Zvete k nám vojska NATO, je to okupace, čílili se někteří kvůli papíru, který Česko podepsalo. Zde je jasné slovo do diskuse

2. 12. 2015 17:12

Předseda sněmovny Hamáček jel do zahraničí, podepsal deklaraci spolu s představiteli dalších států a nestačí se divit, co všechno se hrne na jeho hlavu. Prý podepsal nový zvací dopis, ozvaly se některé hlasy. ParlamentníListy.cz tedy přinášejí plný text podepsaného memoranda.

Zvete k nám vojska NATO, je to okupace, čílili se někteří kvůli papíru, který Česko podepsalo. Zde je jasné slovo do diskuse
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček

Rusko je agresivní, chceme posily, žádá jeho blízké zahraničí, které je v NATO. ParlamentníListy.cz přeložily usnesení východního křídla NATO.

„Agresivní akce Ruska na Ukrajině včetně nelegálního a nelegitimního záboru Krymu, podpory separatistů na Ukrajině stejně jako vojenské aktivity Ruska v našem sousedství podkopávají evropskou bezpečnostní strukturu,“ píše se mimo jiné v prohlášení devíti zemí východního křídla NATO, které se sešly před měsícem v Bukurešti. Text doposud byl k dispozici pouze v angličtině, ale ParlamentníListy.cz ho pro své čtenáře přeložily.

Začátkem listopadu se do rumunského hlavního města Bukurešti sjeli vrcholní představitelé východního křídla NATO. Zúčastnili se prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, samozřejmě domácího Rumunska a Slovenska. Jen Českou republiku zastupoval předseda sněmovny Jan Hamáček, neb prezident Zeman byl v té době zaneprázdněn návštěvou Pardubického kraje.

Ve středu 4. listopadu ke schůzce vychází text na natoaktualu.cz, což je oficiální portál Informačního centra o NATO. V úvodu se píše: „Kvůli agresivním postojům Ruska žádá devítka spojeneckých zemí včetně Česka o další posílení vojenské přítomnosti na svém území. Ta musí být pevná, důvěryhodná a trvalá, shodli se vrcholní představitelé devítky.“

Zvete sem cizí vojska, jde o novou okupaci

Na sociálních sítích se strhla lavina kritiky na Jana Hamáčka, který na setkání byl v zastoupení prezidenta. Podle některých kritiků – evidentně těch, kteří nemají rádi NATO na rozdíl od Ruska – sem zve cizí vojska, jde o novou okupaci, stojí na špatné straně barikády. Hamáčkovi z toho šla hlava kolem.

Důvodem, i když pouze částečným, mohla být i špatná přístupnost textu.

„Pane předsedo, pozastavujete se nad hysterickými reakcemi některých lidí, já tu vidím jeden zásadní problém: Prošel jsem stránky vlády ČR, MO ČR, Parlamentu ČR, díval jsem se na natoaktual.cz a nikde jsem ten dokument v plném znění nenašel zveřejněný,“ napsal Hamáčkovi na jeho profil na ParlamentníchListech.cz Jaroslav Vokoun. Hamáček výtku uznal a připojil odkaz na text, který je ovšem v angličtině. ParlamentníListy.cz ho přeložily do češtiny.

V prohlášení aktéři mimo jiné uvádějí: Rozpoznáváme nestálost globální bezpečnostní situace a nepředvídatelný ráz hrozeb a výzev, jimž čelí celá transatlantická komunita. A následuje „protiruská“ pasáž: „Pamatujíce, že agresivní akce Ruska na Ukrajině včetně nelegálního a nelegitimního záboru Krymu, podpory separatistů na Ukrajině stejně jako vojenské aktivity Ruska v našem sousedství podkopávají evropskou bezpečnostní strukturu.“

Pevná a trvalá vojenská přítomnost v našem regionu

Následně se devítka zavazuje k devíti bodům. Ve druhém je pasáž: „V souladu s rozhodnutím summitu ve Walesu a blížíce se k varšavskému summitu budeme jednat s ostatními spojenci, abychom posílili východní křídlo NATO.“ Třetí bod zní: „Aktivně budeme přispívat k utváření strategické reakce aliance na dlouhodobé bezpečnostní hrozby a rizika, jimž společně čelíme na východě. Spojíme úsilí, abychom zabezpečili tam, kde je to nutné, pevnou, věrohodnou a trvalou vojenskou přítomnost v našem regionu.“

O obavách z Ruska východních členů NATO, které se vzhledem k historickým zkušenostem dá nejvíce předpokládat u pobaltských zemí a Polska, svědčí i body sedm a osm. „Zůstávajíce hluboce znepokojeni přetrvávajícími agresivními postoji Ruska budeme stát pevně na požadavku, aby se Rusko vrátilo k dodržování mezinárodního práva a rovněž svých mezinárodních povinností, odpovědnosti a závazků jako k předpokladu vztahů Ruska a NATO založených na důvěře. Budeme udržovat a zesilovat naše zapojení do utváření společné odpovědi na zesilující rizika se zvláštním zaměřením na hybridní způsob vedení boje, kyberobranu, energetickou bezpečnost a strategickou komunikaci.“

Budeme si hrát na vlastním písečku?

K negativním reakcím k summitu sepsal na Britských listech text Karel Dolejší pod názvem Opravdu předseda sněmovny pozval cizí vojska? „Prezidenti osmi zemí a předseda českého Parlamentu podepsali v Bukurešti společnou deklaraci reagující na agresivní chování Ruska vůči blízkému zahraničí. Mírná většina z nich – s výjimkou Česka, Slovenska a Maďarska – se cítí vážně ohrožena. V některých případech velmi explicitním ruským zastrašováním a vyhrožováním (Polsko, Pobaltí, Rumunsko). Z tohoto důvodu žádají tyto země dlouhodobě o trvalé rozmístění spojeneckých vojáků na svém území,“ povšiml si a klade si otázku, jak se k tomuto pocitu ohrožení mají postavit další středo- a východoevropské země. „Mají v podstatě dvě možnosti. Buď si hrát na vlastním písečku, jak to zejména v posledních měsících dělá převážná většina české reprezentace, a kromě izolace od západních zemí kvůli sobeckému postoji k uprchlické krizi se izolovat i od zemí v postkomunistickém prostoru. Nebo spojence v jejich žádosti podpořit, třebaže samy žádné vojáky na svém území nepožadují. Jednoho dne totiž může Česká republika chtít po NATO něco, co jiné země až tak nutně nepotřebují. A bude se jí hodit případná podpora na oplátku.“

Východní křídlo se snaží ovlivnit budoucí plány aliance

Komentátor Aktualne.cz Martin Fendrych se domnívá, že „šlo o velmi zásadní počin. Východní křídlo NATO se snaží ovlivnit budoucí plány aliance.“ A to už na dalším summitu NATO v příštím roce ve Varšavě. Jak však Fendrych připomíná, už na minulém summitu ve Walesu NATO ostře reagovalo na ruskou agresi proti Ukrajině. „Bylo dohodnuto, že vzniknou síly velmi rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Česko nabídlo 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil a několik vrtulníků. Mají zasahovat ve východoevropských zemích proti případné vojenské hrozbě,“ napsal a ocitoval v této souvislosti list The Wall Street Journal. Podle něj by aliance měla mít vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří pobaltských států. Všechny o síle 800 až 1 000 vojáků.

Jsem rád, že aspoň nikomu nevyhlásili válku

Na české politické scéně kritizoval výsledky bukurešťské schůzky, jak se dalo očekávat, poslanec ČSSD Stanislav Huml. „Nevidím, že by se Rusko chovalo agresivně a že bych z toho měl strach. Na jednání to zdůvodňovali dokonce i tím, že agresivita byla na Krymu. Já tedy dávám přednost sebeurčení národů a referendu a hlasování. Ti lidé se tam rozhodli svobodně, nikdo je nenutil. A rozhodla se jich drtivá většina, ta anexe byla tehdy opravdu bez jediného výstřelu. Když to vezmeme na východě Ukrajiny, tak už jenom to, že jeden a půl milionu lidí uteklo do Ruska, tedy k ‚agresorovi‘, také o něčem svědčí,“ vysvětloval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a ještě dodal: „Jsem rád, že alespoň nikomu nevyhlásili válku. Protože ve finále ona to je opravdu deklarace jen něčeho politického… Rozhodně to nenahrazuje usnesení Parlamentu. Když někam vysíláme vojáky, tak na to musí být souhlas celého Parlamentu, a pakliže přijímáme vojáky na dlouhodobý pobyt, také. To, co požadují, opravdu považuji za nesmysl. Česká republika je v NATO, takže všechna naše kasárna jsou vlastně základnami NATO. Takže proboha, co chceme posilovat. Jestli se rozhodli pozvat americkou armádu, měli to říct na rovinu. Mám navíc pocit, že evropská armáda by měla v současné době řešit úplně jiné problémy. A to jsou uprchlíci, běženci, to je ochrana vnější státní hranice Evropské unie,“ uvedl Huml.

Přirozená reakce na imperiální ambice Ruska

Zcela jiný pohled na závěry z bukurešťského setkání představitelů devíti zmíněných zemí – opět nikoli překvapivě – nabízí členka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. „Deklarace není ničím jiným než potvrzením závěru loňského summitu NATO ve Walesu, kde se členské země shodly na tom, že posílení alianční přítomnosti v prostoru východní Evropy je žádoucí a přirozenou reakcí na posilující imperiální ambice Ruska a na bezprecedentní porušení principů mezinárodního práva při anexi Krymu a destabilizaci východu Ukrajiny. Tento postup vítám,“ sdělila pro ParlamentníListy.cz poslankyně Jana Černochová. 

„Tahle diskuse o přítomnosti a nepřítomnosti vojsk probíhala, tuším, asi tak před čtyřmi měsíci. A premiér tehdy řekl, že Česká republika vnímá pocity Polska a pobaltských států a nemá nic proti tomu, že žádají o přítomnost NATO, ale že Česká republika není ohrožena žádným nebezpečím, takže jsme o žádnou přítomnost nežádali. Tak jsem přemýšlel nad tím, co se změnilo, že bychom o přítomnost vojsk NATO žádali. Pan Hamáček to vysvětluje na Facebooku, že ani on nežádal o žádnou přítomnost cizích vojsk, že se jen vyjadřovali k nějaké bezpečnostní situaci,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

Překlad deklarace:

„My prezidenti Bulharské republiky, Estonské republiky, Maďarska, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Polské republiky, Rumunska a Slovenské republiky a předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

znovu potvrzujíce naše pevné sepjetí s hodnotami svobody, demokracie a lidských práv stejně jako s principy mezinárodního práva, zvláště státní svrchovanosti, územní celistvosti a neporušitelnosti hranic, které jsou životně důležité pro bezpečnost euroatlantické oblasti;

podtrhujíce náš pevný závazek

– vůči silné Severoatlantické alianci, budované na solidaritě, schopné reagovat účinně na dlouhodobé bezpečnostní výzvy a hrozby, jimž čelíme v našem sousedství na východě, na jihu i dále;

– vůči pevnému transatlantickému poutu, jež se zakládá na sdílení břemene, soudržnosti, nedělitelnosti bezpečnosti, solidaritě a sdílené odpovědnosti;

– vůči obnovenému důrazu na kolektivní obranu (členů1) NATO při současném věnování náležité pozornosti krizovému řízení a bezpečnostní spolupráci;

– (závazek1) rozšiřování oblasti míru, bezpečnosti a stability, jež jsou určovány euroatlantickými hodnotami a zásadami ztělesněnými v členství v NATO a v politice otevřených dveří

rozpoznáváme nestálost globální bezpečnostní situace a nepředvídatelný ráz hrozeb a výzev, jimž čelí celá transatlantická komunita.

Pamatujíce, že agresivní akce ruska na Ukrajině včetně nelegálního a nelegitimního záboru Krymu, podpory separatistů na Ukrajině stejně jako vojenské aktivity Ruska v našem sousedství podkopávají evropskou bezpečnostní architekturu;

zaznamenávajíce, že v současném náročném prostředí mají naše země zvýšenou odpovědnost při zajišťování míru, stability a prosperity v prostoru mezi Baltským a Černým mořem;

opětovně potvrzujíce naši trvalou solidaritu se spojenci v jižní Evropě při zvládání bezpečnostní hrozby a výzvy; 

vítajíce přispění spojenců při poskytnutí zajišťujících opatření k posílení transatlantické bezpečnosti;

uznávajíce sdílený zájem našich zemí dále rozvíjet smysluplnou spolupráci v našem regionu;

zdůrazňujíce rozhodující důležitost nadcházejícího summitu NATO ve Varšavě 

jsme se dohodli (na následujícím1):

1. Budeme nadále jednat důsledně v duchu jednoty a solidarity NATO a stejně tak posilovat transatlantickou, pro alianci životně důležitou vazbu, abychom byli připraveni na hrozby a výzvy, kdekoli vzniknou;

2. V souladu s rozhodnutími summitu ve Walesu a blížíce se k varšavskému summitu budeme jednat s ostatním spojenci, abychom posílili východní křídlo NATO. Plná implementace Akčního plánu připravenosti a dlouhodobá strategie adaptace aliance v politickém, vojenském a institucionálním rozměru budou v tomto ohledu klíčovými. Proto je summit ve Varšavě správnou chvílí, kdy přijmout rozhodnutí o novém spojeneckém závazku o ujištění a adaptaci ve vztahu k postupům NATO, k jeho strukturám, silám a obranné infrastruktuře. Taková opatření směřující k posílení naší obrany a (schopnosti1) odstrašení přizpůsobí alianci na od základu změněné bezpečnostní prostředí.

3. Aktivně budeme přispívat k utváření strategické reakce aliance na dlouhodobé bezpečnostní hrozby a rizika, jimž společně čelíme na východě. Spojíme úsilí, abychom zabezpečili, kde je to nutné, pevnou, věrohodnou a trvalou vojenskou přítomnost aliance v našem regionu.

4. Uznáváme, že patřičné sdílení břemene a investice do bezpečnosti a obrany jsou nezbytné pro obranu hodnot a zájmů zásadních pro naše euroatlantické společenství, proto se i nadále zavazujeme přispívat 2 % HDP podle Závazku investic do obrany ze summitu ve Walesu, čili Wales Defence Investment Pledge a rovněž k rozvíjení naší odolnosti a obranných schopností v souladu se závazky přijatými v rámci aliance.

5. Budeme nadále podporovat politiku otevřených dveří NATO, která je jedním z velkých úspěchů aliance. Nadále se zavazujeme podporovat a pomáhat kandidátským zemím při plnění jejich euroatlantických cílů;

6. Budeme propagovat zvýšenou spolupráci s partnery NATO, zvláště s těmi v našem sousedství s co nejlepším využitím stávajících nástrojů. Pomáhat jim při budování jejich odolnosti vůči potenciálním hrozbám a jejich schopnosti přispívat k činnostem NATO je naší prioritou. Podporujeme integrovaný a skutečně strategický přístup k těmto partnerům.

7. Zůstávajíce hluboce znepokojeni přetrvávajícími agresivními postoji Ruska budeme stát pevně na požadavku, aby se Rusko vrátilo k dodržování mezinárodního práva a rovněž svých mezinárodních povinností, odpovědnosti a závazků jako k předpokladu vztahů Ruska a NATO založených na důvěře.

8. Budeme udržovat a zesilovat naše zapojení do utváření společné odpovědi na objevující se rizika se zvláštním zaměřením na hybridní způsob vedení boje, kyberobranu, energetickou bezpečnost a strategickou komunikaci.

9. Při dané složitosti současných hrozeb a výzev budeme obhajovat prohloubení spolupráce mezi NATO  a EU.

Zavazujeme se k dalšímu využívání této otevřené platformy pro konzultace a dialog, abychom propagovali společné projekty ku prospěchu euroatlantické bezpečnosti.“

Deklarace v originálu:

Joint Declaration on “Allied Solidarity and Shared Responsibility”

"We, the Presidents of the Republic of Bulgaria, the Republic of Estonia, Hungary, the Republic of Latvia, the Republic of Lithuania, the Republic of Poland, Romania and the Slovak Republic and the President of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic;

Reaffirming our strong attachment to the values of freedom, democracy and human rights, as well as to the principles of international law, especially those of states’ sovereignty, territorial integrity and inviolability of borders, which are vital to the security in the Euro-Atlantic area;

Underlining our firm commitment to:
– a strong North-Atlantic Alliance, built on solidarity, capable of responding effectively to the long term security challenges and threats we face in our neighbourhood, in the East, in the South, and beyond;
– a solid transatlantic bond, based upon a fair burden sharing, cohesion, indivisibility of security, solidarity and shared responsibility;
– renewed emphasis on NATO’s collective defence, while paying due attention to crisis management and cooperative security;
– enlarging the area of peace, security and stability, defined by Euro-Atlantic values and principles, embodied by NATO’s partnership and open-door policies;

Recognising the volatility of the global security situation and the unpredictable character of threats and challenges faced by the entire Trans-Atlantic community; 

Recalling that the aggressive Russian actions in Ukraine, including the illegal and illegitimate annexation of Crimea, the support to separatists in Ukraine, as well as Russia’s military activities in our neighbourhood are undermining European security architecture;

Noting that, in the current challenging environment, our countries have increased responsibilities in ensuring peace, stability and prosperity in the area between the Baltic and the Black Seas;

Reaffirming our enduring solidarity with our Allies in Southern Europe in coping with security threats and challenges;

Welcoming the contribution by Allies in providing reassurance measures to strengthen Trans-Atlantic security;

Acknowledging our countries’ shared interest to further develop meaningful cooperation in our region;

Emphasizing the crucial importance of the upcoming NATO Summit in Warsaw;

Have agreed that:

1. We will continue to act consistently in the spirit of NATO’s unity and solidarity, as well as to strengthen the transatlantic bond, vital for the Alliance, in order to be ready for threats and challenges wherever they arise;
2. In line with the decisions of the Wales Summit and approaching the Warsaw Summit, we will act with other Allies to strengthen the Eastern flank of NATO. The full implementation of the Readiness Action Plan and the long term strategic adaptation of the Alliance, in political, military and institutional dimensions, will be crucial in this respect. Therefore, the Warsaw Summit is the right moment to make decisions on new Allied assurance and adaptation commitments related to NATO procedures, structures, forces and defence infrastructure. Such measures aiming at strengthening our defence and deterrence will adapt the Alliance to the fundamentally changed security environment;
3. We will actively contribute to shaping the Allied strategic response to the long term security threats and risks we jointly face in the East. We will join efforts to secure, where needed, a robust, credible and sustainable Allied military presence in our region;
4. Acknowledging that proper burden-sharing and investment in security and defence are vital to defend values and interests underlying our Euro-Atlantic community, we remain committed to the 2% GDP guideline as per the Wales Defence Investment Pledge, as well as to developing our resilience and defence capabilities in accordance with commitments undertaken within the Alliance;
5. We will continue to support NATO’s open door policy which is one of the Alliance's great successes. We remain committed to support and assist the aspirant countries in fulfilling their Euro-Atlantic goals; 
6. We will promote an increased cooperation with NATO partners, in particular with those in our neighbourhood, making best use of existing instruments. Assisting them in building their resilience against potential threats and their ability to contribute to NATO’s activities is our priority. We support an integrated and truly strategic approach towards these partners;
7. Remaining gravely concerned with Russia’s continuing aggressive posturing, we will stand firm on the need for Russia to return to respect of international law as well as of its international obligations, responsibilities and commitments as a pre-condition for a NATO – Russia relationship based on trust and confidence;
8. We will maintain and intensify our involvement in shaping the common response to the emerging risks, with a special focus on hybrid warfare, cyber defence, energy security and strategic communication;
9. Given the complexity of current threats and challenges, we will advocate the deepening of the NATO-EU cooperation;
We are committed to further use this open platform of consultations and dialogue to promote joint approaches and common projects to the benefit of Euro-Atlantic security."

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jaroslav Polanský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

V Americe by jim dali přes hubu, pronesl Zeman před studenty o skupině Ztohoven. A kdo tvrdí, že Praze nehrozí nebezpečí od teroristů, je prý lhář nebo idiot

12:27 V Americe by jim dali přes hubu, pronesl Zeman před studenty o skupině Ztohoven. A kdo tvrdí, že Praze nehrozí nebezpečí od teroristů, je prý lhář nebo idiot

Prezident Miloš Zeman se v rámci druhého dne své pracovní návštěvy Kraje Vysočina setkal s vedením a…