Velká otázka panuje kolem zdědění dluhů. Ty totiž například děti mohou po rodiči zdědit spolu s majetkem – a dluh nakonec převýší onen majetek. „Občanský zákoník jednoznačně upravuje možnost limitace dluhu,“ uklidňoval ale Jiří Pospíšil na ČT. „Je to na rozhodnutí dědiců, zda chtějí přijmout celé dědictví včetně dluhů,“ dodal.
Existuje totiž možnost podání výhrady soupisu majetku, tím se zjistí výše případného dluhu, o němž dědic nemusel vědět. „Soud vás musí upozornit na to, že máte takové právo,“ vysvětloval exministr spravedlnosti. „Asi by nebylo spravedlivé, abyste po tatínkovi dostala jen majetek, ale dluhy zůstaly,“ obrátil se na 18letou diskutující. „Půjdete k soudu a řeknete, že nechcete ručit za dluhy tatínka – a ručit budete jen do výše zděděného majetku.“
Jiří Pospíšil, DiS.
Podle Pospíšila se navíc tato skutečnost v novém zákoníku příliš nezměnila. „I podle starého zákona jste přišel k notáři, zemřel vám tatínek a notář vám řekl: Tady jsou nějaké majetky, tady jsou dluhy. A souhlasil jste, nesouhlasil,“ popisoval.
Fotogalerie: - Volební systémy a spící Karel
Poctiví dědicové se nemusí bát. Kdo ale zaplatí notáře?
Podle spoluautora nového občanského zákoníku Filipa Melzera je tato změna motivací pro poctivé dědice. „Poctiví dědicové se nemusí bát. Nepoctiví na rozdíl od té předchozí úpravy ano,“ ujišťoval.
Jenže jak poznamenal advokát Karol Hrádela, za tento soupis majetku bude muset někdo zaplatit – a to bude dědic. „Bude to platit z pozůstalosti,“ vysvětloval Melzer. Zároveň platí, že soupis není povinný. Pokud si je někdo jistý, že o zděděném majetku včetně dluhů ví vše, nemusí vynakládat finanční prostředky na sestavení soupisu. Také se ale může stát, že bude nepříjemně překvapen ze zatajovaného dluhu.
Proto všichni v pořadu doporučovali výhradu soupisu. „Není žádný poplatek za výhradu soupisu, platí se za notáře,“ dodal spoluautor zákoníku. Notářova finanční odměna se pak pohybuje kolem dvou tisíc korun, jeho plat se dá ale předem dohledat.
Dále se občané v pořadu obávali, aby někdo nemohl nelegálně vytvořit dluh, který ale zemřelý nezpůsobil. „Věřitel musí prokázat, že dluh je pravý,“ vysvětloval Melzer. Zde se ho zastal i advokát Hrádela: „Skutečně se nemůže stát, že by někdo přišel s neoprávněnou pohledávkou.“
Vydědit se dá kvůli zvrhlé povaze
Jiné novinky, které nový občanský zákoník přináší, se týkají vydědění. Dosud totiž platilo, že když byl někdo na rok ve vězení, nemusel dědit. „Proto se doplnilo, že to musí být takový trestný čin, pokud to svědčí o jeho zvrhlé povaze,“ vysvětloval Melzer. Uvedl příklad – někdo se v životě nedopustí ničeho protizákonného, ale jednou může mít zkrat, někoho zbije a půjde na rok do vězení. To ale zřejmě nesvědčí o „zvrhlé povaze“, a tak nemusí být vyškrtnut z dědictví.
Změnily se i možné důvody pro vydědění. Platí ty samé, co v minulém zákoníku – neprojevování zájmu, neposkytnutí pomoci, trestný čin a vedení trvale nezřízeného života. Přibyl ale nový důvod, a to marnotratnost. Pokud tedy syn zemřelého vytváří dluhy a utrácí marnotratně peníze, může být vyděděn a majetek získají například vnukové.
Zde se však nad zněním zákona pozastavil advokát Hrádela, který vůči němu má několik výhrad. Shrnul je v jednu – očekával by modernější zákoník. Přitom se v něm hovoří o „zvrhlé povaze“, což je spojení, které by si v zákoně představoval tak leda před 70 lety. „To je nový, moderní zákon…“ komentoval to ironicky.
Další novinka se týká také možnosti dědění pro registrované partnery, kteří teď mají stejná práva jako manželé. Pokud je tedy někdo jen druh či družka, má práva výrazně nižší. „Tady by přítel měl přistoupit k závěti a přítelkyni ochránit,“ radil Hrádela. „Je vidět, že manžel má určitě privilegovanější postavení než druh nebo družka,“ poznamenal i Melzer. V takovém případě totiž dotyčný dědí až ve druhé skupině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
