mechanismus je tady známý. Těch několik málo generálů naší armády, kteří jsou ve vrcholném vedení NATO, prostě jen dostane svou penzi... A pokud se jedná o naše jednotky, naši armádu, tak tady je kuriózní situace. My totiž máme jen jednu užitečnou složku armády, kterou můžeme využívat dobře i v rámci operací OSN, a tou je zdravotnická služba. Pak máme ještě druhou složku, což je chemický průzkum, ale tam si nejsem tak úplně jist užitečností této složky v budoucnu. Užitečné by mohly být i naše ženijní jednotky, které by pomáhaly při živelních katastrofách, ovšem ty již byly rozpuštěny a část jich byla převedena pod Hasičský záchranný sbor. Ale skutečnou armádu jako takovou my prakticky nemáme a není tak proto zajištěna teritoriální obrana ČR. Tady se tak nabízí otázka, zda by nebylo lepší zbytek naší armády přetransformovat do něčeho, co bude užitečnější pro potřeby našeho obyvatelstva,“ zapřemýšlel dále komunista.
Uskutečnit reálné vojenské cvičení v zalidněné Evropě by bylo obtížné
Co se týče vytvoření „armády Evropské unie“, tak tam prý není KSČM zcela zajedno. Problém je totiž v tom, že nejsou vytvořeny podmínky pro to, aby byla taková armáda jednotně secvičená. „Hlavní potíž je v tom, že v současné době většina států EU nemá jednotky, které by byly schopné nasazení v takové armádě EU. Navíc je velmi obtížné uskutečnit reálné vojenské cvičení v zalidněné Evropě. Je to ale starý projekt a původně se to jmenovalo ‚Západoevropská unie‘ a mělo to taktéž za úkol být evropskou armádou,“ uvedl Kohlíček.
Jestli je ale prý něco možné, tak pak je to v rámci společné výzbrojní agentury koordinovat malé armády států EU tak, aby měly zbraně, které by byly komplementární a k nimž by se tedy daly používat i stejné náboje.
„V tom případě bychom ale byli pro to, aby tyto věci sloužily pro teritoriální obranu skutečného fungování schengenského systému tak, jak je napsáno v jeho regulích. Čili by to měla být obrana vnější hranice schengenského prostoru,“ uzavřel Kohlíček.
I poslanec KSČM a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý pokyvuje hlavou nad tím, že je momentálně NATO spíše hrozbou, nežli nějakou ochrannou institucí. Podle Černého se svět tím, že se NATO rozšířilo na východ, rozhodně nestal bezpečnějším.
Je nebezpečné expanzivní politikou
„Hrozeb naopak přibylo. NATO je totiž nebezpečné hlavně svojí expanzivní politikou,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz Černý s tím, že ale „pevně věří“, že význam NATO bude postupně klesat. Podle něj totiž USA tvoří hlavní osu NATO, a s oslabováním pozice USA v Evropě prý NATO ztrácí význam.
Černý zároveň před časem hovořil v České televizi o nutnosti vytváření bezpečnostního koridoru.
„Je nezbytně nutné vytvořit mezi Ruskem a NATO pásmo, kde nebudou žádné zbraně, odkud se stáhnou všechny jednotky. Bylo by to nesmírně žádoucí. Čím větší to pásmo bude, tím líp, aby se potom daly nastolit normální vztahy mezi protějšky. Tam nejde o to, aby se jedna strana cítila ohrožena. To pásmo by mělo být od severu až na jih, pokud možno. Čím větší bude, tím líp, pochopitelně,“ řekl.
Asi sní o velkém Sovětském svazu a obnovení Varšavské smlouvy...
„Co k tomu všemu mám komentovat? Je to prostě jen nápad KSČM. Oni přece takovou věc říkají dlouho, nikdy nepřestali být stranou, která zpátky sní o velkém Sovětském svazu a naší účasti ve Varšavské smlouvě! No to se pak nedivme, že se snaží rozbourat NATO!“ vysmál se předchozím úvahám komunistických politiků poslanec Marek Benda (ODS).
„NATO jako relikt studené války? My si to rozhodně nemyslíme! My jsme do NATO vstupovali v roce 1999, což bylo již dávno po studené válce a myslíme si, že to je naopak obranný pakt západních demokracií sdílejících stejné hodnoty a který má samozřejmě svůj význam i v dnešním vícepolárním světě,“ vysvětlil Benda za občanské demokraty.
ODS podle něj není nijak nadšena ani nápadem vytvořit nějakou federální armádu EU.
„Podle mne to není příliš dobrý nápad. Je to věc složitá a na velmi dlouho. Pokud se této myšlenky chytají komunisté, tak je to právě jenom proto, že se snaží Evropu oddělovat od Spojených států a naopak ji přibližovat k Rusku,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Benda.
STAN a TOP 09: Chtějí snad orientaci na Moskvu?
Podobně to vidí místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Petr Gazdík a rovněž i místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Své voliče KSČM nápadem na odchod z NATO jistě osloví, možná že i pár lidí navíc. Názor komunistů ale pochopitelně nesdílím. STAN rozhodně nezpochybňuje naši polistopadovou orientaci na EU a NATO. Spíš by mne hodně zajímalo, jakou alternativu KSČM voličům nabídne? Orientaci na Moskvu?“ otázal se ironicky Petr Gazdík.
„NATO je garantem naší bezpečnosti. Nápad a záměr KSČM zcela zapadá do scénáře obnovení ruského vlivu v Evropě,“ uvedla Langšádlová.
Dodejme, že o možnosti referenda o setrvání v NATO se mluvilo hlavně v souvislosti s posílením obrany východního křídla této aliance. Vláda ale dala počátkem července najevo, že žádný takový plebiscit neplánuje. Prezident Miloš Zeman dokonce tehdy uvedl, že podle návrhu zákona o obecném referendu by takové hlasování muselo požadovat čtvrt milionu lidí. On sám by prý usiloval o setrvání v organizaci.
Mgr. Helena Langšádlová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
_profil_top.jpg)
