Zásadní problém je podle Drbohlava v Dublinské smlouvě, neboť jí nastavený systém neumožňuje situaci řešit. I proto, že systém není zcela respektován. „Problém je i nekonzistence chování,“ posteskl si host. „Od roku 1999 buduje Evropa společnou azylovou politiku, neúspěšně. Jedním z důvodů je i to, že jsou v různých zemích různé životní náklady, takže běženci dostávají různé kapesné. ... Situace ale není pod kontrolou není především proto, že nejsou jasně stanovená pravidla,“ konstatoval.
Západ by si měl uvědomit, že v celém světě nelze nastolit model západní demokracie, protože v tamních podmínkách nefungují. Na druhé straně je pravda, že před dnešní situací tam lidé žili v nesvobodě, a ne právě poklidně, takže cesta změny je správná, ale otázkou je, jaká to bude změna. Nesmíme však zapomínat ani na to, že k migraci vedou i enviromentální důvody, především nedostatek vody v regionech.
Australské řešení je problematické. V Evropě by navíc nefungovalo
Následně se host negativně vymezil vůči postupu, jaký vůči uprchlíkům uplatňuje Austrálie. „Postoj, který zvolila Austrálie, je poměrně problematický. Zaprvé je to ostrov velmi vzdálený od jiných pevnin, takže se může lépe chránit,“ připomněl host. Za problematické navíc považuje, že Australané odpírají pomoc i lidem, kteří ji skutečně potřebují. To nic nemění na tom, že situace využívají i ekonomičtí migranti, ale vzhledem k masovosti migrace se tomu nelze divit.
„Ačkoli je velmi obtížné odlišovat uprchlíka od ekonomického běžence, musíme se o to pokoušet a především chránit vnější hranice EU. To je zásadní. Je to problém, který se musí okamžitě řešit. Evropská unie zaspala a jednotlivé země to prakticky vyřešit nemohou,“ vyjádřil svůj názor Drbohlav.
Evropská unie prý dnes nemá lídra, který by nabídl životaschopné řešení. Dnes je to tak, že Maďarsko, které zadrží běžence, je musí po čase pustit, pokud nežádají v Maďarsku o azyl, a uprchlíci pokračují dál. „Německo dnes volá po solidaritě, ale obratem říká: Všechny Syřany vezmeme. To vede i k tomu, že se všichni uprchlíci hlásí jako Syřané,“ prozradil host.
Z krátkodobého hlediska by Drbohlav považoval za přijatelné řešení i často proklínané uprchlické kvóty, jen by nesmělo jít o trvalé opatření. V minulosti jsme dokázali pomoci tisícům lidí z Balkánu, takže bychom i dnes měli říci, že kvóty sice nechceme, ale dobrovolně přijmeme např. čtyři tisíce běženců. To bychom podle experta zvládli.
Že jsou mezi uprchlíky jen mladí muži? To je prý naprostá fáma
Novinářka Magdalena Sodomková, která se s ČT spojila telefonicky, jasně řekla, že uprchlíky netvoří především mladí muži. „To je naprostá fáma, já vůbec nevím, kdo to šíří, ale tady leží na zemi matka s malými dětmi a jednoznačně potřebuje pomoc. Drbohlav její argument uznal, ovšem s dovětkem, že k popisu situace nestačí informace od jediného člověka z jednoho konkrétního místa. Potřebujeme mnohem více dat, abychom byli schopni situaci řešit.
Stejně tak si musíme uvědomit, že lidé prchající před válkou se budou chtít do své vlasti vrátit. Ekonomičtí imigranti o nic podobného nestojí. Těm jde o vyšší plat. V této skupině lidí bychom si měli přísně vybírat, koho přijmeme a koho ne. Musíme si říci, jací pracovníci nejvíce schází na trhu práce, a postupovat podle toho.
„Německo na to jde asi tak, jak na to jedině musí jít. Řeklo v podstatě ano, ale já to nepovažuji za systémové. Německo si stanovilo jakési vnitřní kvóty a mobilizuje své podnikatele k tomu, aby využili této pracovní síly,“ poznamenal dále Drbohlav. Tento model však bude relativně úspěšný, pokud bude tato uprchlická vlna jednorázová. Pokud by šlo o trvalejší proces, tak ho touto cestou nedokáže vyřešit ani Německo.
V Česku u části populace roste strach z uprchlíků, a to i díky negativní medializaci celého problému. Ta je podle akademika do jisté míry pochopitelná, ale problematická. I u nás ale žijí lidé, kteří jsou problém schopni zhodnotit s nadhledem. „Naše zkušenost s migrací je omezená. Naše společnosti jsou méně připravené a je do jisté míry logické očekávat tuto xenofobii,“ zaznělo z úst odborníka.
Evropa jako celek je podle jeho názoru tento problém schopna zvládnout, ale musí přitom táhnout za jeden provaz. Současně musíme řešit problém Islámského státu a pak změnit programy rozvojové pomoci.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
