A stačilo by tak málo, jak pomoci evropským zemím. Například kdyby byla dodržována pravidla schengenského prostoru, Rakousko a Maďarsko by nikdy nemuselo řešit uprchlickou krizi. Jak uvádí státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, Itálie ani Řecko vlastními silami dostatečnou ochranu hranic nezvládnou, proto by měly pomoci i státy uvnitř Unie.
I přestože by se mohlo mluvit o možnostech, jak řešit uprchlickou krizi, vypadá to, že i na následující tři summity se dostanou zase jenom kvóty. Dnes se schází ministři zahraničí Visegrádu s Lucemburskem, zítra jednají ministři vnitra a pozítří je mimořádná schůzka lídrů EU.
Řešením jsou totiž například hotspoty, společné uprchlické služebny, v nichž působí specialisté ze zemí Unie. Posílit by se mohly i pravomoce unijní agentury na ochranu hranic Frontex. Nehýbe se ani se seznamem zemí bezpečného původu či urychlení readmisních dohod mezi EU a třetími zeměmi.
Podle diplomatického zdroje z Bruselu by sice bylo realistickým řešením odstranit z agendy problematiku kvót, na to ale země jako Německo, Francie nebo Rakousko prý nepřístoupí. „Teď už se hraje o to, kdo situaci ustojí,“ řekl zdroj.
Kvóty mají navíc usnadněnou cestu, neboť Evropský parlament minulou středu schválil povinné závazky na přemístění dalších 120 tisíc běženců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
